Článek
Idylka na Konopišti
Jako nejstarší dítě a jediná dcera arcivévody Františka Ferdinanda, který se stal po sebevraždě rakousko-uherského korunního prince Rudolfa následníkem trůnu, mohla mít vše, na co si ukázala. Jak ale sama vzpomínala, rodiče ji vedli spíš ke skromnosti. Žofie se narodila v roce 1901 na Konopišti. Zámek poblíž Benešova byl oblíbeným sídlem jejího otce. Když ho spolu s celým panstvím koupil, celý ho přestavěl a zmodernizoval. Zavedl do něj elektřinu a zbudoval vodovod. Zde Žofiina rodina trávila idylické časy daleko od nepřátelského vídeňského císařského dvora. Tam se totiž ještě pořád nesmířili s nerovnorodým sňatkem jejích rodičů. František Ferdinand si i přes protesty samotného císaře vybral za manželku ženu ze sice starého, ale nemajetného rodu. Žofie Chotková mu ale byla oddanou družkou a starostlivou matkou jeho tří dětí. Ty ovšem kvůli nerovnorodému sňatku svých rodičů pozbyly všechna práva na trůn.
Vrahovi odpustila
Žofie vyrůstala spolu se svými dvěma bratry a na otce vzpomínala jako na přísného, ale spravedlivého. Už v jejích třech letech ji František Ferdinand vzal na lov, kde skolila svého prvního jelena. Často s rodinou pobývala i na zámku Chlum u Třeboně, který otec zdědil už jako dvanáctiletý po svém velice bohatém strýci. Právě tam se Žofie dozvěděla tragickou zprávu. 28. června 1914 se oba její rodiče stali oběťmi atentátu v Sarajevu. Když jeden z účastníků vraždy řekl, že svého činu lituje a sirotkům se omluvil, přimělo to Žofii k neobvyklému gestu. Napsala spolu s bratry anarchistovi Nedeljko Čabrinovićovi osobní dopis, ve kterém mu podíl na vraždě svých rodičů odpustila.
Při atentátu v Sarajevu zahynuli oba Žofiini rodiče. O sirotky se potom starala jejich teta.
Rodný zámek musela opustit
Po smrti rodičů se nezletilé Žofie a jejích sourozenců ujala matčina sestra Jindřiška. Požádal ji o to sám císař. Až do konce první světové války zůstali žít na Konopišti. Po vzniku Československa zámek připadl státu a rodina se musela vystěhovat. Kromě Konopiště jim byl vládou zabaven i veškerý ostatní majetek, který na našem území vlastnili. Žofie žila nějakou dobu ve Vídni a poté se usadila v Dolních Rakousích na zámku Artstetten, který císařská rodina užívala už od začátku 19. století. Žofiin dědeček ho přenechal jejímu otci a ten si ho přestavěl na své letní sídlo. Nachází se zde i hrobka, kterou František Ferdinand zřídil a kde je spolu se svou manželkou i pohřben. Dnes zde sídlí také arcivévodovo muzeum.
Nostalgická návštěva v Čechách
Dva roky po skončení první světové války se dcera bývalého následníka rakousko-uherského trůnu v Děčíně provdala za hraběte Nostice-Rienecka a porodila mu čtyři děti. Na děčínský zámek jezdila už jako malá ke své tetě, která se sem přivdala. Když přišla druhá světová válka, těžce poznamenala i Žofiin život. Oba její starší synové museli narukovat a domů se už nikdy nevrátili. Zemřeli. Zůstala jí už jen dcera a nejmladší syn. Její dva bratři válku přežili, ale pouze s velikým štěstím. Kvůli svému protinacistickému postoji skončili v koncentračním táboře. Žofie po druhé světové válce žila ve Štýrsku a v šedesátých letech se přestěhovala do Salcburku. V roce 1981 dokonce navštívila svůj bývalý domov Konopiště, kde strávila dětství po boku milovaných rodičů a sourozenců. Často na toto idylické období vzpomínala. Žofie z Hohenbergu zemřela v roce 1990, když jí bylo 89 let.
Žofie z Hohenbergu v životě ztratila hodně. Nejdřív rodiče, potom domov a nakonec i své dva syny.
Zdroje:
HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové- Životopisná encyklopedie. Praha: Brána, 2001. ISBN 80- 7243- 109- 9
