Hlavní obsah
Příběhy

„Tvrdil, že dokáže všechno opravit. Naše koupelna stále vytápí celý dům“

Když jsem potkala Petra, zamilovala jsem se do jeho jistoty.

Článek

Tvrdil, že všechno zvládne opravit sám. Žádný instalatér, žádný elektrikář. „K čemu bys měla doma chlapa, když si máš stejně všechno platit?“ smál se.

A já mu věřila. Do chvíle, než naše koupelna začala vytápět celý dům.

Všechno to začalo, když jsme se přestěhovali do malého domku po babičce. Dům byl starý, ale měl duši. A taky rezavé trubky, netěsnící kohoutky a koupelnu z osmdesátek, kde voda odtékala rychleji podlahou než odpadem.

„To zvládnu za víkend,“ prohlásil Petr, poháněn sebevědomím a YouTube videi s názvy jako „Jak přestavět koupelnu za 2000 Kč“.

Začal s bouráním. Tapety dolů, dlaždičky ven, baterie odmontovat – všechno šlo ráz na ráz.
Jenže pak zjistil, že neví, jak odpojit bojler. Tak ho radši nechal zapojený a jen ho opatrně obestavěl novou stěnou. Tvrdil, že bude „lépe izolovaný“.

Pak zapojil nový radiátor. Tedy – měl to být radiátor. Ale použil k tomu část starého topení, trochu měděné trubky a něco, co vypadalo jako sifon z kuchyňského dřezu.

Po dvou týdnech byl „hotovo“. V koupelně se znovu dalo osprchovat. Kohoutky fungovaly. A když jste pustili teplou vodu, začalo být teplo i v kuchyni. A ložnici. A na půdě.

Zpočátku jsme se tomu smáli. „Aspoň ušetříme za topení,“ říkal Petr. Jenže teplota nešla regulovat. Každá sprcha způsobila saunu v předsíni a zamlžení všech zrcadel v domě. A když jsme jednou napouštěli vanu, vyskočilo na zdi čidlo kouřového alarmu.

Zavolali jsme odborníka. Starší pán se na koupelnu dlouho díval mlčky. Pak si povzdechl:
„Tohle není topení. To je přetlaková past.“
A dodal: „Nechci vás děsit, ale kdyby vám někdo pustil sprchu a odešel na víkend, nejspíš by vám to celý barák zvedlo z fundamentu.“

Nakonec jsme koupelnu předělali znovu – tentokrát s pomocí lidí, co vědí, co dělají.
Petra to trochu zabolelo. Jeho pýcha dostala ránu. Ale naučil se jednu důležitou věc:

👉 Umět si přiznat, že všechno nezvládneš sám, není slabost. Je to začátek dospělosti.

Dnes už se tomu smějeme. Když se u nás někdo sprchuje, pořád říkáme:
„Dej si pozor, ať tím neohřeješ sklep.“

Ale přesto, když u nás někdo opravuje zásuvku nebo mění těsnění, Petr už ví, kdy si obléct montérky… a kdy radši uvařit kafe a držet baterku.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz