Článek
Ruská armáda už téměř pět let ničivou válku proti Ukrajině, evropské státy přijímají další sankce a Kyjev se snaží hospodářsky odříznout od agresora. Přesto se některé obchodní vztahy budované desítky let nadále drží. Jeden z takových případů se nyní odehrává přímo v České republice.
Ruský diskontní řetězec Mere, provozovaný podnikatelskou rodinou Šnajderových, zasáhly evropské sankce. Zatímco jeho prodejny v dalších evropských zemích ukončovaly činnost, v Česku se připravuje jejich převzetí novým provozovatelem. Tím má být ukrajinský podnikatel Igor Cherednyk, který už dříve do obchodů dodával ukrajinské potraviny. Pod novým názvem Zboží z palet by měla pokračovat přinejmenším část dosavadní sítě. Jak zjistil server iDNES.cz, podnikatel slibuje přerušení vazeb na původní ruské vlastníky, současně však kritizuje evropské sankce.
Zda jde o úplné odstřižení od ruského kapitálu, ukáže až další vývoj a samotné převzetí obchodů nic nezákonného nedokazuje. Obchodní vztahy mezi ruskými a ukrajinskými podnikateli však mají dlouhou historii a válka je ani zdaleka všechny neukončila.
Některé přežily rok 2014, jiné pokračují dokonce po plnohodnotné invazi v únoru 2022. Nešlo přitom pouze o drobné podnikatele nebo firmy působící v zahraničí. Do obchodních vztahů byly zapojeny velké průmyslové podniky, banky, energetické společnosti i lidé z nejvyšších politických kruhů.
Anexe Krymu obchod nezastavila
Když Rusko v roce 2014 anektovalo Krym a rozpoutalo válku na Donbasu, ukrajinská společnost prošla prudkou proměnou, vztahy s Moskvou spadly na bod mrazu, objevily se bojkoty ruských výrobků a sílil společenský tlak na hospodářské odpoutání od Ruska. Obchodní vztahy se však měnily pomaleji než politické postoje.
Ještě v roce 2013 dosahoval vzájemný obchod přibližně 40 miliard dolarů, následoval prudký propad, ale ani několik let války obchodní výměnu neukončilo. V roce 2019 11,5 miliardy dolarů a v letech 2017 a 2018 dokonce vzájemný obchod znovu rostl. Ukrajinské podniky nadále potřebovaly některé ruské suroviny, paliva a průmyslové výrobky, ruští dodavatelé zase nechtěli přijít o odbytiště, na kterém dlouhá léta vydělávali. Vedle obchodních smluv existovaly společné investice, úvěry a vlastnické vztahy a přerušení spolupráce tak znamenalo ztráty pro obě strany.
Sám ukrajinský prezident Petro Porošenko měl s Ruskem nevyřešené podnikatelské vztahy. Jeho cukrářský koncern Roshen vlastnil továrnu v ruském Lipecku, která pokračovala v provozu i po anexi Krymu. Výroba skončila teprve v roce 2017, společnost přitom čelila zásahům ruských úřadů a dlouhodobému sporu o svůj majetek. K definitivnímu převzetí jejích akcií ruským státem přistoupil tamní soud až v únoru 2024. Porošenko se tedy jako prezident politicky střetával s Moskvou, zatímco jeho podnikatelská minulost měla stále velmi konkrétní podobu na ruském území. Tato skutečnost jej provázela značnou část politické kariéry a poskytovala munici jeho kritikům.
Dalším aktérem byl Viktor Medvedčuk, ukrajinský politik a dlouholetý spojenec Vladimira Putina, který je dokonce kmotrem jeho dcery. Medvedčuk si po roce 2014 udržoval významný politický i hospodářský vliv a zájmy byly spojovány s obchodem s ruskými ropnými produkty.
Značnou pozornost přitahoval produktovod Samara–západní směr, kterým proudila na Ukrajinu ruská motorová nafta. Podle polského analytického centra OSW se v roce 2016 dostala společnost provozující ukrajinskou část potrubí z rukou ruského státního Transněftu pod kontrolu švýcarské firmy, mezi jejíž akcionáře patřily osoby z okolí Medvedčuka, ten své zapojení popíral. V roce 2018 bylo potrubím dodáno přibližně 2,1 milionu tun nafty, a ještě v roce 2019 asi 1,2 milionu tun.
Ruský kapitál přežil i únor 2022
Plnohodnotná invaze znamenala další zlom, Ukrajina v dubnu 2022 zakázala dovoz ruského zboží a v září téhož roku přijala zákaz vývozu do Ruska. Zesílily také kontroly majetku patřícího ruským podnikatelům, vlastnické struktury vybudované během předchozích desetiletí však nezmizely přes noc.
Podle analýzy ukrajinské služby Opendatabot bylo na začátku invaze v zemi registrováno přibližně 18 900 společností s ruskými vlastníky. Část z nich své vlastnické struktury změnila, jiné skončily nebo přešly pod státní kontrolu, některé nadále existovaly i s původními majiteli.
