„Pokud se to potvrdí.“ Bojovník proti dezinformacím Tomáš Zdechovský sám udělal to, před čím varuje

Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) se dlouhodobě věnuje boji proti dezinformacím, ruské propagandě a manipulacím na sociálních sítích. Opakovaně upozorňuje na nebezpečí falešných účtů, požaduje větší odpovědnost internetových platforem a zdůrazňuje potřebu ověřování informací. O to pozoruhodnější je jeho vlastní vystoupení na síti X, při kterém sdílel graf neznámého původu naznačující zhroucení internetové podpory německé strany Alternativa pro Německo (AfD).

Materiál měl ukazovat, že po ukrajinských útocích na ruská datová centra výrazně poklesla aktivita účtů podporujících německé nacionalisty. Problém byl v tom, že graf neobsahoval žádný dohledatelný zdroj, chyběla mu metodika, a dokonce zobrazoval údajně naměřené hodnoty z budoucnosti.

Zdechovský sice svůj příspěvek uvedl anglickými slovy „If confirmed“, tedy „pokud se to potvrdí“, přesto jej sdílel se statisíci dalších uživatelů. Jeho sdělení postupně získalo miliony zobrazení a vzbudilo pozornost zahraničních médií. Europoslanec následně připustil, že měl podklady důkladněji prověřit.

Celá záležitost přitom přesahuje jeden chybný graf. Zdechovský je veřejně známým politikem, jehož slova mají značný dosah a autoritu. Svým postupem může oslabovat nejen vlastní důvěryhodnost, ale také důvěru v práci lidí, kteří se ověřování informací věnují profesionálně. A jak ukázala následná reakce ze zahraničí, tato obava nezůstala pouze hypotetická.

Na začátku stály skutečné ukrajinské útoky proti ruské internetové infrastruktuře. V průběhu října 2026 zasáhly drony několik datových center společnosti Yandex, která provozuje největší ruský internetový vyhledávač a řadu dalších digitálních služeb.

Následně se objevily statistiky americké společnosti Cloudflare, které ukazovaly výrazný propad automatizovaného internetového provozu přicházejícího ze sítě Yandexu. Zprávy o poškozených datových centrech se rychle spojily se spekulacemi, že ukrajinské útoky ochromily také ruské propagandistické operace. Na sociálních sítích se začala šířit tvrzení, že společně s ruskými servery přestaly fungovat tisíce falešných účtů, které ovlivňují internetovou aktivitu v západních zemích.

Do této situace zapadl graf s německým názvem „Tägliche Aktivität über 3 Monate“, tedy denní aktivita za tři měsíce, který zobrazoval poměrně stabilní průběh, po kterém následoval prudký pokles. Dvě červená označení upozorňovala na propady o 30 a 56 procent, což mohlo na první pohled vyvolávat dojem, že se podstatná část sledované internetové aktivity.

Graf zveřejnil na síti Threads německý politik Zelených Robin Schlingheider. Následně jej převzal také Tomáš Zdechovský, který 11. října na síti X naznačil spojitost mezi útoky na ruská datová centra a údajným propadem aktivity kolem AfD. Svůj příspěvek doprovodil poznámkou, že se tolik mluví o německých vlastencích, ale pak stačí, aby vypadlo připojení z Ruska.

Zdechovského sdělení je samozřejmě přitažlivé, naznačuje totiž možnost, že internetová podpora německé strany je závislá na infrastruktuře nacházející se v Rusku. Takový závěr by nepochybně byl závažný, pokud by jej podporovaly věrohodné důkazy, jenže ty v tomto případě jaksi chybí.

Podezřelým materiálem se začal zabývat německý server Rohtext a následně také veřejnoprávní stanice BR24. Obě redakce narazily na zásadní problémy, které vyvolávají pochybnosti o věrohodnosti+ celé grafiky. Nešlo přitom ani o žádné složité statistické rozbory, ale o tu nejzákladnější kontrolu informací, které by měl obsahovat každý seriózně zpracovaný graf.

