Článek
Pan minister zdravotnictví Vlastimil Válek se ostře ohradil proti výtkám, že by byl nějak zodpovědný za dlouhotrvající nedostatek leků v Čechách, momentálně urgentní nedostatek penicilínu. Podle pana ministra „nemocnice nemají, jak za to zaplatit“ a řešit se to dá pouze příplatkem za lék zadarmo.
Nevím, kde pan ministr žije. Není to v Česku. Češi nic zadarmo nedostávají. Platí do fondu zdravotního pojištění 13,5 procenta hrubého platu. Za osobu. Hrubé platy jsou mezi 30 - 40 000, tak tedy okolo 4 720 každý měsíc.
Cena měsíčního penicilinu na mezinárodním trhu, už v lékárnách a tedy i s dopravou, veškerými náklady a ziskem je okolo 6 eur. Za tolik se prodává zákazníkúm, nemocnice zaplatí mnohem méně. Pod stovku. A na to nemají? Proč?
Ve zkratce, protože peníze vyhazují oknem. Předražené nákupy a vybavení, bonusy a speciály, včetně aut a zahraničních cest pro zaměstnance, a platy. Narozdíl od většiny světových lékařů, čeští lékaři mají studium zadarmo. V oněch neustále vzpomínaných státech budoucí lékař musí mít čtyřletou vysokou školu, čtyřletou medicímu, čtyři roky , velmi špatně placené lékařské praxe, a tam jsou služby i 24 hodiny, a licenci. V Čechách je to státní vysoká za šest let, ani stejné náklady , ani stejné úsilí, ale platy chtějí mít jako ti, kteří za studim zaplatí 200 000 dolarů. A to stoji pořádný balík. Ne tak velký jako nekonečná řada konzultantů, poradců, dozorčích rad a administrátorů, ale dohromady ten balík vyžere díru do pojišťovacích fondů, které by jinak, podle světového měřítka, měly pokrýt ty zbytky péče bez doplatku bez problému.
Pan ministr zřejmě také neví, že Češi platí doplatky téměř za všechny léky, často za použití nástrojů v ordinaci, za veškerou zubní a oční péči. V doplatních a minimalistické péči, kterou dostávají od pojišťoven, jsou na tom Češi hůř než neustále oplakávaní Američané.
Pan ministr, jako řádný pravičák, vidí jen jednu cestu: plať víc, občánku. Já chci víc, moji kámoši chtějí víc a není odkud brát, jen od tebe.
To není ekonomie, to je výsměch.
Pan minister kultury Martin Baxa (ODS) nicméně zdravotnického kolegu trumfl. Chce, aby lidé platili za to, co nepoužívají. Tedy za Českou televizi a rozhlas.
Podle pana ministra by každý, kdo má internet, mobil nebo tablet měl platit koncesionářské poplatky České televizi a Českému rozhlasu. Páně ministrova logika: má k nim přístup.
Jak prosím? Můj mobil nemá, záměrně, žádná data. Nemá přístup k ničemu. Pokud je mi známo, neposlouchám ani se nedívám naČeský rozhlas a televizi na internetu, ba ani jinde, musíte mít nějakou zpoplatněnou aplikaci, abyste se dívat mohli. Nemám ji. Ani ji nechci. Jaké osobní názory mám na produkce obou institucí je nepodstané, podstané je, že je nechni používat. A nechci za ně platit.
Logika pana ministra, že k nim mám přístup, což zřejmě není pravda, je vadná. Denně přecházím okolo mnoha restaurací a obchodů. Mám k nim přístup. Nic jim za to neplatím. Rovněž denně přecházím kolem mnoha publikací na prodej, mám k nim přístup. Nic neplatím za onen přístup. Platila bych, kdybych jejich nabídku využila a něco si od nich objednala.
Nezajímá mne, kolik peněz jaká instituce, od botárny po televizi, chce a „potřebuje“. Jak špatně nebo dobře hospodaří je jejich problém. Nechci platit za něco, co nemám a mít nebudu.
Televize a rozhlas mohou i nadále uplatňovat aplikace, kdo je používá, zaplatí si to. Kdo ne, nebude platit.
Zřejmě ani jednoho pána nenapadlo, jak komické jsou jejich výlevy v porovnání s průměrným zvýšením důchodů. Ze 350 korun už sežrali dvacku za státní instituce, které mnoho důchodců nepoužívá, protože nemá televizi, zbytek by dali za jeden lék a zdražení energií, vody, odpadu, nájmu, jídla etc. důchodci zaplatí z? Ale o tom jindy.
