Luftwaffe si potřebovala odzkoušet kobercové bombardování. Cvičištěm se stalo polské město Frampol

Druhá světová válka přinesla bombardování v měřítku, jaké svět do té doby nepoznal. Letecké svazy dokázaly během jediného náletu zničit celé průmyslové čtvrti a v pozdějších letech války často i celá města. Bomby přitom dopadaly z různých důvodů, strategické letectvo útočilo na továrny, rafinerie, železniční uzly a další cíle důležité pro vedení války. Jindy bombardéry ničily letiště, opevnění nebo postavení protivníka před postupem pozemních jednotek.

Další nálety mířily přímo na městskou zástavbu a civilní obyvatelstvo. Jejich cílem bylo zastrašit nepřítele, podlomit morálku, vyvolat chaos a ukázat, že válka dokáže zasáhnout hluboko v týlu. V průběhu konfliktu tak mizely celé části Varšavy, Rotterdamu, Coventry, Hamburku, Drážďan, Tokia a desítek dalších měst. Polský Frampol však představoval zvláštní případ.

Luftwaffe si na začátku války potřebovala v praxi vyzkoušet účinky rozsáhlého bombardování a malé město v Lublinském vojvodství nabízelo ideální podmínky. Frampol měl mimořádně pravidelný půdorys, velké centrální náměstí a geometrickou síť ulic, která byla ze vzduchu dokonale čitelná. To, co po staletí tvořilo krásu barokně založeného města, se mu v září 1939 stalo osudným. Z Frampolu se stal obrovský terč, na kterém si němečtí letci mohli přesnost a účinky svého bombardování nacvičit lépe než na střelnici.

Frampol byl na začátku druhé světové války malé město na Lublinsku s přibližně čtyřmi tisíci obyvateli. Neměl zbrojovky, velké průmyslové podniky ani jiný objekt, jehož zničení by mohlo výrazně ovlivnit průběh polského tažení. Ve městě nebyly trvale rozmístěny žádné polské vojenské jednotky a chyběla i protiletadlová obrana. Z vojenského hlediska představoval Frampol bezvýznamný cíl, pro Luftwaffe však měl několik vlastností, které z něj dělaly skvělý testovací polygon.

První z nich vznikla více než dvě století před válkou. Frampol byl založen roku 1717 hrabětem Markem Antonim Butlerem jako plánovitě vystavěné barokní město. Jeho stavitelé mu dali mimořádně pravidelný půdorys. Střed tvořilo rozlehlé čtvercové náměstí a kolem něj se v geometrickém uspořádání rozbíhaly ulice a jednotlivé bloky zástavby. Nad městem vyrůstal kostel, kolem náměstí stály domy řemeslníků a obchodníků a Frampol se postupně stal místním centrem obchodu a výroby sukna. Významnou část obyvatel tvořila židovská komunita.

Pravidelnost města byla jeho chloubou, plán ulic vytvářel přehledný a promyšlený urbanistický celek. Z několika kilometrů výšky však Frampol vypadal skoro jako obrazec nakreslený na střelnici. Velké centrální náměstí tvořilo snadno rozeznatelný střed a kolem něj se rozkládala pravidelná síť ulic a domovních bloků. Pilot bombardéru tak měl pod sebou výrazný orientační bod a po náletu bylo možné snadno analyzovat, kam pumy dopadly a jak velký byl jejich rozptyl. Pravidelný barokní půdorys, který měl městu dodat krásu a řád, se mu po více než dvou stech letech stal osudným.

Další výhodu z pohledu německých letců představovala samotná zástavba. Velká část frampolských domů byla postavena ze dřeva, výbušné pumy mohly rozbíjet jednotlivé bloky a zápalné pumy zároveň ukázat, jak rychle se mezi dřevěnými stavbami dokáže šířit požár. Němečtí analytici tak mohli na jednom místě sledovat přesnost zásahů i porovnávat ničivé účinky různých druhů munice.

