Hlavní obsah

Nová recepční nabízela hostům snídani v sáčku. Já to brala jako osobní urážku

Foto: chatgpt.com

V hotelové kuchyni jsem si zakládala na tom, aby se hosté u snídaně zastavili. Nová recepční jim začala nabízet jídlo na cestu. Prosadila jsem, že připravím obojí, a sama se postavila k výdeji. Svému bufetu jsem věřila.

Článek

Ještě teď mě trochu píchne, když vidím prázdné místo po velké míse na ovoce. A taky se stydím za větu, kterou jsem před novou recepční pronesla. Že jestli chce hostům rozdávat rohlíky u dveří, mohla jít rovnou pracovat do večerky.

Jmenuju se Milena a v menším hotelu u olomouckého nádraží chystám snídaně. Vstávám ve tři čtyřicet. Zatímco si doma hledám druhou ponožku, dokážu nenávidět celé pohostinství. Jakmile ale v jídelně rozsvítím a začnu rovnat talíře, zase mi záleží i na poloze kleští.

To listopadové pondělí přišla Klára s návrhem balíčků pro hosty, kteří odjíždějí před sedmou. Měla od nich několik dotazů v hotelovém e-mailu. Já měla čerstvě nakoupené zapékací misky. Každá jsme tedy předkládala poměrně závažné důkazy.

„Snídani mají zaplacenou, ale nestíhají ji,“ vysvětlovala.

„Tak otevřeme dřív,“ řekla jsem. Představovala jsem si, že tím spor končí. Jenže někdo odjížděl v půl šesté a jiný si chtěl jídlo vzít do auta. To už jsem slyšela hlavně to, že moje míchaná vajíčka nikoho nezajímají.

Dvě snídaně a jedna uražená kuchařka

Vedoucí navrhl zkušební ráno. Menší bufet a balíčky podle objednávek. Prosadila jsem, že poprvé udělám běžný stůl, ať můžeme porovnávat. Dokonce jsem se nabídla na časný výdej. Byla jsem si jistá, že až hosté ucítí teplé pečivo, papírový sáček prohraje.

V úterý jsem měla v půl šesté hotovo jako před návštěvou televizního štábu. Šunka stočená, sýr do vějíře, ovoce ve dvou barvách. Na výdejním pultu čekalo devět sáčků. Vypadaly vedle toho stolu jako zapomenutý nákup.

Klára mi předala seznam pokojů a šla se věnovat odhlašování. Já si stoupla k sáčkům s výrazem ženy, která právě osobně zachraňuje úroveň podniku. První host, vysoký chlap s batohem a kufrem, se zastavil ve dveřích jídelny.

„Vy jste si objednal balíček? Klidně si sedněte, už máme otevřeno,“ nabídla jsem mu a nadzvedla víko nad vajíčky.

Podíval se na hodinky. „Za dvanáct minut mi jede vlak. Můžu jen tu snídani?“

Podala jsem mu sáček. Zeptal se, jestli je uvnitř lžička k jogurtu. Nebyla. Otočila jsem se pro ni s nepříjemným pocitem, že jsem prohrála první kolo kvůli příboru.

Pak nikdo nepřišel. Přerovnala jsem sýr a setřela kapku z podnosu. Z recepce se ozývala kolečka kufrů. Když jsem konečně vykoukla z kuchyně, u vchodu stáli další čtyři lidé. Čekali na mě. Já přitom hlídala, aby mi nikdo neporušil sýrový vějíř.

Hosté nestojí tam, kde jsem je chtěla mít

Žena v prošívané bundě potřebovala vědět, jestli jsem jí nedala rajče přímo do housky. Chtěla ji sníst až později a nechtěla ji rozmáčenou. Muž vedle ní prosil, zda by mohl místo jogurtu dostat druhé jablko. V autě se mu prý jí líp.

Málem jsem vysvětlovala, že jogurt není určený k jídlu za volantem. Naštěstí jsem se zarazila. Ten člověk neřekl, že bude řídit. Jen přede mnou držel sáček a čekal, jestli mu vyměním jogurt za ovoce.

Došla jsem pro jablko.

Během dalšího vydávání přijela k recepci paní na vozíku, který tlačil její partner. Nechtěli obložené housky vůbec. Potřebovali jen obyčejné pečivo a banán. Klára jim to včera slíbila, ale já její poznámku na seznamu přehlédla. Balíčky jsem přece uměla udělat sama.

„Já vám připravím jiné,“ řekla jsem. Tentokrát už bez nabídky posezení.

V kuchyni jsem otevřela nové sáčky a dala do každého přesně to, co si objednali. Paní dovnitř nakoukla a poděkovala mi. Pak si sáček položila na klín a partner ji odvezl ke dveřím.

Když jsem vydala poslední objednávku, zůstala na pultu jedna houska navíc a na stole skoro všechno. Do běžného začátku snídaní zbývalo deset minut. Klára přišla pro prázdnou přepravku a já čekala nějaké vítězné pomrkávání. Jen se zeptala, jestli chci pomoct uklidit obaly.

„Já myslela, že jim to bude líto,“ přiznala jsem a ukázala do jídelny.

„Co?“

„Že si k tomu nesednou.“

Klára položila přepravku. „Ten první pán se mě včera ptal, jestli v tu dobu vůbec něco dostane. Byl rád i za ten jogurt.“

V sedm přišli další hosté a já se trochu vzpamatovala. Brali si vajíčka, nalévali kávu, jeden kluk se třikrát vrátil pro meloun. Jenže když v deset odešel poslední pár, zbývala polovina sýrového vějíře, téměř celá druhá mísa ovoce a plný košík pečiva.

Vedoucí se zastavil ve dveřích, když jsem odnášela podnosy. Společně jsme prošli ranní seznam. Devět snídaní odešlo v sáčcích, ale já i pro tyhle hosty nachystala místo na stole. A na další ráno už měla Klára osm objednávek na cestu.

„Zítra míň najednou a radši doplňovat?“ zeptal se.

Přikývla jsem. Tentokrát jsem neměla co porovnávat ani obhajovat. Zvedla jsem těžkou mísu s ovocem a odnesla ji zpátky do kuchyně.

Mrzelo mě to. Měla jsem ráda ranní chvíli, kdy byl stůl hotový a já si ho mohla prohlédnout, než se do něj hosté pustili. Balíčky mi takovou podívanou nenabízely.

Odpoledne jsme zmenšili objednávku pečiva pro bufet a jednu mísu jsem uklidila do skříně. Potom jsme si s Klárou sedly nad přání hostů na další ráno. Než začala číst, zarazila jsem ji.

„A s tou večerkou… To jsem si mohla odpustit. Promiň.“

Chvíli si rovnala seznam před sebou. „Mohla,“ řekla. Pak mi ho posunula blíž. „Tady ten pán chce housku bez másla. Radši ti to rovnou ukážu.“

Vzala jsem si tužku a podtrhla si to.

Ve středu jsem první sáček podala muži v montérkové bundě. Pro jistotu jsem mu řekla, že houska je bez másla. Přikývl, zastrčil ji do batohu a spěchal ven. Ani se nepodíval do jídelny. Tentokrát jsem na něj nevolala.

Klára se pak zastavila u menšího bufetu. „Dneska máš ten sýr pěkně srovnaný.“

„Děkuju,“ řekla jsem. „A lžičky už mám taky.“

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz