Článek
Během předloňského prosince proběhla médii zpráva o potopení lodi MV Ursa Major patřící ruské státní společnosti Oboronlogistika , zařazené na sankční seznamy Spojených států.[1] Podle oficiálních ruských informací mělo 22. prosince 2024[2]dojít k výbuchu ve strojovně lodi, když se nacházela v mezinárodních vodách mezi španělským přístavem Águilas a alžírským Oranem. Následující den se loď potopila. Dva členové posádky byli prohlášeni za nezvěstné, zbylých 14 mužů na palubě zachránila španělská pobřežní stráž a další lodě v okolí.
Oficiálně plula loď z Petrohradu do dálněvýchodního přístavu Vladivostok. Ruská společnost vlastnící plavidlo označila potopení lodě za teroristický útok, za kterým „mohly stát země nepřátelské vůči Rusku. Zpráva ve sváteční čas loňského roku rychle zapadla, dílem také kvůli sestřelení azerského civilního letadla ruskou protivzdušnou obranou o dva dny později.
Nyní však španělský deník La Verdad[3]zveřejnil informace získané španělskými vyšetřovateli celé události. Ačkoli lodní manifest uváděl pouze prázdné kontejnery a přístavní vybavení, snímky pořízené ze vzduchu odhalily na zádi dva velké, nedeklarované kontejnery. Úřady je později identifikovaly jako pouzdra pro jaderné reaktory VM-4SG. Ty jsou využívány k pohonu jaderných ponorek.
Španělské úřady dospěly k závěru, že zásilka směřovala do severokorejského přístavu Rason, kterému však chybí infrastruktura pro manipulaci s tak objemným nákladem bez specializovaných jeřábů, které se nacházely na palubě potopené lodi.
22. prosince vyslala Ursa Major nouzové volání, na které odpověděly španělské záchranné složky. Kapitán lodi uváděl jako příčinu nouze technickou závadu, podle svědků na místě však poškození trupu lodi naznačovalo útok zvenčí a vzhledem mělo odpovídat útoku tzv. superkavitačním torpédem.
Krátce po vyslání nouzového signálu dorazila na místo také ruská výsadková loď Ivan Gren, jejíž kapitán požadoval předání kontroly nad záchranou operací a loď začala také odpalovat světlice, pravděpodobně kvůli znesnadnění satelitního sledování. Krátce poté Ursa Major zmizela pod hladinou a seismologové zaznamenali podvodní exploze. Několik dní po celém incidentu na místo dorazila také ruská špionážní loď Jantar vybavená zařízením pro hloubkové potápění. Podle vyšetřovatelů byla na místě ověřit, zda se podařilo zamést veškeré stopy po přepravovaném vybavení.[4]
Místo potopení MV Ursa Major
Nelze očekávat, že by představitelé v Moskvě nebo Pchjongjangu měli zájem potvrzovat nebo vyvracet závěry španělských vyšetřovatelů, shodou okolností právě před několika dny KLDR slavnostně představila svou první ponorku poháněnou jaderným reaktorem.[5] Mělo jít o odpověď na „agresivní plány jihokorejského námořnictva, které rovněž plánuje vývoj a zavedení ponorky s jaderným pohonem do své výzbroje. Dodávka těchto techologií by odpovídala rusko-severokorejské spolupráci v posledních letech, kdy ruská strana dodává zbraňové technologie a materiál výměnou za severokorejskou munici a vojáky nasazené při obraně Kurské oblasti či odminování ukrajinských oblastí okupovaných Ruskem.[6]
V tuto chvíli asi není třeba dodávat, že podobná dodávka jaderných technologií (byť se v případě reaktorů nejedná o jadernou zbraň) je v naprostém rozporu se sankcemi Rady bezpečnosti OSN, které na KLDR uvalilo také Rusko, jakožto stálý člen RB OSN.[7]
Nezodpovězenou otázkou v tuto chvíli zůstává, kdo přesně stál za útokem na ruské plavidlo. Nabízí se samozřejmě „obvyklý podezřelý“ v podobě Ukrajiny, je však otázkou, proč ta by v případě schopnosti a ochoty útočit na ruská plavidla ve Středozemním moři zůstala neaktivní téměř rok až do útoku na ruský tanker z prosince 2025.
V případě přijetí varianty útoku superkavitačním torpédem by pak zbývala jen hrstka zemí, které tuto technologii dokázaly vyvinou a nasadit. Zájem na zabránění této dodávky však mohla mít logicky také Jižní Korea nebo cela řada dalších států, které s obavami sledují rostoucí vojenské možnosti KLDR. Nasazení této zbraně však zatím není potvrzeno jinak než svědectvím kapitána ruského plavidla. Je tak samozřejmě možné, že loď byla zasažena jiným typem útoku či formou sabotáže.
Odkazy na zdroje:
[1] https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/potopila-se-ruska-nakladni-lod-ktera-byla-na-sankcnim-seznamu-usa-356559
[2] https://tass.ru/proisshestviya/22756843
[4] https://www.navalnews.com/naval-news/2025/01/russian-ship-sinking-spy-ship-yantar-diving-on-wreck/
[5] https://edition.cnn.com/2025/12/24/asia/north-korea-nuclear-powered-submarine-intl-hnk-ml
[6] https://www.theguardian.com/world/2025/dec/13/north-korea-troops-cleared-landmines-russia-kim-jong-un
[7] https://www.armscontrol.org/factsheets/un-security-council-resolutions-north-korea#:~:text=Resolution%202094%20expands%20a%20number%20of%20sanctions,by%20any%20persons%20or%20entities%20already%20sanctioned.