A především je při tom nikdo neměl rušit. Frampol neměl vlastní vojenskou posádku ani jednotky vybavené protiletadlovými děly. Fronta se v té době stále nacházela jinde a město nedisponovalo prostředky, kterými by se proti bombardérům mohlo účinně bránit. Německé posádky tak nemusely prolétávat palbou protiletadlového dělostřelectva, provádět prudké úhybné manévry ani odhazovat pumy ve spěchu. Nad cílem mohly pracovat prakticky nerušeně. Svědecké výpovědi sice zmiňují polské vojáky, kteří po letounech zoufale stříleli z pěchotních pušek, proti bombardérům roku 1939 však taková palba nepředstavovala více než zanedbatelnou překážku.

Pro Luftwaffe se tak ve Frampolu sešlo všechno, co bylo pro podobnou zkoušku potřeba. Malé město bez významného vojenského cíle a bez skutečné protivzdušné obrany, velké náměstí s výrazným orientačním bodem viditelné z dálky, geometrická síť ulic, na níž šlo dobře sledovat rozptyl pum, a převážně dřevěná zástavba vhodná pro použití zápalné munice. Frampol vypadal z výšky jako cvičný terč a několik dní po začátku války se jí měl skutečně stát.

Španělská občanská válka dala Luftwaffe první rozsáhlé bojové zkušenosti s moderním letectvem. Legie Condor tam zkoušela nové stroje, výzbroj i způsoby spolupráce bombardérů, stíhaček a pozemních jednotek. Němečtí důstojníci sledovali přesnost zásahů, účinky různých typů pum a výsledky jednotlivých způsobů útoku a získané poznatky přenášeli do dalšího výcviku.

Nejznámějším symbolem se stala Guernica. Německé a italské letouny na baskické město zaútočily 26. dubna 1937 výbušnými a zápalnými pumami, následné požáry zničily velkou část zástavby a zprávy o náletu vyvolaly ve světě šok. Jméno Guernica se rychle stalo symbolem hrůzy moderní letecké války a Picasso jej ještě téhož roku přenesl na své slavné plátno.

O dva roky později už válka v Polsku denně přinášela podobné obrazy. Guernica v roce 1937 šokovala svět, ale během několika dalších let se plošné ničení měst stalo rutinní součástí války. Vývojem této taktiky se zabýval také Wolfram von Richthofen, který ve Španělsku působil jako náčelník štábu Legie Condor a později převzal její velení. Prosazoval těsnou spolupráci letectva s pozemními vojsky a pečlivé vyhodnocování účinků leteckých útoků. Zkušenosti ze Španělska si přivezl také do Polska, kde jeho jednotky patřily k nejaktivnějším částem Luftwaffe.

Polské tažení poskytlo německému letectvu další příležitost rozvíjet svou taktiku. Němečtí velitelé současně sledovali výsledky jednotlivých útoků a hledali způsoby, jak jejich ničivý účinek zvýšit.

Frampol k tomu nabídl mimořádně vhodné podmínky. Několik dnů před hlavním útokem se nad městem objevil německý průzkumný letoun. Jeho fotoaparát zachytil pravidelné náměstí, síť ulic a domovní bloky ještě téměř neporušené a brzy měly vzniknout nové a zcela odlišné snímky.

Válka postupovala Polskem závratnou rychlostí, německé tankové a motorizované jednotky během prvních dvou týdnů pronikly hluboko do vnitrozemí, 8. září dorazily k Varšavě a o den později začala na západě země bitva nad Bzurou, největší polský protiútok celé kampaně. Na jihovýchodě Němci dosáhli Sanu a 12. září se první jednotky objevily před Lvovem. Polské velení už následujícího dne rozhodovalo o dalším ústupu směrem k takzvanému rumunskému předmostí.

Nad tím vším operovala Luftwaffe. Polské letectvo stále bojovalo, jeho možnosti však rychle slábly a německé stroje pronikaly hluboko do týlu. Na Lublinsku útočily i na místa, u nichž se vojenský význam hledal jen obtížně. Město Janów Lubelski bylo 8. září třikrát bombardováno a zahynuly tam stovky civilistů a o den později zasáhl těžký nálet také Lublin.

