Článek
Vrah s dobrou pověstí
Hubert Pilčík se narodil v roce 1891 v městysi Nový Hrozenkov, který leží ve Zlínském kraji. Nic nenasvědčovalo tomu, že se z něj jednou stane vrah, a dokonce sériový a první známý svého druhu u nás. Oženil se, ale děti neměl. Svůj zájem však věnoval zvířatům. Miloval hlavně ptáky, ale příroda obecně byla jeho koníčkem, vždyť se věnoval dokonce i bylinkářství. Řádně pracoval, a to jako zámečník ve Škodových závodech v Plzni. Bydlel totiž nedaleko. Svůj domek měl v obci Senec v okrese Plzeň- sever. Sousedům na něm nepřišlo nic podezřelého a těšil se dobré pověsti. Působil jako milý strejda od vedle.
Místo svobody smrt
Říkalo se o něm, že převádí lidi do Německa. V padesátých letech chtěl z republiky pryč kde kdo. Politická situace vedla spoustu lidí k myšlence útěku za hranice. A v nyní již důchodci Hubertu Pilčíkovi viděli svou spásu. Jednou z nich byla i jednatřicetiletá fotografka Renata Balleyová, která Pilčíka vyhledala a chtěla od něj, aby jí pomohl utéct do sousedního Bavorska. Spolu s ní tam chtěl emigrovat i její otec Emanuel a dvanáctiletá neteř Daniela. Zadarmo to samozřejmě nebylo, ale podvodný převaděč chtěl víc. Chtěl cennosti, které si uprchlíci brali s sebou do nového domova. A kvůli nim začal vraždit. Tělo Renaty Balleyové našli náhodou zahrabané v pískovně nedaleko vrahova bydliště. Identifikovali ho až pomocí zubů. Později bylo zjištěno, že Hubert Pilčík vylákal svou nebohou oběť do blízkého lesíku pod záminkou domluvení podrobností ohledně jejího útěku za hranice. Tam ji zničehonic omráčil a poté uškrtil. Zabil i jejího otce, kterého pozval na schůzku do hájenky, odkud se měl Emanuel Balley vydat s Pilčíkovým kolegou k několik desítek kilometrů vzdáleným hranicím. Samozřejmě žádný spolupracovník nedorazil a vrah muže omráčil obuškem, polil hořlavinou a zapálil.
Svědkyně promluvila
Když kriminalisté zjistili totožnost zavražděné Renaty Balleyové, pátrali po jejích příbuzných. Jedna z nic věděla víc, než kolik policistům řekla. To se změnilo až se šokujícím zjištěním, že Renata i její otec jsou po smrti. Poté přiznala, že věděla o jejich plánu opustit nelegálně Československo a že se sama chtěla časem vydat za nimi. Nedokázala si ale vysvětlit, jak je možné, že když jsou oba její příbuzní mrtví, proč jí tedy chodí dopisy od třetí uprchlice Daniely. Ta jí psala, že rodina je v pořádku a žije šťastně v Bavorsku. Na tom něco nehrálo. A když svědkyně řekla, že dopisy jí osobně nosí místo pošťáka muž, který byl oním převaděčem členů její rodiny, měli najednou vyšetřovatelé horkou stopu.
Usvědčily ho kufry
Aby podezřelého nevylekali, převlékli se policisté za pracovníky, kteří měli za úkol vyměnit lidem v obci elektrické hodiny. Když se dostali do domu Huberta Pilčíka, zatkli ho a provedli domovní prohlídku. Při té bylo nalezeno veliké množství cizího oblečení, osobních věcí, kufrů i dokladů. Kde jsou jejich majitelé? Děsivé podezření začalo dostávat reálné obrysy po nalezení šperků patřících zavražděné Renatě Balleyové, ale i zavazadla další mrtvé. Jistý inženýr Krauz spolu se svou manželkou zmizel neznámo kam. Všichni mysleli, že utekli, jako spousta jiných pohřešovaných, za hranice Československa. Dokud se nenašlo ženské tělo, patřící paní Krauzové. Leželo ve vyhořelé hájence poblíž Mariánských Lázní. A její kufry byly u Pilčíka! Další obětí byl zřejmě Plzeňák Jan Hůrka, jehož věci se také našly ve vrahově domě. Co ale ta zbývající halda pánských a dámských bot a dalších osobních věcí? Kolik asi bylo skutečných obětí Huberta Pilčíka? A kde je malá Daniela?
Vrah v lihu
Poslední oběť nelítostného vraha přežila. Teprve dvanáctiletou neteř zavražděné Renaty Balleyové našli v lesíku u Pilčíkova domu. Musela prožít pravý horor. Vypověděla, že ji strýček, jak mu dříve říkala, asi 3 až 4 měsíce věznil v kozím chlívku. Aby nebylo slyšet její volání o pomoc, zkonstruoval jakousi dřevěnou bednu vyloženou starými hadry, kterou ubohé dívce nasadil na hlavu a ještě ji připoutal koženými řemeny k prknu. Takto musela ležet i 16 hodin denně! Přitom ji Pilčík mučil a znásilňoval. Nechal ji naživu jen proto, aby mohla psát příbuzným dopisy, že je celá rodina v pořádku. Nikdo nesměl pojmout ani sebemenší podezření. Měl v plánu ji zabít, ale naštěstí už to nestihl. Stejný osud prý chystal i své manželce. Je možné, aby o ničem z hrůz, které páchal její muž, nevěděla? Nakonec přiznala, že se Pilčíka natolik bála, že ze strachu raději mlčela. Dostala pětiletý trest vězení. Hubertu Pilčíkovi bylo prokázáno pět vražd, ale na svědomí jich musel mít podle kriminalistů nejméně deset. Ještě v témže roce 1951 se ve své cele v plzeňské věznici na Borech oběsil na svázaných kapesnících. Pokud máte silný žaludek, v Muzeu Policie České republiky můžete vidět jeho hlavu naloženou v lihu.
Zdroje: policie.cz, Český rozhlas, Hubert Pilčík
