Článek
Emoce můžeme považovat za jakýsi náš další jazyk, kterým nesmírně bohatě komunikujeme. Můžeme jím sdělit jak se cítíme a jak reagujeme na různé události. Každý pocit s sebou nese svůj vlastní význam a sdělení. Pokud se naučíme rozumět tomuto jazyku a umět ho číst, můžeme se lépe seznámit se sebou samými, zlepšit naše mezilidské vztahy a lépe se vyrovnávat s životními výzvami.
Někdy je složité rozklíčovat, co zrovna prožívám a někdy je to naopak naprosto zřetelné. Někdy se může stát, že jistou emoci chci prožívat častěji a jinou zase skoro vůbec. Proto je důležité si s vlastními emocemi vědět rady a vědět, co znamenají.
Radost:
Když se cítím šťastná, naplněná a pozitivní, tak si užívám ten moment, sdílím radost s ostatními a hledám způsoby, jak radost prohlubovat.
Nejistota:
Když se cítím nejistě, zkusím se zaměřit na své pozitivní stránky. Stanovit si reálné cíle a připomenout si své úspěchy a pevné stránky. Chyby jsou součástí každého z nás.
Hněv:
Najdu si pro sebe chvíli klidu, abych se uklidnila, než začnu dále jednat a komunikovat. Snažím se zhluboka dýchat a konstruktivně přemýšlet, abych snížila své vnitřní napětí.
Stesk:
Dovolím si prožít svůj stesk a smutek, nebránit se jim. Hledám podporu u blízkých osob, kteří mě vyslechnou a porozumí mi. Snažím se soustředit na aktivity, které mě baví a odvedou mou pozornost.
Přehlcení:
Rozdělím si úkoly na menší části a postupně se jim věnuji. Mezi nimi si nechávám také čas na relaxaci. Učím se říkat „ne“ nebo žádat o pomoc, abych předešla přehlcení
Osamělost:
Snažím se navazovat nové sociální vztahy a vyhledávám skupiny zaměřené na stejné zájmy, jako mám já. Pečuji o současné vztahy a snažím se je prohlubovat. Také je dobré pracovat na seberozvoji.
Překvapení:
Když se cítím zaskočeně či překvapeně, snažím se to prožít a zjišťuji, jak se s tímto novým zjištěním vyrovnat.
Nuda:
Nudu se snažím zahnat novými zážitky, setkáním s přáteli, rozvíjením vlastní osobnosti, svých dovedností nebo vyzkoušením nějaké nové aktivity.
Opuštěnost:
Pokud se cítím smutně, izolovaně a opuštěně, hledám podporu u svých blízkých, komunikuji o svých emocích a připomínám si, že každý se tak někdy může cítit, a že mám, na koho se obrátit.
Strach:
Když na mě přijde nervozita a nejistota, snažím se ji identifikovat. Snažím se nalézt zdroj strachu a racionalizovat ho. Používám relaxační techniky a hluboké dýchání.
Někdy to není jednoduché. Někdy mě jistá emoce přepere a nedokážu s tím dělat nic jiného, než jen čekat až odejde nebo zeslábne, a pak to bude lepší. Emoce jsou důležitou součástí nás všech a i když to tak někdy nevypadá, všichni je prožíváme. Někdo je umí dát najevo hned, někdo je schválně skrývá a někdo se to třeba chce naučit. Je ale důležité jim rozumět, abychom se co nejčastěji cítili šťastní a naplnění. A jak zvládáte své emoce vy?
Zdroj: Autorský text
