Článek
Ukrajina začala o přípravách nové ruské mobilizace veřejně mluvit už během první poloviny srpna. Prezident Volodymyr Zelenskyj 11. srpna tvrdil, že Moskva chystá další kolo povolávání na podzim a Vladimir Putin má s jeho vyhlášením čekat až na zářijové volby do Státní dumy. Podle Zelenského by potom během krátké doby mohlo do armády zamířit několik set tisíc dalších Rusů.
Koncem měsíce Kyjev svá tvrzení ještě zpřesnil, Ukrajinská vojenská rozvědka HUR a zahraniční rozvědka SZR 27. srpna oznámily, že podle jejich informací ruský generální štáb už připravil scénář mobilizace dalších 300 tisíc lidí do konce roku 2026 a dalších 300 tisíc v roce 2027. Celkem by tak mohlo jít až o 600 tisíc nově povolaných.
Ukrajinská verze je velmi konkrétní, stále však zůstává tvrzením jedné z válčících stran a západní zpravodajské zdroje jsou zdrženlivější. Podle informací Wall Street Journal Rusko skutečně prověřuje připravenost mobilizačního aparátu a v regionech probíhají cvičení a kontroly, konečné politické rozhodnutí o další vlně povolávání však podle západních informací zatím nepadlo.
Moskva všechno kategoricky odmítá, Kreml označuje zprávy o nové mobilizaci za lži a informační operaci Kyjeva a tvrdí, že žádné další masové povolávání nepotřebuje. Současně ale po Rusku probíhají právě takové prověrky, které by státu umožnily případnou další mobilizaci zvládnout rychleji než chaotickou vlnu z roku 2022.
Takový test proběhl například v Kaliningradské oblasti, kde se podle západních zpravodajských informací prověřovala schopnost přijmout větší množství povolaných mužů, evidovat je, ubytovat, zásobovat a vydat jim výstroj a zbraně. Podobné kontroly mají probíhat také v dalších regionech.
Samotné cvičení ještě nedokazuje, že Putin mobilizaci skutečně vyhlásí. Ukazuje však, že ruský stát se na takovou možnost připravuje. A to stačí k tomu, aby část Rusů začala reagovat ještě dříve, než z Kremlu zazní oficiální nový mobilizační rozkaz.
Ozvěna podzimu 2022
Po částečné mobilizaci z podzimu 2022 se Kreml dlouho snažil získávat nové vojáky jinak, místo nepopulárního plošného povolávání přišly vysoké náborové bonusy, nadprůměrné platy, regionální příplatky a stále štědřejší odměny za podpis smlouvy s ministerstvem obrany. Pro muže z chudších oblastí Ruska začala služba v armádě nabízet částky, na které by v běžném zaměstnání vydělávali několik let.
Systém nějakou dobu fungoval, podle ruských údajů uzavřelo od mobilizace z roku 2022 smlouvu s armádou přes 1,3 milionu lidí. Nábor postupně převzaly především regiony, které mezi sebou začaly soutěžit výší vstupních bonusů a dostávaly vlastní kvóty. Vedle toho Moskva sahala po vězních, zadlužených lidech, cizincích nebo mužích v těžké sociální situaci. V některých regionech se objevily dokonce odměny pro člověka, který přivede nového dobrovolníka.
Jenže tento zdroj se postupně vyčerpává, největší část mužů ochotných dobrovolně podepsat smlouvu za peníze už armáda získala a každý další rekrut je dražší. Současně pokračují vysoké ztráty na frontě, podle západních představitelů Rusko v posledních měsících ztrácí přibližně o šest tisíc vojáků měsíčně více, než dokáže nově nabrat. Přestože do armády stále přichází kolem tisíce lidí denně, odvodové a náborové struktury už podle těchto odhadů nedokážou plně nahrazovat muže vyřazené z bojů.
Také proto jakákoli zmínka o nové mobilizaci v Rusku okamžitě připomíná podzim 2022. Putin tehdy 21. září v televizním projevu oznámil „částečnou mobilizaci“ přibližně 300 tisíc rezervistů. Během několika hodin se vyprodaly letenky do zemí, kam Rusové mohli cestovat bez víza, a na pozemních hranicích s Gruzií, Kazachstánem, Finskem nebo Mongolskem začaly vznikat dlouhé kolony.