V srpnu 2024 Opendatabot upozornil, že 621 společností od začátku invaze odstranilo ze svých údajů v rejstřících ruské vlastníky, ale u některých změn existovalo podezření, že mohou být pouze formální. Ukrajinské ministerstvo spravedlnosti však při kontrolách většiny prověřovaných změn nezjistilo porušení zákona.
Podezření na pokračující spolupráci s Ruskem se objevilo dokonce v ukrajinském leteckém průmyslu. Společnost Motor Sič ze Záporoží se po desetiletí specializovala na výrobu leteckých motorů a její výrobky tvořily důležitou součást sovětského i ruského letectva. Formální přerušení vojenskotechnické spolupráce s Ruskem po roce 2014 podle ukrajinských vyšetřovatelů neznamenalo úplný konec dodávek.
V říjnu 2022 ukrajinská tajná služba SBU zadržela dlouholetého šéfa společnosti Vjačeslava Boguslajeva, vyšetřovatelé jej obvinili, že organizoval dodávky leteckých motorů a součástek do Ruska prostřednictvím firem v Evropě, na Blízkém východě a ve východní Asii. Podle SBU měly tyto výrobky sloužit mimo jiné k výrobě a opravám ruských vojenských vrtulníků Ka-52 a Mi-28, používaných při invazi na Ukrajinu. Boguslajev dlouhá léta vedl významný ukrajinský strojírenský podnik a působil také v parlamentu, Ukrajina následně Motor Sič převzala do státního vlastnictví.
Ruské vlastnické vztahy přetrvávaly rovněž v bankovnictví, ukrajinská Alfa-Bank pokračovala v činnosti i po anexi Krymu, přestože byla součástí byznysu ruského miliardáře Michaila Fridmana a jeho partnerů. Po invazi se přejmenovala na Sense Bank, ale změna značky nepřerušila vlastnické vazby a ukrajinský stát banku převzal až v červenci 2023.
Podobná situace nastala kolem ukrajinského výrobce minerálních vod IDS Ukraine, známého značkami Moršynska a Myrhorodska, jeho vlastnická struktura zahrnovala také podíly osob spojovaných s Fridmanem. Ukrajinské úřady proto už v roce 2022 zabavily část podnikových práv a předaly majetek do správy státní agentury ARMA.
Společnost odmítala tvrzení, že ji Fridman přímo ovládá a upozorňovala, že jeho nepřímý podíl činil přibližně 18 procent a že sankce jej zbavily možnosti zasahovat do podnikání. Spor o kontrolu nad majetkem pokračoval ještě v roce 2026, kdy ukrajinská agentura ARMA vybírala nového správce zabavených aktiv.
Ruský plyn proudil Ukrajinou i během bombardování
Hospodářské propojení obou zemí mělo ještě mnohem větší rozměr v energetice, Ukrajina se sice už v roce 2015 zbavila přímých nákupů plynu od Gazpromu, dlouhodobý tranzit ruské suroviny do Evropy však pokračoval. Na konci roku 2019 podepsaly společnosti Gazprom a Naftogaz novou pětiletou tranzitní dohodu. Rusko se zavázalo platit za sjednané objemy přepravy a Ukrajina poskytovala svoji infrastrukturu. Když v únoru 2022 začala plnohodnotná invaze, smlouva platila dál.
Rusko tak bombardovalo ukrajinská města, ničilo energetickou infrastrukturu a zabíjelo civilisty, zatímco přes ukrajinské území nadále proudil ruský zemní plyn do evropských zemí. Gazprom získával příjmy z prodeje suroviny a Ukrajina inkasovala tranzitní poplatky.
Podle Evropské komise prošlo přes Ukrajinu ještě v roce 2024 přibližně 15 miliard metrů krychlových ruského plynu. Tranzit skončil až 1. ledna 2025, kdy vypršela pětiletá smlouva a Kyjev ji odmítl prodloužit.
U ropy pokračovala spolupráce ještě déle, jižní větví ropovodu Družba procházely přes Ukrajinu dodávky ruské ropy do České republiky, Slovenska a Maďarska. V roce 2024 se jednalo přibližně o 230 tisíc barelů denně. Česká republika následně přešla na alternativní zásobování, avšak maďarské a slovenské rafinerie zůstaly na východní trase závislé.
V lednu 2026 dodávky přerušilo poškození ropovodu při ruském útoku. Následoval spor mezi Ukrajinou, Maďarskem a Slovenskem, který zasáhl dokonce jednání o evropské finanční podpoře Kyjevu. Maďarsko a Slovensko požadovaly obnovení tranzitu, Ukrajina upozorňovala na škody a rizika dalších ruských útoků. Po opravách se 22. dubna 2026 přeprava ruské ropy přes ukrajinské území obnovila. Zároveň se uvolnila cesta k evropské půjčce Ukrajině ve výši 90 miliard eur.
