Článek
Přeletěl Atlantik
1. března roku 1932 se z dětského pokoje luxusního domu v New Jersey ztratilo batole. Spalo klidně ve své kolébce, když ho kolem deváté hodiny večer někdo unesl. Nebyly mu ještě ani dva roky. Chlapec se jmenoval Charles Lindbergh, stejně jako jeho otec, který byl v té době slavnou americkou celebritou. Proslavil se v roce 1927, kdy jako první člověk na světě sólově a nonstop přeletěl Atlantický oceán. Následovala obrovská vlna popularity a za svůj úspěch byl letec vyznamenán i od amerického prezidenta. Charles Lindbergh k letectví a technice tíhnul už od dětství. Narodil se roku 1902 v Detroitu jako syn švédských přistěhovalců do vážené rodiny. Otec byl právník a kongresman a matka učila chemii. Když se měl mladý Charles rozhodnout, jakým směrem se v životě bude ubírat, měl ihned jasno. Vystudoval strojní inženýrství a prošel pilotním výcvikem. Potom si koupil své první vysněné letadlo. Na sklonku dvacátých let se oženil s Anne Morrowovou, která s ním sdílela společné nadšení pro letectví. I ona totiž byla pilotkou.
Slavný americký pilot Charles Lindbergh byl obdivovanou celebritou.
Zmizel beze stopy
Žili spolu svůj americký sen, dokud nedošlo k noční můře všech rodičů. Když onoho březnového večera kolem desáté hodiny přiběhla chůva jejich prvorozeného syna Charlese do ložnice, zůstali Lindberghovi chvíli v šoku. Tomu, co jim jejich vyděšená zaměstnankyně řekla, nejprve nemohli uvěřit. Malý Charles prý zmizel a není nikde k nalezení! Jeho otec popadl svou zbraň a běžel prohledat dům i okolí. Marně. Ani přivolaná policie toho moc nenašla, kromě dvou stop. Tím byl zlomený žebřík a na parapetu otevřeného okna v dětském pokoji položený vzkaz. V něm byla žádost o výkupné 50 000 dolarů. Teď už bylo všem zúčastněným jasné, o co tady jde. Únos!
Pomoci chtělo i podsvětí
Rozběhla se obrovská pátrací akce. Novináři ty dny nepsali téměř o ničem jiném. Unesené dítě hledali i dobrovolníci a svou pomoc Lindberghovi nabídl také proslulý mafián Al Capone, který využil své kontakty v podsvětí. Ale o zmizelém chlapečkovi nikdo nic nevěděl. Deset nekonečných týdnů hledání a vyjednávání s únosci, kteří po prvním dopisu na okně dětského pokoje poslali ještě dva další, ve kterých mimo jiné výkupné za chlapcův život ještě zvýšili. Prostředník se dokonce s domnělým únoscem setkal na hřbitově, kde měl za část peněz z výkupného dostat adresu, na které by se měl malý Charles Lindbergh nacházet. Ale nebyl tam. Policie, která už nevěděla, co dělat víc, podezřívala i slavného otce ztraceného dítěte. Vyslýchaná byla i rodinná služka Lindberghových, která ten tlak nevydržela a spáchala sebevraždu. Jak se však později ukázalo, s případem neměla vůbec nic společného. Charles Lindbergh vyhlásil bohatou odměnu za jakékoliv informace vedoucí k jeho synovi. Stále doufal, že se v pořádku najde. Ještě nevěděl, že tou dobou už byl bohužel dávno mrtvý.
O únosu syna slavného letce informovala všechna americká média. V té době už ale bylo dítě mrtvé.
Únosce prozradily bankovky z výkupného
12. května 1932, více jak dva měsíce od únosu, našel jeden závozník u silnice v křoví napůl zahrabanou dětskou mrtvolku. Šel si zrovna odskočit, ale to, co uviděl, si pamatoval po zbytek svého života. Poté, co bylo tělo identifikováno jako Charles Lindbergh junior, se rodina rozhodla ho zpopelnit a pohřbít. Smrt způsobil úder do hlavy a muselo k ní dojít krátce po únosu. Kdo za ni byl ale zodpovědný? Kriminalisté měli jeden malý trumf. Bankovky z předané části výkupného měly být brzy staženy z oběhu a policie znala jejich registrační čísla. Informovala tedy banky i obchody, aby je okamžitě kontaktovaly, pokud se jim do rukou podezřelé peníze dostanou. Tato výzva se setkala s úspěchem. V září 1934 se přihlásila obsluha čerpací stanice, na které jeden řidič hledanou bankovkou platil. A co víc, pohotový muž si dokonce poznamenal i poznávací značku jeho auta.
Dítě zemřelo pod oknem svého pokoje
Díky všímavému svědkovi vyšetřovatelé zatkli Bruna Richarda Hauptmanna z New Yorku. Podezřelý byl německý přistěhovalec pracující jako tesař. V USA žil už jedenáct let, přesto ještě dělal některé gramatické chyby, které ovšem byly i v dopisech od únosce! V jeho domě se našly další bankovky z výkupného a také dřevo z rozbitého žebříku, který zůstal na místě činu. Právě zlomený žebřík zřejmě nakonec stál i za smrtí ubohého dítěte. Když ho únosce bral z jeho pokoje v patře a chtěl ho snést dolů z okna po připraveném žebříku, chlapec mu vypadl z rukou a zabil se. V roce 1935 se konal ostře sledovaný proces, který dokumentovalo přes 700 reportérů. Vypovídal i otec mrtvého dítěte Charles Lindbergh.
Dostal křeslo
Trest smrti byl jasný snad od začátku. Veřejnost byla z činu otřesena a vrahovi přála peklo. Hauptmann se však k činu nikdy nepřiznal. Přesto byl následující rok popraven na elektrickém křesle. Tragédie, která se rodině Lindberghů stala a s ní spojená mediální pozornost, je přiměla přestěhovat se do Evropy, od které čekali větší klid a soukromí. Charles Lindbergh hodně cestoval a stále se věnoval letectví. V roce 1938 navštívil i Československo, kde ho přijal tehdejší prezident Beneš. Poslední léta slavný pilot strávil na Hawaii, kde roku 1974 zemřel. 1. 1. 1934, ve stejném roce, kdy byl dopaden Bruno Hauptmann, vydala oblíbená spisovatelka Agatha Christie svou detektivku Vražda v Orient expresu, která nese podobné rysy jako únos a vražda dvacetiměsíčního Charlese Lindbergha juniora. Knižní vrah sice neskončí na elektrickém křesle, ale trýznivé smrti neunikne. Ubodají ho pozůstalí a lidé, kterým vraždou malého děvčátka zničil život.
Foto ze soudní síně, kde zrovna vypovídá Charles Lindbergh, otec zavražděného chlapce.