Ještě větší dopad mělo to, co následovalo uvnitř země, sociální sítě zaplavily záběry mužů odváděných z domovů a pracovišť, přeplněných odvodových středisek a rodin loučících se s nově povolanými. V některých případech dostávali povolávací rozkazy lidé, kteří podle původních slibů ministerstva obrany vůbec neměli být mezi mobilizovanými – muži bez odpovídající vojenské zkušenosti, lidé ve vyšším věku nebo se zdravotními problémy. Chaos byl tak viditelný, že proti „excesům“ začali veřejně vystupovat i někteří vysocí představitelé režimu a státní média.
Mobilizace se navíc propojila s protesty. Už první večer po Putinově projevu zadržela policie více než 1 300 lidí a další stovky následovaly během následujících dnů. Někteří zadržení muži dostali povolávací rozkaz přímo na policejní stanici. Když se Peskova novináři ptali, zda se to skutečně děje, nepopřel to a pouze uvedl, že takový postup není v rozporu se zákonem.
Současně se ukázalo, že ruská armáda nebyla na tak rychlý příliv stovek tisíc lidí připravena. Z různých částí země přicházely zprávy o nedostatku uniforem, neprůstřelných vest, spacáků a další základní výstroje. Mobilizovaní si někdy museli část vybavení nakupovat sami nebo jim ho sháněly rodiny a místní sbírky. Ve výcvikových střediscích chyběly kapacity, objevovaly se problémy s ubytováním i zásobováním a někteří povolaní byli po velmi krátké přípravě odesíláni k frontovým jednotkám.
Také tento chaos pomáhá vysvětlit dnešní nervozitu, většina Rusů, kteří si podzim 2022 pamatují, už ví, že mezi oficiálním oznámením a skutečným povoláním nemusí být mnoho času. Zároveň mají zkušenost s tím, že původní kritéria se během mobilizace dodržovala jen velmi volně a že stát dokázal během několika dnů změnit život statisícům rodin.
Kreml se proto od té doby snaží druhému podobnému scénáři vyhnout. Dobrovolný nábor za vysoké částky byl politicky mnohem pohodlnější, na frontu odcházel člověk, který alespoň formálně souhlasil a dostal za to zaplaceno. Nová masová mobilizace by tuto hranici znovu překročila.
V tom leží dnešní problém Moskvy, peníze stále dokážou přivést do armády desetitisíce lidí, ale podle západních odhadů už nestačí držet krok se ztrátami. Pokud se tento rozdíl bude dál zvětšovat, Putin bude mít stále méně možností, jak získat další statisíce mužů bez návratu k metodě, která před čtyřmi lety vyvolala jeden z největších otřesů v ruské společnosti od začátku války.
Kolony na hraničních přechodech
První viditelný dopad obav z nové mobilizace se objevil na hranicích. Největší pozornost přitáhl Verchnij Lars, jediný silniční přechod mezi Ruskem a Gruzií a zároveň cesta, která se už v září 2022 stala jedním ze symbolů útěku před Putinovým povolávacím rozkazem.
Ruská Federální celní služba během srpna začala hlásit výrazně vyšší provoz než v předchozích letech. Přes přechod prošlo 15. a 16. srpna každý den více než 19 tisíc lidí a následoval den s více než 20 tisíci cestujícími. Za týden pak správa Severní Osetie uváděla přes 113 tisíc průchodů a více než 33 tisíc automobilů. Ruské úřady musely posílit směny a nasadit další personál, aby zvýšený provoz zvládly.
Čísla ovšem vyžadují opatrnost. Neznamenají, že 113 tisíc ruských mužů během týdne uprchlo před mobilizací. Ruská statistika zahrnuje pohyb v obou směrech a nerozlišuje podle zveřejněných údajů ani národnost všech cestujících. Gruzínské ministerstvo vnitra například za jedno sledované období zaznamenalo 7 880 lidí přijíždějících přes Lars do Gruzie a 8 406 cestujících opačným směrem.
