Článek
Skláři ve skleněných rakvích
Dnes již zaniklá obec Hůrka leží nedaleko Prášil na Šumavě. Z dříve živé obce, ve které nechyběl ani zámeček, pošta nebo hotel, dnes nezbylo téměř nic. Po skončení druhé světové války bylo místní německé obyvatelstvo odsunuto a zdejší budovy srovnány se zemí. Hůrka totiž nově spadala do pohraničního pásma. Jedinou budovou, kterou pohraničníci ušetřili, byla hřbitovní kaple svatého Kříže. Tu nechal v roce 1820 zbudovat Jiří Kryštof Abele, který byl členem slavného starobylého sklářského rodu. Pod kostelem nechal zřídit i kryptu, kam se od té doby pohřbívali členové jeho bohaté rodiny. Abelové na Šumavě zakládali sklárny, jejichž výrobky se dovážely do celého světa. Jejich živnost však časem zanikla a sklárny postupně vyhasly. Pohraničníci kapli nenechali stát náhodou, ale využívali ji jako dělostřeleckou pozorovatelnu. V její podzemní kryptě stále odpočívalo 23 členů rodiny Abelů spolu s jejich rodinným lékařem Josefem Klostermannem, otcem známého šumavského spisovatele. Jejich klid ovšem netrval dlouho.
Rakve s nebožtíky ležely v kryptě až do roku 1952. Přes skleněná víka bylo možné spatřit bohaté šaty i drahé šperky, které měli mrtví na sobě.
Tanec s mrtvými
V roce 1952 do krypty vrazila skupina opilých vojáků z nedaleké posádky. Rakve vynosili ven a rozstříleli je. Někteří odvážlivci dokonce s mrtvými těly tančili! Vzácné šperky patřící zemřelým zmizely neznámo kam. Spisovatel a historik Vilém Kudrlička zachytil ve svém díle svědectví jisté ženy, která tvrdila, že jako dítě do krypty chodívala a vzpomínala na mrtvolu, která měla na krku tři řady pravých perel, což bylo jasně viditelné přes skleněné víko její rakve. Aby se celá nechutná věc nedostala na veřejnost, vojáci zbytky těl zakopali na nedalekém hřbitově. Svého strašlivého činu ale jistě brzy litovali a možná se jim nejednou hlavou prohnala otázka, jestli existuje něco mezi nebem a zemí.
Pohraničníci zřejmě zhanobené mrtvoly i okradli o vzácné šperky. Abelové byli značně bohatí. Pořádali okázalé plesy a svého majetku si uměli užívat.
Pomsta jako od faraona
Stačilo jen několik měsíců, aby se aktéři této události sami stali nebožtíky. Všichni zemřeli. Velitel jednotky zahynul při výbuchu a ostatních šest vojáků mělo zemřít do několika měsíců zřejmě na neznámou infekci. Po slavné minulosti bývalé sklářské osady dnes v Hůrce zůstaly jen základy kostela svatého Vincence, upravené zbytky hřbitova a obnovená kaple svatého Kříže, kde se odehrály ony hororové scény. Oběťmi pohraničníků ale nebyli jen mrtví. Na pamětní desce u kaple jsou zapsána jména lidí, kteří nepřežili přechod hranice. Zastřelili je. S místem se smutnou minulostí se můžeme rozloučit zazvoněním na zvon smíření a všem obětem zlovůle přejme klidný odpočinek.
Kříž, který dnes stojí na místě dřívějšího kostela v zaniklé obci Hůrka. Ta leží asi deset kilometrů od Železné Rudy a čtyři kilometry od Prášil.
Zdroje:
KINTZL, Emil a FISCHER, Jan. Zmizelá Šumava. Zlín: Kniha Zlín, 2015. ISBN 978- 80- 7473- 297- 3.
RUBÍNKOVÁ, Veronika. Šumava tajemná. Praha: Plot, 2009. ISBN 978- 80- 7428- 016- 0