Uprostřed tohoto chaosu ležel Frampol. V samotném městě se zatím nebojovalo, nemělo stálou vojenskou posádku, protiletadlová děla ani důležitý objekt, o který by musela německá armáda svádět boj. Fronta se pohybovala krajem a přes Frampol začaly procházet ustupující polské kolony. Po silnicích rachotila auta, povozy a děla tažená koňmi, vojáci se zastavovali, aby napojili koně nebo doplnili zásoby a pak pokračovali dál. Frampol pro ně představoval zastávku na cestě, nikoli bod, který by plánovali bránit.

Také obyvatelé už věděli, že válka je blízko. Z okolí přicházely zprávy o bombardovaných městech a nad krajem se stále častěji objevovala německá letadla. První malý útok zasáhl okolí Frampolu 8. září. Následujícího dne nad městem přeletěl německý průzkumný stroj a pořídil jeho letecké snímky. Na fotografii pořízené přibližně z výšky 4 500 metrů byl nádherně vidět celé město

První bomby v okolí dopadly 11. září. Několik jich dopadlo poblíž silnice na Sokołówku a další v okolí synagogy. Následující den se útok opakoval, ale šlo stále o malé nálety, které město nijak vážně nepoškodily, ale obyvatelům daly dost důvodů s obavami sledovat oblohu. Na okolních vyvýšených místech proto místní drželi hlídky a varovali před přilétajícími letadly.

Ve středu 13. září už válka Frampol obklopovala ze všech stran. Německé jednotky začínaly překračovat Vislu u Annopolu a Solce, další postupovaly od Sanu směrem k Tomaszówu Lubelskému, nedaleký Janów Lubelski znovu hořel po dalším velkém náletu a kouř bylo možné pozorovat i přímo z Frampolu.

Přesto ve Frampolu stále nebyl žádný cíl, jehož zničení by německým jednotkám otevřelo cestu k postupu nebo mělo jiným způsobem bezprostřední vliv na probíhající operace. V době, kdy Luftwaffe mohla své bombardéry posílat proti skutečně důležitým vojenským cílům po celé zemi, se část z nich chystala nad město s několika tisíci obyvateli, bez obrany a bez vojenské posádky. Krátce před třetí hodinou odpoledne hlídky spatřily na obloze další německé stroje. Tentokrát jich bylo mnohem víc a jejich cílem bylo město samotné.

Hlavní nálet přišel během odpoledne. Podle obyvatel, kteří zůstali ve Frampolu, ukazovaly hodiny přibližně půl čtvrté. Nejprve zaslechli od západu hluboké hučení motorů, následoval letecký poplach a lidé, kteří ještě zůstávali mezi domy nebo pracovali na jejich okrajích, začali utíkat do polí, roklí a dalších úkrytů za městem.

Dodnes se diskutuje, kolik bombardérů vlastně nálet provedlo. Nejčastěji je uváděn počet 12, některé zprávy uváději nesmyslně nízký počet 4 strojů, naproti tomu britský historik Norman Davies však ve své knize Evropa bojuje popisuje dokonce několikahodinový nálet až 125 nacistických Dornierů. Jeden z členů hlídky Jerzy Czerwiński později vzpomínal na čtyři trojice letounů, které přilétaly ve velké výšce v dokonale pravidelné sestavě. Stroje držely směr od západu k východu a nad město přilétaly klidně, bez jakýchkoliv úhybných manévrů. Protiletadlové palby se němečtí letci nemuseli bát, protože město pod nimi nemělo žádná děla ani kulomety, kterými by se mohlo bránit.

První výbuchy zasáhly centrum a nejbližší ulice a Luftwaffe použila kombinaci výbušných a zápalných pum. Podle místních záznamů dopadlo na Frampol přibližně 24 větších trhavých pum, počet zápalných bomb se zjistit nepodařilo. Trhavé nálože rozbíjely domy, strhávaly střechy a otevíraly celé bloky zástavby, zápalné pumy pak dokončovaly práci, pro kterou byl Frampol mimořádně vhodným cílem.

Oheň přeskakoval z jednoho dřevěného domu na další a rychle se spojoval v jednotlivá ohniska, a ty v rozsáhlý požár. Hořely obytné domy, hospodářská stavení i celé ulice najednou a plameny zachvátily hlavní náměstí a velkou část jižní, západní a východní zástavby. Požár podporoval silný tah vzduchu a nad městem vyrůstal vysoký a z dálky viditelný sloup černého kouře. Člen protivzdušné hlídky Czerwiński později popisoval Frampol jako na jediné velké moře ohně.