Samotná situace na hranici zatím nepřipomíná nejdramatičtější dny podzimu 2022, kdy lidé čekali v kolonách celé dny. Reportéři Rádia Svobodná Evropa navštívili Lars 20. srpna a masový exodus v tu chvíli nepozorovali. Zvýšený provoz je však reálný a ruská celní správa sama připustila, že současná čísla výrazně převyšují hodnoty obvyklé pro stejné období předchozích let.
Přesný důvod každé cesty samozřejmě nikdo nezná, srpen patří k turistické sezoně, Verchnij Lars používají lidé cestující oběma směry a provoz ovlivňuje také počasí nebo dočasné uzavření horské silnice. Současně ale přibývají jiné údaje, které naznačují, že část Rusů skutečně začala připravovat odchod kvůli obavám z mobilizace.
Organizace Kovčeg, která pomáhá Rusům s emigrací, zaznamenala během prvních dvaceti srpnových dnů více než šestinásobný počet dotazů na odchod ze země proti předchozím měsícům. Největší zájem byl o Arménii a Gruzii, následovaly Srbsko, Argentina a další země Latinské Ameriky. Naopak zájem o Kazachstán klesal kvůli zpřísněným pravidlům pobytu a případům zadržování lidí hledaných ruskými úřady.
Výrazný pohyb je patrný právě v Arménii, v prvním pololetí roku 2026 do ní přijelo přibližně 417 tisíc ruských občanů, zatímco za celý rok 2025 jich bylo kolem 340 tisíc. Samotné srovnání má omezenou vypovídací hodnotu, protože velká část těchto lidí přijíždí jako turisté a následně zemi zase opouští. Mezi lednem a květnem však počet příjezdů ruských občanů převýšil odjezdy přibližně o sedm tisíc lidí. Na rostoucí poptávku začal reagovat také trh s bydlením v Jerevanu, kde realitní makléři během léta hlásili prudký růst zájmu o pronájmy.
Arménie navíc dala případným uprchlíkům před novou mobilizací zatím nejjasnější politický signál. Tajemník arménské Bezpečnostní rady Alen Simonjan 25. srpna prohlásil, že Jerevan nebude ruským občanům, kteří by chtěli v případě nové mobilizace odjet do Arménie, bránit ve vstupu. „Nikdo se na hranici nebude nikoho ptát, proč sem přijel,“ uvedl Simonjan. Rusové mohou do Arménie cestovat i bez zahraničního pasu a arménské úřady podle něj případným příchozím nebudou vytvářet překážky. Pokud bude třeba, země jim podle jeho slov také pomůže.
Podobně jednoznačné veřejné prohlášení zatím z dalších hlavních cílových zemí nepřišlo. Gruzie nicméně zůstává pro Rusy snadno dostupná a podle Kovčegu patří společně s Arménií k vůbec nejžádanějším možnostem. Srbsko a Argentina přitahují zájem také, zatím však jde především o volbu samotných Rusů, nikoli o nově vyhlášenou politiku tamních vlád vůči případným odpíračům mobilizace.
Známky nervozity se objevují rovněž ve Střední Asii. Rádio Svobodná Evropa zaznamenalo případy lidí s dvojím ruským a kyrgyzským občanstvím, kteří se po zprávách o možné mobilizaci rozhodli vrátit z Ruska do Kyrgyzstánu. Zástupce tamní diaspory uvedl, že podobných odchodů přibývá. Ani zde zatím nejde o masový exodus srovnatelný s rokem 2022, spíše o další díl mozaiky ukazující, že část lidí nechce čekat na případné oficiální rozhodnutí Kremlu.
Rozdíl proti podzimu 2022 je přitom zásadní. Tehdy se kolony vytvořily poté, co Putin mobilizaci skutečně oznámil. Dnes Moskva opakuje, že nic podobného nechystá, a přesto rostou dotazy na emigraci, zvyšuje se provoz na některých trasách a Arménie už veřejně připravuje půdu pro případnou další vlnu příchozích.