Tisíce firem s vazbami na ruský byznys
O rozsahu majetkových vztahů mezi oběma zeměmi vypovídá také analýza ukrajinské společnosti YouControl zveřejněná v listopadu 2025. Její analytici při porovnávání ukrajinských a ruských firemních rejstříků identifikovali 5 817 ukrajinských společností a 686 podnikajících fyzických osob s možnými vazbami na ruské právnické osoby.
Do výsledků se dostaly společnosti propojené s Ruskem prostřednictvím zahraničních holdingů nebo historických majetkových vztahů, část firem sídlila na okupovaných územích. Z analyzovaného souboru vykázalo 792 společností v roce 2024 tržby v souhrnné výši 150,3 miliardy hřiven. To představovalo nárůst o 38 procent oproti tržbám příslušného souboru firem za předchozí rok. Dlužno dodat, že se jednalo o jejich celkové tržby, nikoli o hodnotu obchodu s Ruskem. Mezi podniky s identifikovanými vazbami se objevovaly společnosti z obchodu, zemědělství, stavebnictví, potravinářství i průmyslové výroby. Ukrajinské hospodářství se tak i několik let po invazi stále vypořádává s dědictvím společného postsovětského trhu.
Některé vztahy se podařilo přerušit, jiné zanikly v důsledku sankcí, likvidace firem nebo konfiskací, další se proměnily ve právní spory. K tomu se přidává skutečnost, že řada obchodníků a podnikatelů z obou zemí žije a podniká v zahraničí, kde jejich národnost sama o sobě nepředstavuje překážku vzájemné spolupráce.
Také převzetí českých obchodů Mere ukrajinským podnikatelem je možná běžná obchodní transakce. Zájem nového provozovatele o zavedenou síť prodejen, zaměstnance a zákazníky má pochopitelnou ekonomickou logiku. Pro posouzení celé transakce bude rozhodující skutečná vlastnická struktura, financování a případné pokračující vztahy se sankcionovanými osobami.
Rusko a Ukrajina byly po rozpadu Sovětského svazu propojeny tisíci podniků, společných investic, dodavatelských smluv a osobních známostí. Anexe Krymu v roce 2014 tyto vztahy vážně poškodila, ale zdaleka všechny nepřerušila. Jejich pozůstatky přetrvávají i po únoru 2022, kdy se vzájemný konflikt změnil v rozsáhlou válku.
Ukrajinští vojáci mezitím bojují na frontě, civilisté přicházejí o domovy a rodinné příslušníky, Rusko čelí mezinárodním sankcím a jeho podnikatelé ztrácejí majetek v zahraničí. Přesto existují obchodní vztahy, které všem těmto událostem odolaly.
Politické hranice mezi oběma zeměmi se za posledních dvanáct let dramaticky změnily. Hospodářské vazby, které vznikaly po generace, však zjevně mají dosti tužší kořínek.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.
Zdroje
iDNES.cz – Převzetí ruského řetězce Mere ukrajinským podnikatelem
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/mere-cesko-obchody-supermarket-rusko-sankce-eu-ukrajina-novy-majitel.A261119_161149_domaci_svm
Centre for Economic Strategy – Russian Economic Footprint in Ukraine
https://ces.org.ua/en/russian-economic-footprint-in-ukraine-2/
OSW – Ukraine: Zelensky's Anti-Russian Move?
https://www.osw.waw.pl/en/publikacje/analyses/2021-02-24/ukraine-zelenskys-anti-russian-move
SBU – SSU Detains President of Motor Sich
https://ssu.gov.ua/en/novyny/sbu-zatrymala-prezydenta-promyslovoho-hihanta-motor-sich-za-pidozroiu-u-roboti-na-rf
Opendatabot – Russian Owners of Ukrainian Companies
https://opendatabot.ua/en/analytics/business-owners-rf
YouControl – Ukrajinské firmy s vazbami na Rusko
https://youcontrol.com.ua/data-research/ukrayinski-kompaniyi-zi-zv%E2%80%99iazkamy-z-rf-zarobyly-150,3-mlrd-hrn-za-2024-detalnyy-rozbir-youcontrol/
ARMA – Správa aktiv IDS Ukraine
https://arma.gov.ua/en/news/typical/aktivi-fridmana-perehodyat-do-novogo-upravitelya-arma-vihodit-na-final-konkursu-ids-ukraine
Evropská komise – End of Transit via Ukraine
https://energy.ec.europa.eu/document/download/e8a46964-f29b-44f8-9410-689f9e34463b_en
Reuters – Obnovení dodávek ropovodem Družba, duben 2026
https://www.reuters.com/business/energy/druzhba-pipeline-is-set-restart-oil-flows-europe-potentially-unblocking-eus-2026-04-22/
Interfax-Ukraine – Konfiskace továrny Roshen v Lipecku
https://en.interfax.com.ua/news/general/968225.html