Bomby zasáhly také kostel a synagogu, část kostelní věže se zřítila, synagoga spolu s přilehlými objekty byla zcela zničena. Německé stroje podle výpovědí navíc ostřelovaly z palubních zbraní lidi pohybující se na zemi.

Naštěstí Frampol patřil k místům, kde samotný rozsah zkázy výrazně převýšil počet lidských obětí. Předchozí menší útoky naučily obyvatele reagovat na německá letadla a kolem města fungovaly pozorovací hlídky. Jakmile zaznělo varování, velká část lidí zamířila do okolních polí, roklí a na hřbitov za městem. Mnozí opouštěli Frampol přes den preventivně a vraceli se až večer a tento zvyk zachránil při hlavním náletu mnoho životů.

Bez obětí se útok přesto neobešel, zahynuli místní civilisté i polští vojáci, kteří se ve Frampolu právě zastavili během ústupu. Přesný počet mrtvých se v pramenech opět výrazně liší a pozdější místní údaje uvádějí několik desítek, podle jiných údajů však šlo naštěstí „pouze“ asi o 10 místních obětí. Vzhledem k rozsahu fyzického zničení však byla bilance výrazně nižší, než by odpovídalo téměř kompletnímu zničení města.

Když bombardéry odletěly, pravidelný barokní půdorys Frampolu zůstal na zemi stále rozeznatelný. Domy, které jej po dvě století vyplňovaly, však z velké části zmizely. Městské zdroje uvádějí zničení přibližně 80 až 90 procent zástavby, ze zhruba pěti set dřevěných objektů zůstala velká část v troskách nebo shořela. fotoaparát.

Huk motorů postupně zmizel a lidé ukrytí v polích, roklích a na hřbitově začali opatrně vycházet ven. Před nimi stál Frampol, který ještě ráno znali. Ulice vedly na stejná místa a náměstí zůstávalo tam, kde bývalo po dvě století, mezi nimi však hořely nebo už ležely v troskách celé bloky domů.

Po návratu čekaly obyvatele ohořelé trámy, komíny stojící mezi troskami a celé ulice, z nichž zůstaly jen základy. Jedna z pum zasáhla kostelní věž, která se po zásahu vychýlila a zřítila před vchod. Další požáry postupovaly Kościelnou ulicí a pohlcovaly další hospodářství.

Lidé se vraceli ke svým domům, hledali příbuzné, dobytek a všechno, co ještě šlo zachránit. Pro mnohé už však žádný dům nezůstal, místní soupis později zaznamenal zničení 163 obytných budov, 157 chlévů a 139 stodol, přičemž ztráty početné židovské části obyvatelstva nebyly zachyceny stejně podrobně.

Pro přeživší znamenal návrat zjištění, že během několika desítek minut přišli o domy, zásoby, hospodářství a většinu majetku. Část obyvatel Frampol po náletu opustila, ostatní začali žít mezi troskami a zachraňovat všechno, co oheň nechal stát.

Při pohledu ze vzduchu vypadalo katastrofa ještě výrazněji. Pět dní po hlavním náletu se nad Frampolem znovu objevil německý průzkumný letoun, jeho fotoaparát tentokrát zachycoval výsledek náletu. Srovnávací snímky oproti situaci před náletem vznikly 18. září přibližně z výšky 1 275 metrů. Stejná geometrická síť ulic zůstávala rozeznatelná, prostor mezi nimi však vypadal úplně jinak, husté bloky domů z velké části zmizely a jejich místo zaplnily světlé plochy trosek a spálenišť, z města zůstala především jeho kostra.

Přesně tak je později popsali i lidé spojení s německým letectvem, fotografie se na veřejnosti objevily až roku 1965 ve východoněmeckém časopise Freie Welt. Doprovázelo je svědectví leteckého analytika Harryho Hahnewalda a pilota Manfreda Otta. Jejich svědectví potvrdilo, že Frampol sloužil jako vojenský experiment, při kterém se zkoušela účinnost nových zbraní. Odborná práce historičky fotografie Noemi Quagliati oba snímky používá jako typický příklad spojení leteckého průzkumu, bombardování a následného vyhodnocení výsledků útoku.

