Článek
Ještě neskončil povyk ohledně předběžného opatření Ústavního soudu a ministři za Motoristy opět plní stránky českých médií. V pátek vypískalo publikum Mezinárodního folklorního festivalu ve Strážnici ministra Otu Klempíře během jeho zdravice. Ministr to příliš neunesl, a jak je dnes dobrým zvykem, rozhodl se postěžovat na sociálních sítích. Za chování publika podle něj mohl alkohol a horko, mluvil o buranství, sprostotě a zášti a celou situaci označil za „folk-férovku 3000:1“.
O den později se do stejné jámy lvové vydal také Petr Macinka. Jak sám napsal na síti X, bral to jako výzvu a rozhodl se na pódiu promluvit. Dobře věděl, co ho čeká, a přesně to také přišlo. Diváci jej vypískali možná ještě hlasitěji než jeho stranického kolegu o den dříve. Ani tentokrát nechyběly následné komentáře na sociálních sítích.
Že Macinka přijel provokovat, není nic překvapivého. Provokace, útoky na politické oponenty nebo urážky lidí s jiným názorem jsou dlouhodobě součástí jeho stylu. Ve straně Motoristů na to ostatně není sám. Co je ale zajímavější, je reakce ve chvíli, kdy někdo stejnou mincí oplatí jim.
Říká se, že na hrubý pytel patří hrubá záplata. Člověk by proto čekal, že politici, kteří sami staví svou image na ostré rétorice, budou podobné zacházení brát jako součást hry. Jenže opakovaně se ukazuje pravý opak. Jakmile se stanou terčem kritiky nebo posměchu oni sami, jejich sebevědomí se rychle vytrácí. Nastupuje uraženost, stížnosti a hledání viníků.
Nejnovější dění je toho ukázkovým příkladem. Macinka přijel na festival, kde o den dříve publikum jasně ukázalo, co si myslí o jeho stranickém kolegovi. Věděl, proč tam jede, i jaká bude reakce. Když se dočkal pískotu, začal mluvit o politizaci festivalu a připomínat, že festival politické písně se za minulého režimu konal jinde.
Jenže svou přítomností festival politizoval především on sám. Zatímco účast ministra kultury na podobné akci dává alespoň nějaký smysl vzhledem k jeho funkci, ministr zahraničí tam jel především proto, aby vyvolal reakci. A té se také dočkal.
Řeči o návratu komunismu pak působí o to bizarněji, že o den dříve publikum vypískalo bývalého spolupracovníka StB Otu Klempíře a Motoristé dnes vládnou po boku Andreje Babiše, jehož minulost je v tomto směru rovněž mírně řečeno problematická. A co více, Klempíř následně začal mluvit o možnosti odebrání dotací strážnickému festivalu. Ne kvůli programu, organizátorům nebo účinkujícím, ale kvůli tomu, že část diváků vypískala jeho samotného. Jestli něco připomíná staré mocenské manýry, pak jsou to právě podobné úvahy.
Současné dění není zdaleka ojedinělý případ. Macinka bez problémů uráží své politické oponenty, označuje je za bezvýznamné nulky či méněcenné, stejně jako si neodpustil ironické poznámky o dobrodružství na adresu českých občanů uvízlých na Blízkém východě. Tvrdá slova mu nikdy problém nedělala.
Jakmile se však terčem podobného zacházení stane on sám, jeho ego to zjevně nedokáže unést. Petr Macinka rád vystupuje jako nekompromisní tvrďák, který si servítky nebere. Své politické soupeře bez rozpaků uráží, zesměšňuje a častuje výrazy, které by člověk čekal spíš u hospodského stolu než u šéfa diplomacie. Dává najevo, že politika není pro slabé povahy a že kdo do ní vstoupí, musí něco vydržet.
Zdá se ale, že tato filozofie platí jen do chvíle, kdy se stejná tvrdost obrátí proti němu. Najednou už nejsou ostrá slova projevem svobody projevu ani běžnou součástí politického střetu. Najednou se mluví o bolševických praktikách, nenávisti, politizaci nebo útoku na demokracii. Člověk, který druhé bez váhání častuje těmi nejhrubšími výrazy, se během okamžiku staví do role oběti.
Rozdávat rány umí Petr Macinka výborně. Jeho schopnost je přijímat už ale výrazně pokulhává. O to směšněji pak působí jeho další slova na sociálních sítích o falešných modlách a odhodlání svůj boj proti nim nevzdat ani v následujících letech. Člověk, který sám bez zábran uráží své politické oponenty a používá vůči nim slovník plný pohrdání, najednou vystupuje jako ukřivděná oběť jen proto, že se podobného zacházení dočkal i on.
Také voliči si zřejmě tohoto rozporu všímají čím dál více. Nejnovější průzkumy politických preferencí Motoristům příliš důvodů k optimismu nedávají a při současném trendu není vůbec jisté, že Petr Macinka svou pozici po příštích volbách obhájí. Pokud se tak nestane, jeho boj proti „falešným modlám“ se nejspíš omezí hlavně na další urážlivé příspěvky na sociálních sítích.
Možná by přitom stačilo jediné – přestat měřit dvojím metrem. Kdo od druhých očekává, že unesou hrubá slova, posměch a provokace, měl by být schopen snést totéž. Jinak totiž platí staré známé přísloví o tom, že člověk vidí třísku v oku svého bližního, ale trám ve vlastním oku přehlíží.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.
Zdroje:
https://www.forum24.cz/to-je-lez-jak-prase-macinka-vulgarne-urazel-rychetskeho-psal-o-jeho-zidovskem-puvodu
