Článek
Filip Turek čelí dalšímu skandálu Deník N přinesl zprávy o jeho příspěvcích na Facebooku, kde se měl dopouštět rasistických výroků nebo obdivu k nacismu a fašismu. Tyto výroky celkově zapadají do jeho způsobu vyjadřování a jím vytvářeného sebeobrazu alfa samce, liší se maximálně úrovní nechutnosti, jako v například v případě komentářů k žhářskému útoku ve Vítkově nebo otevřeně rasistickými urážkami prezidenta Obamy.
Z mediálního obrazu by se mohlo zdát, že má Turek po politické kariéře a nemůže tento skandál ustát. Často je zmiňována jeho aspirace stát se ministrem zahraničí a jak by to pak vypadalo před zahraničními partnery, pokud by měli jednat s obdivovatelem Hitlera, násilníkem, rasistou a kdo ví kým ještě. Opravdu to však znamená konec pro Filipa Turka?
Nic nového pod sluncem
Jeho názory a postoj vůči nacismu nejsou pro veřejnost a jeho voliče ničím neznámým. A přesto zůstává tváří své strany a hlavním tahounem proběhlých voleb, ve kterých se Motoristé dostali do Parlamentu. Lze tedy říci, že (přinejmenším dostatečnému počtu) to jeho voličům nevadí. Co více, reakci podporovatelů Turka v případě kauz z jeho minulosti jsme již jednou zažili, a to v případě jeho bývalé partnerky, která na Turka podala trestní oznámení za znásilnění. Jeho strana a předseda se za něj postavili, hrozili podáním trestního oznámení na autorku článku Apolenu Rychlíkovovou, novinářka navíc čelila výhružkám příznivců Turka. Motoristé a jejich příznivci dnes opět zpívají stejnou písničku – je to politicky motivovaná kampaň, nic takového se nestalo, proč se vše vytahuje právě teď, navíc po tolika letech apod. Navíc, i kdyby policie vše vyšetřila, věc už bude s největší pravděpodobností promlčená a Turek tak bude moci apelovat na presumpci neviny.
S tou budou muset pracovat dva další lidé, kteří budou mít v rukou Turkovu politickou kariéru – Andrej Babiš a prezident Petr Pavel. První zmiňovaný sám čelil nemálo skandálům, aktuálně je to opět pozastavené trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo. Otevřeně se mluví o tom, že součástí koaličních jednání bude požadavek nevydání Babiše ke trestnímu stíhání. Pokud však chce Babiš uplatňovat na sebe presumpci neviny, bylo by chucpe uplatňovat vůči Turkovi presumpci viny.
Druhý zmiňovaný – prezident Petr Pavel si může rovněž o Turkovi myslet své, pokud však chce být i nadále patřit mezi tu slušnější část politické reprezentace, i on musí chtě nechtě ctít presumpci neviny.
Turek bude ČR dělat jenom ostudu
Často zmiňovanou obavou je, že Turek bude jako případný ministr zahraničí dělat České republice ostudu. Zvláště ve chvíli, kdy by se měl potkat s představiteli Izraele či Německa kvůli jeho sympatiím vůči nacismu nebo s představiteli Norska kvůli jeho výrokům na adresu této země. Opět je zde však jedno ale – i bez něj by se jednalo o velmi „dobrou společnost.“ Nevím, jestli bude Turek ministrem, takřka s jistotou však bude Babiš premiérem. Tedy v pozici, kde se takřka s jistotou bude setkávat s představiteli Francie, kde je vyšetřován kvůli praní peněz.
Ale abychom neměli u nás mindrák, že se takové věci mohou dít jen u nás - když už jsem zmiňoval Francii - před nedávnem přinesla média zprávu o odsouzení bývalého prezidenta Sarkozyho za zločinecké spiknutí v podobě přijetí úplatku od teroristy a diktátora Kaddáfího. Co se pak týče například Izraele a údajně těžko představitelné situace, že jej měl Turek v rámci oficiální cesty navštívit, je velká šance, že by se tam potkal s premiérem, který je aktuálně také trestně stíhán za korupci, zpronevěru a špatné nakládání s financemi (nemluvě o zatykači Mezinárodního trestního tribunálu, ať si o něm můžeme myslet co chceme). Ještě větší sympatie by však nejspíš mohl cítit vůči zástupcům krajní pravice v izraelské vládě či jejich radikálním myšlenkám.
Předchozí odstavce samozřejmě nemají být v žádném případě obhajobou Turkova jednání nebo projev sympatií. Jen jsem chtěl poukázat na fakt, že skutečně nebude jediný s máslem na hlavě. Určitá politická izolace by hrozila v případě výraznější proruské či antiEU orientace Motoristů, to však zřejmě příliš nehrozí.
Možná na tom ještě vydělá
Turek momentálně čelí, a ještě po nějak dobu bude čelit výraznému tlaku. Jeho výroky se již zabývá policie, petice Romey proti jeho jmenování ministrem sbírá hlasy z mnoha stran.
V očích mnohých však Turek získá akorát status mučedníka, člověka, kterého se snaží establishment zlikvidovat a když se nedaří ho vyřadit z politiky demokratickou cestou, uchyluje se k dalším způsobům. Jeden z hlavních mecenášů Motoristů Chlad již toto téma otevřel. Pro další pak budou důvodem pro podporu Turka kritici samotní. Pro mnohé není Romea nic než další zbytečná neziskovka, která jen parazituje na státním rozpočtu. Stejně tak lidskoprávní aktivisté či někteří politici kritizující Turka stěží dosáhnou čehokoliv jiného než jeho další podpory ze strany jeho příznivců.
Policejní vyšetřování nejspíš také půjde do ztracena kvůli době, která od publikování zmiňovaných výroků uplynula. Pokud následně Filip Turek zvládne situaci lépe než svou jízdu po dálnici, kdy nejdříve frajersky vyhlašoval hranatou výzvu, aby ji vzápětí vzal zpět a nakonec se kompletně podělal, může na všem ještě vydělat. Příkladem mu může být jeden z jeho ideologických blízkých - Donald Trump, který byl vyšetřován a odsouzen v množství případů, nakonec však ze všeho vyvázl a dokázal na věci jak finančně,tak politicky vydělat.
Možná už za několik hodin budeme vědět, jak celá kauza dopadne. Zda ji jako všechny předchozí skandály Turek ustojí a dočká se vytouženého postu nebo mu definitivně pohřbí zatím velmi dobře rozjetou politickou kariéru.