Zatím tedy nelze spočítat, kolik lidí skutečně opouští Rusko přímo ze strachu před mobilizací. Samotný trend je ale stále obtížnější přehlížet. Část Rusů si očividně raději připravuje cestu ven ještě ve chvíli, kdy Kreml tvrdí, že žádný důvod k útěku neexistuje.
Může si Rusko dovolit mobilizovat?
Rusko na papíře další mobilizaci provést může, má miliony mužů v evidenci, proti roku 2022 podstatně propracovanější elektronický registr a stát si během čtyř let připravil nástroje, které mohou další povolávání výrazně urychlit. Mnohem složitější otázkou je, jakou cenu by za další mobilizaci zaplatilo a kolik mužů by se mu podařilo dostat až na bojiště.
První pokus ukázal problém velmi názorně. Když Putin v září 2022 oficiálně oznámil mobilizaci 300 tisíc rezervistů, do pohybu se daly statisíce dalších lidí směrem za ruské hranice. Přesný počet nikdy zjištěn nebyl, Forbes tehdy s odkazem na zdroj z prezidentské administrativy uváděl 600 až 700 tisíc lidí, kteří během prvních dvou týdnů po vyhlášení mobilizace opustili Rusko. Jiný zdroj obeznámený s odhady Kremlu mluvil dokonce o téměř milionu odchozích. Ruské vedení tato čísla zpochybňovalo a část odchozích se později vrátila, otevřená data sousedních států však potvrzovala odchod nejméně několika set tisíc lidí.
Pro Rusko byl důležitý také profil lidí, kteří odcházeli. Emigrovali především mladší obyvatelé velkých měst, mezi nimi nadprůměrné množství vysokoškoláků a lidí schopných pracovat ze zahraničí, po mobilizaci navíc mezi odcházejícími výrazně přibylo mužů v branném věku. Ztráty byly citelné například v technologickém sektoru, ruský ministr pro digitální rozvoj Maksut Šadajev na konci roku 2022 připustil, že se v zahraničí nachází přibližně 100 tisíc ruských IT specialistů, tedy kolem desetiny pracovníků tohoto odvětví. Ne všichni odešli přímo kvůli mobilizaci, první velká vlna začala už po invazi na Ukrajinu v únoru, mobilizace však odliv výrazně urychlila.
To je pro případnou mobilizaci v roce 2026 důležité. Rusko už čtyři a půl roku válčí, statisíce rodin mají osobní zkušenost s mrtvými a zraněnými a představa služby na Ukrajině dnes znamená něco jiného než na začátku konfliktu. Podle západních odhadů ruská armáda v současnosti ztrácí desítky tisíc mužů měsíčně. Finský prezident Alexander Stubb s odkazem na dostupné západní informace hovořil koncem srpna až o 35 tisících vyřazených vojáků za měsíc proti přibližně 27 tisícům nově získaných.
Nová vlna by přitom mohla být ještě větší než ta první. Pokud by se naplnilo ukrajinské tvrzení o dalších 300 tisících mužů ještě letos, ruské rodiny by zároveň viděly, že předchozí čtyři roky spotřebovaly obrovské množství lidí a dobrovolníci už nestačí ztráty doplňovat. Pro potenciálního mobilizovaného by tak nešlo o abstraktní vlasteneckou povinnost, ale o velmi konkrétní vyhlídku na zákopy nejkrvavější evropské války od roku 1945.
Z těchto důvodů může mít Moskva větší problém než v roce 2022. Tehdy mobilizace mnoho lidí překvapila, dnes už Rusové vědí, jak rychle může po televizním projevu následovat povolávací rozkaz, jak obtížné je dostat se po zařazení do systému zpět domů a jak vypadal chaos prvních týdnů. Část mužů proto nemusí čekat na samotné Putinovo oznámení a současný růst zájmu o odchod do Gruzie nebo Arménie naznačuje, že někteří už plánují dopředu.
