Hlavní obsah
Lidé a společnost

Žena za pultem Jiřina Švorcová: Šuškalo se, že je milenkou prezidenta Husáka. Kolegové se jí báli

Foto: pixabay.com

Ilustrační foto

,,Vědomě jsem nikomu neublížila,“ tvrdila herečka, která se i po revoluci hrdě hlásila ke komunismu. Ke konci života ji mrzelo, že se k ní kvůli jejímu přesvědčení otočilo mnoho kolegů zády. Byly časy, kdy se jí někteří z nich dokonce i báli.

Článek

Nejslavnější prodavačka Československa

Nejznámější rolí Jiřiny Švorcové byla bezesporu Anna Holubová z československého normalizačního televizního seriálu z pera Jaroslava Dietla Žena za pultem. Vyprávěl o životech rozvedené prodavačky a jejích kolegyň z malé prodejny potravin. Dvanáctidílný seriál z roku 1977 si okamžitě získal oblibu diváků a především divaček, ale ozývaly se i kritické hlasy, kterým vadil ne úplně příkladný osobní život hlavní postavy Anny, která po rozvodu navázala vztah s novým mužem. Hlavní roli měla původně hrát Jana Hlaváčová, ale nakonec byla vybrána právě Jiřina Švorcová. Byla to pro ni jedna z mnoha hrdinek z lidu, které během své kariéry hrála už mnohokrát.

Herečka po vzoru staršího bratra

Jiřina Švorcová sama pocházela z dělnické rodiny. Narodila se 25. května 1928 v dnešní místní části Hradce Králové zvané Slezské Předměstí. V době hereččina příchodu na svět se ještě jednalo o samostatnou obec, která se stala součástí východočeské metropole až v roce 1942. Jiřina Švorcová studovala učitelský ústav a poté se stejně jako její starší bratr Václav zapsala na Divadelní fakultu v Praze. Po jejím ukončení se na rok vrátila do Hradce Králové, kde získala své první herecké zkušenosti v místním divadle. V roce 1951 se stala členkou Vinohradského divadla, kterou zůstala dalších téměř čtyřicet let.

Topili ji v bazénu

Ve filmu se Jiřina Švorcová poprvé objevila v roce 1950 ve snímku Temno podle předlohy Aloise Jiráska. Jednu ze svých nejznámějších rolí však získala až o několik let později v Kachyňově napínavém dramatu Král Šumavy, které vypráví o jednotce pohraničníků, jejichž cílem je zneškodnit převaděče, kteří přes hranice pašují nepřátelské agenty. Film se odehrává v roce 1948 a tehdy jednatřicetiletá herečka v něm představovala prodavačku Marii Rysovou, která se zamiluje do jednoho z pohraničníků v podání jejího hereckého kolegy Jiřího Valy, se kterým prožila bouřlivý vztah i ve skutečném životě. Točilo se na Kvildě a nebezpečné močály, přes které znali cestu jen filmoví převáděči, se pro účely natáčení vytvořily uměle pomocí bagrů a buldozerů. Pro Jiřinu Švorcovou byla nejhorší scéna z celého filmu ta, ve které se její hrdinka v jednom z močálů utopila. Filmaři jí totiž kolem těla omotali provaz a herečku jím stáhli pod hladinu. Tato část se už ale odehrávala v ateliéru, kde byl falešný močál vytvořen v bazénu.

Seriálová hvězda

V Králi Šumavy, který do kin přilákal úctyhodné 4 miliony diváků, zazářil i Radovan Lukavský, se kterým se Jiřina Švorcová setkala také o tři roky později v životopisném dramatu Horoucí srdce, kde se divákům představila jako naše nejznámější spisovatelka Božena Němcová. Radovan Lukavský si v tomto Vávrově filmu z roku 1962, který byl natočen k příležitosti stého výročí spisovatelčiny smrti, zahrál jejího manžela Josefa Němce. Kromě Ženy za pultem se Jiřina Švorcová objevila i v dalších československých seriálech, třeba v propagandistickém Okrese na severu nebo v dodnes oblíbeném seriálu ze školního prostředí My všichni školou povinní, kde si zahrála zástupkyni ředitelky.

Kvůli prvnímu milenci se nerozvedla, kvůli tomu druhému už ano

První hereččin manžel byl brněnský rodák Jindřich Rohan, který působil jako dirigent. Její druhý manžel pocházel z Plzně a byl to známý malíř, scénograf a výtvarný kritik Vladimír Šolta, který byl stejně jako ona politicky činný a od mládí se angažoval v levicové politice. Mimo dvě manželství prožila Jiřina Švorcová také dva vážné vztahy se svými hereckými kolegy. Prvním z nich byl herec Zdeněk Řehoř, se kterým se znala z Vinohradského divadla, kde oba působili. Tou dobou však byla herečka vdaná, ale rozhodla se se svým prvním manželem rozvést. Když mu oznámila, že chce žít se Zdeňkem Řehořem, kterého diváci znají jako nemotorného hajného z Krkonošských pohádek, její manžel překvapivě zachoval klid. K rozvodu nakonec nedošlo, protože jak Jiřinin muž správně předpokládal, láska k milenci brzy vyšuměla. Zdeněk Řehoř se se zradou milované ženy nikdy nesmířil a když se později dozvěděl, že se jeho bývalá rozvedla kvůli herci Jiřímu Valovi, neodpustil jí to. I Jiřina Švorcová později zakusila, jaké to je být ve vztahu tím podváděným. Jiří Vala si za hereččinými zády začal s její kamarádkou Jiřinou Jiráskovou a jak později Švorcová vzpomínala, o jejich poměru věděl v divadle každý, kromě ní. Dozvěděla se to až tehdy, když si to přišel naštvaný manžel Jiřiny Jiráskové vyřídit s jejím milencem přímo do divadla.

Říkalo se, že má poměr s prezidentem

Jiřina Švorcová byla jednou z těch, kdo ani po revoluci nezměnil své politické smýšlení. Do Komunistické strany Československa vstoupila už rok po skončení druhé světové války. Od sedmdesátých let se aktivně zapojovala do procesu normalizace a v roce 1976 byla dokonce zvolena do Ústředního výboru KSČ, který prostřednictvím svých stranických organizací ovládal státní orgány a společenské instituce. Herečka se také stala předsedkyní Svazu československých dramatických umělců a stála i za přípravou takzvané Anticharty, kterou zorganizovala komunistická vláda jako reakci na prohlášení Charty 77. Do Národního divadla tehdy byli pozvaní umělci, kterým Jiřina Švorcová přečetla výzvu, vyjadřující loajalitu k vládnoucímu režimu. Díky své politické aktivitě měla řadu konexí a mnozí kolegové z jejího vlivu měli strach. Jeden čas se mezi lidmi šuškalo, že je milenkou samotného Gustáva Husáka. Některé klepy byly ještě odvážnější a z Jiřiny Švorcové dokonce udělaly prezidentovu tajnou manželku.

Zůstala komunistkou

Po roce 1989 čekal kdysi privilegovanou herečku hořký pád. Role pro ni najednou nebyly a bývalí kolegové se k ní otočili zády. Svého komunistického přesvědčení se však do konce života nevzdala. Vystupovala na akcích a kampaních Komunistické strany Čech a Moravy, za kterou v devadesátých letech neúspěšně kandidovala do Senátu. Vydala také dvě knihy svých pamětí a rozhovorů. Poslední měsíce strávila Jiřina Švorcová v pražské léčebně dlouhodobě nemocných, kde ve věku 83 let v srpnu roku 2011 zemřela.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz