Článek
Z dobré rodiny
Adéla Bauerová se narodila v roce 1881 ve Vídni jako jedno ze sedmi dětí do velice zámožné rodiny. Otec byl bankéř a prezident železniční společnosti a v takovém prostředí bylo obvyklé, že se všem sourozencům dostalo výborného vzdělání. Po sňatku s česko-rakouským bankéřem a cukrovarníkem Ferdinandem Blochem, který pocházel z Mladé Boleslavi, novomanželé přijali společné příjmení Blochovi-Bauerovi. Seznámili se v roce 1898 na svatbě Adéliny sestry a Ferdinandova bratra a už o rok později se vzali. Z Adély se stala mecenáška umění, dokonce si v sídelním městě Rakouska-Uherska otevřela svůj salon, kde se scházeli přední umělci té doby.
Celá zlatá
Mezi nimi také již tehdy velmi slavný rakouský malíř Gustav Klimt, který se stal dokonce rodinným přítelem manželů Bloch-Bauerových. Občas se spekulovalo, jestli byl skutečně jen Adéliným přítelem, nebo i milencem, protože lidé nevěřili, že by svůdné pózy, které vdaná paní na Klimtových obrazech předvádí, nepatřily jemu. Manželka jeho sponzora mu stála modelem minimálně čtyřikrát, přičemž její nejslavnější portrét, kdy na nás shlíží ze zlatého pozadí, u mistra objednal právě pan Bloch-Bauer v roce 1903.
Legendární obraz Zlatá Adéla, nebo Dáma ve zlaté anebo také Rakouská Mona Lisa. Klimt portrét dozdobil plátky zlata. Vždyť už jeho otec byl zlatník.
K veřejnému představení tohoto symbolu celé éry secese došlo až roku 1907, ale reakce nebyly zdaleka jen příznivé. Dnes se však portrét Adély Blochové-Bauerové řadí k těm vůbec nejdražším vydraženým obrazům historie.
Bez dětí
I přes občasné klepy bylo manželství Adély a Ferdinanda harmonické a možná by bylo i šťastné, kdyby se mladé ženě nestaly tři tragédie po sobě. Dvě děti se jí totiž narodily mrtvé a to třetí zemřelo krátce po porodu. Kvůli těmto událostem však Adéla nezahořkla a naopak se ještě více věnovala podpoře charitativních a humanitárních organizací. Občas prý působila mírně odtažitě, ale tento její chlad se brzy rozplynul ve společnosti vzdělaných a umělecky založených lidí, jejichž blízkost vyhledávala. Sama byla intelektuálka s neustálou potřebou se vzdělávat. K tomu všemu to byla vysoká a elegantní žena, jejíž krása na nás i po letech dýchá z Klimtových obrazů, ale i z jejích dochovaných fotografií.
Podle vzpomínek její neteře Adéla téměř vždy nosívala bílé šaty. Ty zajímavě kontrastovaly s jejími havraními vlasy.
Zůstal jen její portrét
V roce 1909 zakoupila spolu s manželem panství ve středních Čechách, pod které spadal i zámek v Panenských Břežanech. Ten Blochovi-Bauerovi přestavěli na luxusní letní rezidenci, kde každoročně trávili teplé měsíce. Na zimu opět odjížděli do Vídně, kde navštěvovali různé plesy, divadelní představení a další společenské události. A to až do osudného roku 1925. Adéle bylo teprve 44 let, když jednoho lednového dne toho roku zemřela na meningitidu, tedy na zánět mozkových blan.
Na dalším Klimtově portrétu je Adéla opět elegantní secesní dámou.
Nová zámecká paní
O třináct let později nastupuje k moci Adolf Hitler a řada lidí musí z Rakouska odejít. Stejně tak i Adélin vdovec Ferdinand, který zanechává své majetky ve Vídni i zámek v Panenských Břežanech svému osudu a prchá do neutrálního Švýcarska, kde přežije celou druhou světovou válku. Umírá až po jejím skončení ještě v roce 1945. Nacisté mu kvůli jeho židovskému původu zabrali veškerý majetek, jehož část rozprodali a některé kousky z jeho umělecké sbírky dokonce vystavovali. Do zámku v Panenských Břežanech, které Adéla s manželem tolik milovali, se brzy po zkonfiskování panství nastěhovala nová paní domu, jejíž muž dostal takzvaný dolní zámek k užívání. Oním mužem byl Čechy nenáviděný zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, který se do Břežan nastěhoval s manželkou Linou a jejich dětmi.
Dolní zámek v Panenských Břežanech obývala Lina Heydrichová, která chtěla udělat ze zámecké zahrady užitkovou a pěstovat v ní zeleninu.
A že nová zámecká paní uměla poroučet! Vymohla si, že pro ni na zámecké zahradě budou pracovat vězni z terezínského ghetta a z koncentračního tábora Flossenbürg. Jeden čas jich zde pobývalo až 150 a pomáhali i s úpravami zámeckých budov. Malá obec poblíž Prahy se stala sídlem prominentních nacistů, jelikož kromě říšského protektora zde bydlel také státní tajemník K.H.Frank, který užíval druhý břežanský zámek, kterému se říká horní. Po Heydrichově smrti Lina dál zámek obývala, a to až do konce války, kdy odtud uprchla. Přesto věřila, ze se sem zas brzy vrátí. Nevrátila.
Portrét obyčejné i neobyčejné ženy
Obraz Zlatá Adéla zná snad každý, shlíží na nás z výkladních skříní, kde zdobí třeba hrneček na kávu, nebo na nás vykoukne v nabídce kdejakého e-shopu jako potisk na povlečení. A dokonce si ho můžete nechat v libovolné velikosti i vytisknout a pověsit doma na zeď. Že se ale za bohatě zdobeným portrétem skrývá skutečná žena se svými skutečnými životními výhrami i prohrami, to ho dělá ještě daleko zajímavějším, nemyslíte?