Především nebylo možné zjistit, kdo jej vytvořil a odkud pocházejí prezentovaná data. Chyběl název sledované platformy, seznam účtů, vysvětlení způsobu sběru informací i definice samotné „aktivity“. Z grafu nebylo jasné, zda jde o počet příspěvků, komentářů, reakcí, aktivních uživatelů nebo návštěv internetových stránek. Dokonce z obrázku nevyplývá ani spojitost se samotnou AfD, tu přidávají až komentáře lidí, kteří jej sdíleli. Ještě podivnější je časová osa, graf zveřejněný 11. října totiž sahá až do 15. října a ukazuje naměřené hodnoty pro dny, které v době zveřejnění ještě nenastaly.

Stanice BR24 upozornila také na nepravidelnosti v měřítku obou os, které mohly opticky zvýrazňovat vykreslený propad. Německý informatik Raphael Wimmer navíc vyslovil podezření, že graf mohl být vytvořen pomocí umělé inteligence. Jeho skutečný původ však zůstává neznámý.

Německé redakce se současně pokusily ověřit samotné tvrzení o poklesu internetové aktivity kolem AfD. Server Rohtext prostřednictvím AI Grok získal srovnávací údaje o počtu příspěvků zmiňujících různé německé politické strany. Mezi sobotou 10. a nedělí 11. října podle nich poklesly zmínky AfD o 19,3 procenta, zatímco u CDU šlo o 17,8 procenta, u SPD o 36,8 procenta a u Zelených o 28,6 procenta. Takové měření má své limity, data dodaná chatbotem nebyla nezávisle reprodukována z původních záznamů sítě X, přesto přinejmenším ukazovala, že případný víkendový pokles nebyl omezen na AfD.

Další zásadní problém představovala záměna vyhledávacích a propagandistických botů. Yandex používá automatizované programy, které procházejí internetové stránky a indexují jejich obsah pro vyhledávač. Právě provoz pocházející z jeho infrastruktury podle Cloudflare výrazně poklesl, z těchto údajů ale nelze zjistit, kolik falešných politických účtů na sociálních sítích přestalo fungovat.

Nelze samozřejmě vyloučit, že některé konkrétní ruské propagandistické operace útoky poškodily. Dostupné důkazy však nepotvrzují, že by kvůli nim prudce poklesla internetová podpora AfD a už vůbec neprokazují propad o 30 nebo 56 procent, který ukazuje Zdechovským sdílený graf.

Tím se dostáváme k dalšímu zajímavému rozměru celé záležitosti. Tomáš Zdechovský totiž svůj původní příspěvek uvedl slovy „If confirmed“, tedy „pokud se to potvrdí“. Výslovně tak připustil, že informace zatím není prokázaná a na tuto okolnost následně upozorňoval, když se musel ke svému příspěvku vyjadřovat.

Podobné formulace přitom představují známý způsob, jakým se nepodložené informace šíří. Výrazy jako „údajně“, „podle nepotvrzených zpráv“, „pokud se to potvrdí“ nebo „některé zdroje uvádějí“ umožňují zveřejnit atraktivní tvrzení, aniž by se autor jednoznačně přihlásil k jeho pravdivosti. Čtenář si však nejspíš zapamatuje především samotné sdělení, zvláště pokud odpovídá jeho dosavadním názorům.

Tento mechanismus zkoumali také výzkumníci z Center for an Informed Public při univerzitě ve Washingtonu. Při analýze dezinformací souvisejících s americkými prezidentskými volbami v roce 2020 se zabývali a popsali postupy, které využívají spekulativních formulací, návodných otázek nebo odvolávání se na tvrzení dalších osob, prostřednictvím kterých se mohou zavádějící příběhy šířit i bez jednoznačně přiznaného nepravdivého tvrzení.

Samotné upozornění na nejistotu samozřejmě není ničím závadným. Seriózní média běžně informují o událostech, u kterých ještě neznají všechny podrobnosti, a správně čtenářům vysvětlují, co se podařilo ověřit a co nikoli. Rozhodující je však kvalita původního zdr+oje a pečlivost, s jakou je informace před zveřejněním prověřena.

