Článek
Oslavy Dne vítězství jsou v Rusku tradičně velkolepé. Doprovázejí je meetingy, pochody, ohňostroje, ale dominantu mezi nimi tradičně tvoří vojenské přehlídky, především ta na Rudém náměstí v Moskvě. I letos jsme se vojenských přehlídek dočkali. Pro ruské vlastence a milovníky všeho ruského však byly o poznání méně pompézní, než tomu bývalo dříve. Dokonce i ta největší a nejdůležitější se musela zcela obejít bez vojenské techniky, čehož si samozřejmě povšimli mnozí komentátoři.
Den vítězství byl za současného režimu vždy určitou ukázkou, výkladní skříní režimu. Měl ukazovat nové, silné a moderní Rusko. Na hlavní tribuně seděl sám Putin obklopen světovými lídry, předním defilovala moderní technika a vyrovnané řady vojáků. Ne tak pompézní, ale určitě ne nepodobné obrazy byly k vidění také v regionech. Jaký obraz však můžeme vidět dnes?
Obraz stárnoucího vůdce na tribunách jako symbol ztracených možností a budoucnosti země. Když se před 26 lety dostal k moci Putin, přinesl svěží vítr. Nový, mladý pán Kremlu vystřídal alkoholika Jelcina a přinášel sebou příslib vytáhnout zemi z marasmu 90. let. Jenomže nyní po čtvrt století vlády jednoho muže Rusko každý den zabředá hlouběji a hlouběji do marasmu současného. Předchozí ekonomické a politické úspěchy jsou pryč a na tribunách opět sedí starý unavený muž.
Obraz izolované země, se kterou nechtějí být viděni ani její domnělí nejbližší spojenci. Když znovu odlétal Fico do Moskvy, bylo z toho veliké haló. Tentokrát se však odmítal účastnit veřejné části programu a vojenské přehlídky. Namísto jediného lídra z Evropské unie si musel vystačit s hlavami Běloruska, Kazachstánu, Uzbekistánu, Laosu a Malajsie. Nic proti těmto zemím, ale byly doby, kdy na tribuně seděly hlavy států z celého světa a před nimi pochodovali vojáci USA, Velké Británie, Francie či Polska. Letos nedokázala přehlídka přilákat ani Kim Čong-una a přátelství s Si Ťin-pchingem má přece jenom zjevně určité hranice.
Obraz pokryteckého boje proti fašismu. Den vítězství oslavuje vojenskou porážku nacismu. Jenomže oslavy vítězství namísto oslav obětí a heroismu čím dál častěji připomínají to, proti čemu údajně Sovětský svaz a jeho nástupce Rusko bojovaly a bojují. Vyrovnané řady vojáků, symbolika oběti, neustálé zdůrazňování vnějších nepřátel i představa společnosti sjednocené kolem vůdce připomínají spíše režimy Evropy 30. let než moderní stát 21. století. Paradox celé situace je o to větší, že země, která postavila velkou část své identity na vítězství nad nacismem, dnes sama stále více využívá principy, které kdysi označovala za smrtelné nebezpečí – militarizaci společnosti, kult vůdce, glorifikaci války či přesvědčení, že stát má právo obětovat jednotlivce ve jménu vyššího cíle.
Obraz pochodujících severokorejských vojáku. Ještě před několika lety věc naprosto nepředstavitelná. Nejizolovanější diktatura světa nemohla světu nabídnout nic než hrozby jadernými zbraněmi a demonstrace síly v podobě každoročních vojenských přehlídek. Na nich ukazovala své nejničivější zbraně, zatímco velká část obyvatel žila jako ve středověku, bez moderních vymožeností, bez informací o okolním světě, pod neustálým působením propagandy.
Současné Rusko zatím není tak daleko, ale pracuje na tom. Země vystřídala KLDR na nelichotivé pozici země s největším počtem mezinárodních sankcí, obyvatelé se musí čím dál častěji smiřovat s životem bez výdobytků moderní doby jako je internet. Propaganda a militarizace začíná v čím dal nižším věku a proniká stále hlouběji do každodenního života.
Obraz vdov a mrzáků – jako symbol toho co zemi přináší válka. Těžko hádat, proč to někomu přišlo jako dobrý nápad, ale když se pro přehlídky nedostávalo mladých vojáků, často kadetů vojenských škol, jak tomu bývalo v předchozích letech, zastoupili je váleční veteráni a válečné vdovy. V Čitě tak pochodovaly vdovy a matky po vojácích padlých v současné válce na Ukrajině. Oděny v blankytně modré šaty a vojenské sako po padlých manželích a synech pochodovaly v čele průvodu.
Mohlo by jít o oslavu padlých manželů, připomínku oběti, kterou přinášejí nejen vojáci v zákopech, ale také jejich rodiny. To by tomu však musela chybět pachuť celého systému, který odmítá vdovám vyplácet odškodné za zabité muže, nahlašovat padlé jako dezertéry, aby maskoval ztráty a ušetřil za odškodné či se svými vojáky za jejich života zachází hůře než s dobytkem.
Ještě o něco horší to bylo v Almeťjevsk v Tatarstánu. Zde pochodovali, dá-li se to tak říct o mužích, kteří se pohybují o berlích či na vozíku, zranění a zmrzačení v boji. I zde bychom mohli mluvit o začlenění veteránů zpět do společnosti, oslavě jejich obětí. To bychom však nesměli být svědky záběrů, na kterých nutí velitelé muže v podobném zdravotním stavu do útoků, ze kterých se jednoduše nemůžou vrátit živí. A těch, co mají to štěstí, že se vrátí domů, jsou ponecháni svému osudu, je jim osekána podpora a vlastní okolí se jich a jejich návratu bojí.
Tento obraz má přinejmenším ještě jednu symboliku – vztahu mezi regiony a centrem v Moskvě. Zatímco v Moskvě, kterou režim chrání od nejhoršího a zatím zde příliš mužů nerekrutuje, alespoň stále ještě pochodují vojáci, v chudých oblastech, které nesou hlavní tíhu válečných ztrát již pochodují vdovy a mrzáci. Je to alegorie celého systému, který pro prospěch centra obětuje už tak těžce zkoušené regiony.
Podobných obrazů bychom asi v letošní podívané dokázali najít ještě mnoho. Zde uvedené jsou jen v rychlosti popsané myšlenky a pocity, které mě napadly při přehlídce zmaru, kterou současné Rusko dokázalo nabídnout.
P. S. Děkuji, že jste si našli čas a dočetli text až sem. Pokud vás zaujal nebo vám něco přinesl, budu rád za like, sledování nebo komentář. Každá vaše reakce je pro mě důležitá — ukazuje mi, že podobný obsah má smysl a motivuje mě pokračovat dál.
Zdroje:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-fico-se-v-moskve-sesel-s-putinem-vojenske-prehlidky-se-nezucastnil-305815
https://x.com/nexta_tv/status/2053012342523248795
https://www.irozhlas.cz/komentare/rusko-veterani-bezdomovectvi-zdravi_2309030630_pj
https://bcfausa.org/institute-for-the-study-of-war-putin-cuts-disability-payments-to-troops-wounded-in-ukraine/