Němečtí analytici mohli sledovat, kam dopadaly pumy, jak velký byl jejich rozptyl a jak rozsáhlou plochu nálet zničil. To, co pro obyvatele Frampolu představovalo katastrofu a ztrátu majetku či ještě hůře, svého života a života blízkých, představovalo pro německé vojenské plánovače ideální studijní materiál.

Frampol po válce znovu vyrostl a jeho pravidelný půdorys je v ulicích patrný dodnes. Staré město však zmizelo spolu s velkou částí jeho obyvatel. Významnou část předválečného Frampolu tvořili Židé a němečtí okupanti jejich komunitu během holokaustu prakticky vyhladili. Bombardování ze září 1939 tak představovalo pouze první katastrofu, která město během války zasáhla.

Jak novým fenoménem podobné nálety tehdy ještě byly, ukazují i velmi rozdílné údaje v pramenech. Liší se odhady počtu mrtvých, množství svržených pum i počtu útočících letadel. V chaosu prvních týdnů války se podobné detaily často vůbec přesně neevidovaly a obyvatelé řešili především požáry, raněné a vlastní přežití. Teprve pozdější svědectví a letecké snímky umožnily průběh útoku alespoň částečně rekonstruovat.

V září 1939 šlo možná stále o útok několika bombardérů na malé polské město, během dalších let získala podobná metoda úplně jiné rozměry. Nad evropská a asijská města začaly přilétat svazy čítající stovky letadel, shazující tisíce tun výbušných a zápalných pum, které dokázaly během několika hodin zničit celé čtvrti a rozsáhlé požáry v následujících letech pohltily Hamburk, Drážďany, Tokio a další velká města.

Frampol tak předjímal podobu války, která měla teprve přijít. To, co se zde v prvních týdnech druhé světové války odehrálo v malém měřítku, se během několika let změnilo v průmyslově prováděné ničení celých měst.

Po válce se obyvatelé do Frampolu postupně vraceli a město bylo znovu vystavěno. Předválečného počtu obyvatel však už nikdy nedosáhlo. Zkáza z roku 1939, následná okupace, vyvraždění židovské komunity i válečné přesuny obyvatel změnily jeho demografii natrvalo.

Frampol tak sice přežil a znovu získal podobu města, které lze dodnes poznat podle charakteristického půdorysu, jeho předválečný svět se už nevrátil. Válka mu vzala domy i značnou část lidí, kteří je kdysi obývali.

P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.

Zdroje:

Institute of National Remembrance – The 80th anniversary of the bombing of Frampol
https://eng.ipn.gov.pl/en/news/2368,The-80th-anniversary-of-the-bombing-of-Frampol-Commemoration-ceremonies-Frampol-.html

IPN – 13 września 1939: zbombardowanie Frampola
https://polskiemiesiace.ipn.gov.pl/mie/wszystkie-wydarzenia/wrzesien-1939/kalendarium/poczatek-ii-wojny-swiat/118453,13-wrzesnia-1939-sroda.html

Noemi Quagliati – Training the eye: production and reception of aerial photography during the World Wars
https://karolinum.cz/casopis/auc-geographica/rocnik-55/cislo-1/rok-2020/clanek-8001

Urząd Miejski we Frampolu – Historia Frampola
https://frampol.pl/poznaj-gmine-frampol/historia/

Urząd Miejski we Frampolu – 85. Rocznica Bombardowania Frampola
https://frampol.pl/85-rocznica-bombardowania-frampola/

Lasy Janowskie i okolice – 82. rocznica zbombardowania Frampola 13 września 1939 r.
https://lasyjanowskieiokolice.pl/miejscowosci/frampol/82-rocznica-zbombardowania-frampola-w-dniu-13-wrzesnia-1939-r/

Wirtualny Sztetl – Frampol: historia miejscowości
https://sztetl.org.pl/en/node/42/96-local-history/70693-local-history