V případě Zdechovského nejde o informaci získanou z důvěryhodného zdroje, u které by chybělo pouze nezávislé potvrzení jednotlivých detailů. Jde o anonymní graf bez metodiky a s nápadnými nesrovnalostmi, kterým europoslanec podpořil politicky citlivou spekulaci. Dovětek „pokud se to potvrdí“ tak mohl upozornit na nejistotu, ale nenahrazuje kontrolu samotného materiálu a ani nezbavuje autora příspěvku zodpovědnosti za šíření neověřených informací.

Nechci samozřejmě tvrdit, že tím Zdechovský prokazatelně používá vědomou dezinformační taktiku. Jeho úmysl neznám a samotné sdílení nedůvěryhodného obsahu ještě nedokazuje snahu veřejnost oklamat. Podobnost s mechanismem šíření internetových fám však nelze přehlédnout.

Celá záležitost by patrně nevzbudila takovou pozornost, pokud by podezřelý graf sdílel anonymní uživatel internetu s několika desítkami sledujících. Tomáš Zdechovský je ovšem poslancem Evropského parlamentu, veřejně známým politikem a člověkem, který se sám dlouhodobě zabývá tématem dezinformací. Jeho vyjádření mohou díky politické funkci a veřejné známosti získávat větší pozornost i důvěryhodnost. Podle bavorského BR24 dosáhl jeho příspěvek více než tří milionů zobrazení. Takový dosah už překračuje hranice běžné internetové diskuse a dostává se na úroveň publika velkých médií.

Od člověka v podobném postavení lze oprávněně očekávat větší opatrnost při zacházení s neověřenými informacemi. Tím spíše, pokud se sám profiluje jako zastánce mediální gramotnosti a upozorňuje ostatní na nebezpečí manipulací. Nejde přitom o požadavek neomylnosti, ale o dodržování základních pravidel, která veřejně prosazuje.

V rozhovoru pro Security Magazín z ledna 2023 Zdechovský zdůrazňoval, že společnost musí být mediálně gramotná a lidé by si měli informace ověřovat. Kritizoval také přístup uživatelů, kteří přebírají tvrzení z facebookových komentářů, aniž by se pokusili zjistit, zda jsou pravdivá. Zásady ověřování zpráv tak sám dlouhodobě označuje za důležitou součást odpovědného chování na internetu.

Pozoruhodná jsou i další jeho kroky. V pondělí 12. října, tedy den po zveřejnění problematického grafu, publikoval na platformě Médium.cz článek „Trollí farmy nesmějí ovládat veřejnou debatu. Evropa musí zakročit“. V něm prosazuje omezení falešných identit na sociálních sítích a větší odpovědnost za internetové manipulace.

O den dříve přitom sám zveřejnil graf, u něhož nebylo možné zjistit ani původ údajů. Stačilo zkontrolovat základní informace o zdroji a časovou osu, aby vznikly vážné pochybnosti o jeho věrohodnosti. Tyto postupy přitom tvoří základ mediální gramotnosti, kterou europoslanec opakovaně připomíná ostatním.

Novinky Zdechovského kvůli příspěvku oslovily a europoslanec odpověděl, že upozorňoval na možnou souvislost, nikoli na prokázaný fakt, a připustil, že měl původ grafu a jeho datový základ důkladněji prověřit. Současně odmítl, že by jeden neověřený materiál mohl zpochybnit existenci dlouhodobě zdokumentovaných ruských dezinformačních operací.

V tom posledním má pravdu. Existenci ruských propagandistických operací dokládají nezávislé analýzy, bezpečnostní instituce i konkrétní případy odhalených sítí falešných účtů. Jeden nedůvěryhodný graf jejich zjištění nijak nevyvrací, otevřená ovšem zůstává otázka důvěryhodnosti těch, kteří před podobnými operacemi veřejnost varují.

Riziko, že se Zdechovského postup obrátí proti němu, se mezitím začalo naplňovat. Na sociální síti X se do europoslance pustil také známý internetový komentátor Mario Nawfal, jehož účet sleduje rozsáhlé mezinárodní publikum. Ve svém příspěvku upozornil především na skutečnost, že graf bez zdroje a metodiky nesdílel obyčejný anonymní uživatel, ale přímo člen Evropského parlamentu.