Stát je na druhou stranu také připravenější. Elektronická vojenská evidence, digitální povolávací rozkazy a možnost rychle omezit právo vycestovat mají zabránit opakování září 2022, kdy mnozí muži jednoduše sedli do auta nebo koupili poslední dostupnou letenku. Další mobilizace by tak mohla být administrativně mnohem účinnější. To ale neznamená, že by zmizel odpor, část lidí by se pokusila odejít ještě před jejím vyhlášením, jiní by změnili bydliště, skrývali se před úřady nebo hledali zdravotní a pracovní výjimky. Čím tvrdší by stát při vymáhání povolávacích rozkazů byl, tím větší společenskou cenu by platil.
A pak je zde otázka ekonomiky. Rusko už nyní trpí nedostatkem pracovníků. Odhady mluví o přibližně 2,3 milionu neobsazených pracovních míst a Moskva kvůli nedostatku domácí pracovní síly stále aktivněji přiváží zaměstnance například z Indie. Dalších 300 tisíc mužů v armádě by tedy znamenalo 300 tisíc lidí odebraných podnikům, dopravě, stavebnictví nebo průmyslu, a k nim další, kteří by před povoláním odešli do zahraničí.
V roce 2022 tak Putin povolal 300 tisíc mužů, ale současně spustil emigraci, jejíž rozsah mohl být až třikrát větší a Rusko tehdy přišlo o část populace, kterou ekonomika potřebovala nejvíce – mladé a často dobře vzdělané lidi.
O čtyři roky později by se stejný experiment odehrával v zemi s větším nedostatkem pracovníků, po dalších letech válečných ztrát a mezi muži, kteří už přesně vědí, kam budou posláni. Rusko tedy mobilizovat dokáže. Otázkou zůstává, zda si může dovolit všechno, co by mobilizace dalších stovek tisíc mužů spustila.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.
Zdroje:
Office of the President of Ukraine – Preparation for a New Wave of Mobilization in Russia: Briefing by HUR and SZRU
https://www.president.gov.ua/en/news/pidgotovka-novoyi-hvili-mobilizaciyi-v-rosiyi-brif-vid-gur-m-106137
The Wall Street Journal – Russia Tests Readiness for New Round of Military Mobilization
https://www.wsj.com/world/russia/russia-tests-readiness-for-new-round-of-military-mobilization-87d61b96
The Guardian – Russia ‘losing 6,000 more troops in Ukraine each month than it can recruit’
https://www.theguardian.com/world/2026/aug/28/russia-losing-6000-more-troops-than-it-can-recruit-each-month-in-ukraine-says-west
Meduza – Record crowds are crossing the Russia–Georgia border at Verkhny Lars
https://meduza.io/en/feature/2026/08/19/record-crowds-are-crossing-the-russia-georgia-border-at-verkhny-lars-here-s-what-the-numbers-actually-show
Meduza – Emigration requests to Russian rights group Kovcheg jump 6.3 times amid new mobilization fears
https://meduza.io/en/news/2026/08/21/emigration-requests-to-russian-rights-group-kovcheg-jump-6-3-times-in-august-amid-new-mobilization-fears
Meduza – Armenia says it won’t block Russians fleeing a new mobilization
https://meduza.io/en/news/2026/08/25/armenia-says-it-won-t-block-russians-fleeing-a-new-mobilization
RFE/RL – More Than 1,300 Detained In Anti-Mobilization Protests Across Russia
https://www.rferl.org/a/russia-anti-mobilization-protests-detentions/32046048.html
The Moscow Times – Anger Mounts as Russian Draftees Thrown Into Battle Without Training, Equipment
https://www.themoscowtimes.com/2022/10/18/anger-mounts-as-russian-draftees-thrown-into-battle-without-training-equipment-a79120
Meduza / Forbes – 600–700 thousand people left Russia after mobilization began
https://meduza.io/news/2022/10/04/forbes-s-nachala-mobilizatsii-iz-rossii-uehali-600-700-tysyach-chelovek
Reuters – Russia, facing labour crunch worsened by war, pivots to India for workers
https://www.reuters.com/business/world-at-work/russia-facing-labour-crunch-worsened-by-war-pivots-india-workers-2026-02-11/