Nawfal v úvodu svého komentáře zdůraznil Zdechovského politickou funkci a následně vyjmenoval nedostatky zveřejněného materiálu. Kritizoval chybějící zdroj, neexistující metodiku i skutečnost, že nikdo nevysvětlil, co graf vlastně měří. Ironicky poznamenal, že europoslanec uviděl graf se dvěma červenými šipkami a začal jej prezentovat jako důkaz ruského vměšování do německé politiky.

Nawfalova kritika byla výrazně emotivnější než rozbory německých fact-checkerů. Přesto ukazuje, jak snadno se podobná chyba může stát tématem mezinárodní internetové debaty. Zdechovský na jeho příspěvek také reagoval a znovu připomněl, že své původní tvrzení výslovně podmínil slovy „If confirmed“.

Tím se otevírá problém, který přesahuje samotného europoslance. Lidé a organizace zabývající se ověřováním informací dlouhodobě upozorňují na důsledky nepodložených tvrzení a zavádějících interpretací. Pokud se však podobného postupu dopustí veřejně známý zastánce boje proti dezinformacím, poskytuje tím svým kritikům konkrétní argument, který mohou využívat ke zpochybňování jeho důvěryhodnosti.

Takový případ pak bude snadno prezentován jako ukázka dvojího metru. Kritikům stačí připomenout, že europoslanec požadující odpovědné zacházení s informacemi sám rozšířil materiál, jehož důvěryhodnost ani v nejmenším neprověřil. Následně mohou namítat, že ti, kteří ostatní poučují o dezinformacích, nedodržují vlastní zásady.

Samozřejměje je nesmysl z chyby jednoho politika vyvozovat, že nedůvěryhodní jsou všichni odborníci zabývající se dezinformacemi. Jejich práce musí být posuzována podle vlastních metod, důkazů a výsledků. Přesto podobné případy vytvářejí prostor pro paušální útoky na celé prostředí, které se snaží šíření zavádějících informací omezovat.

Paradoxně pak politik, který se snaží upozorňovat na nebezpečí internetových manipulací, svou nepozorností poskytuje argument právě těm, proti jejichž působení dlouhodobě vystupuje. Jeho chyba přitom může být využívána ještě dlouho poté, co původní graf zmizí z pozornosti veřejnosti. Náprava podobných situací bývá obtížnější než samotné zveřejnění atraktivního, byť nedoloženého tvrzení.

V případě Zdechovského je důležité ocenit alespoň to, že nedostatečné prověření materiálu připustil. Z dostupných informací zároveň nevyplývá, že by graf vědomě falšoval nebo měl v úmyslu své sledující oklamat. Nedbalé sdílení neověřeného obsahu a vědomé šíření dezinformací jsou dvě různé věci a nerad bych je tady směšoval.

Odpovědnost za zveřejněnou informaci však nekončí u jejího původního autora. Veřejně známý politik, jehož příspěvky mohou získávat miliony zobrazení, má možnost výrazně posílit dosah nedůvěryhodného materiálu. Právě proto má být při práci se zdroji obzvlášť pečlivý, a to bez ohledu na to, zda se zveřejněná zpráva týká jeho politických spojenců, nebo protivníků.

Celá kauza nakonec připomíná jednu zásadu, která by měla platit napříč politickým spektrem. Ověřování informací nemůže být nástrojem používaným jen proti názorovým odpůrcům. Stejná pravidla musí platit i pro tvrzení, která potvrzují naše vlastní přesvědčení.

Tomáš Zdechovský má pravdu, že jeden neověřený graf nevyvrací existenci ruských dezinformačních operací. Ukázalo se však, že podobná chyba může poskytnout konkrétní argument kritikům lidí, kteří proti nim vystupují. A právě proto by měli ti, kteří ostatní vyzývají k důslednému ověřování informací, začínat především u sebe.

P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, zvažte prosím sledování, ať vám neuniknou další podobné články. Budu také rád za like nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl, a motivuje mě pokračovat dál. Zvláštní poděkování patří všem, kteří se rozhodli podpořit mě finančním příspěvkem. Jména podporovatelů bohužel nevidím, nemohu tedy poděkovat jednotlivě, ale každé takové podpory si velmi vážím.