Třetí filipika proti vládní hydře - MMR (aktualizováno)

Úvod

Démosthenés varoval Athéňany: „Filip postupuje, zatímco vy debatujete.“ Já varuji před hydrou MMR: „Lidé umírají, zatímco úředníci obstruují.“

Jeho třetí filipika mířila na Filipovu lstivost. Moje míří na úřednickou sabotáž, která stojí lidské životy. Čtyři roky. Dva ministři. Nula řešení. Kolik mrtvých ještě potřebujeme?

V Česku se může za horského průvodce nebo vůdce vydávat prakticky kdokoli po několikadenním kurzu. Žádná jednotná evidence, žádné povinné pojištění, žádná kontrola kvality. Přitom tito lidé vedou klienty nejen po českých horách, ale i do Alp či Himálají. Řešení existuje - profesní samospráva fungující v celé Evropě. Jenže MMR ji čtyři roky systematicky blokuje.

Od slibů k sabotáži

Myšlenka profesní samosprávy horských povolání není nová. Už v roce 2018 se dostala do programového prohlášení vlády pod bodem „Bezpečný pohyb na horách“. V roce 2019 byl návrh projednán na MMR, odborně připraven a v lednu 2020 vzniklo paragrafované znění.

Za původním řešením stála tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, která zadala vypracování návrhu profesních samospráv těchto rizikových horských profesí. Pak přišel COVID-19 a návrh byl vyškrtnut z legislativního plánu prací.

Po volbách nastoupilo nové vedení MMR. Odborný návrh však nezačalo podporovat - naopak. Úředníci zvolili taktiku postupného bojkotu. Na každém jednání předložili nový pseudoargument, nikdy nepředložili všechny připomínky najednou, aby je bylo možné vypořádat. Takto čtyři roky blokovali postup. A co je nejhorší: problém bagatelizovali. Tvrdili, že „pár mrtvých neznamená vadu systému“, že „systém funguje“ a že legislativní zásah by byl jen další regulací.

Jenže to je nesmysl - ve skutečnosti by šlo fakticky o deregulaci a posílení občanské společnosti. Stát, který přiznává, že neumí nastavit standardy ani kontrolovat jejich dodržování, má přenechat správu odborníkům. Takto fungují profesní samosprávy po celé Evropě.

Mezinárodní rozměr problému

Nejde jen o problém na národní úrovni. Čeští horští průvodci a vůdci doprovázejí české klienty - ať už separátně nebo v rámci zájezdů českých cestovních kanceláří a agentur - do zahraničí: od Alp až po Himálaje. Proto je zcela nezbytné nastavit jejich odbornost tam, kde mají sídlo podnikání, tedy v České republice.

Současný stav vytváří mezinárodní ostudu - zatímco rakouští a švýcarští průvodci musí absolvovat 600-800 hodin přípravy, italští vůdci dokonce 900-1200 hodin, čeští „průvodci“ po několikadenním kurzu vedou klienty do stejných terénů. To ohrožuje nejen životy českých turistů, ale i pověst českých kvalifikací v zahraničí.

Co vlastně návrh přinášel

Navržená profesní samospráva nebyla žádným experimentem. Šlo o systém odpovídající osvědčeným evropským standardům. Dvě nové komory - Česká komora horských průvodců a Česká komora horských vůdců - měly vést jednotnou evidenci členů, zajišťovat kvalitní odbornou přípravu a zkoušky, vydávat osvědčení, dohlížet na výkon povolání a vést disciplinární řízení.

Počítalo se také s povinným pojištěním odpovědnosti, pravidelným doškolováním a možností odebrat oprávnění těm, kdo poruší profesní pravidla. Současná nevyhovující vázaná živnost „průvodcovská činnost horská“ by byla zrušena, protože neobsahuje reálné garance kvalifikace. Návrh tak konečně přibližoval Česko k mezinárodně uznávaným standardům UIMLA (600-800 hodin) a IFMGA (900-1200 hodin).

Varování odborníků a role ministrů

Na problém dlouhodobě upozorňovala Unie horských povolání České republiky (UHP). Odeslala otevřené dopisy vládě i premiérovi (2022 a 2023), ve kterých varovala před hazardem s lidskými životy, apelovala na okamžitou nápravu a nabídla spolupráci na řešení. Ptala se jasně: „Na co čekáte? Na další oběti?“ - a žádala stát, aby přenesl správu na odborníky.

První ministr Ivan Bartoš zodpovědný za MMR po volbách 2021, nominovaný Piráty, se k problému postavil alibisticky. Dokonce odmítl osobní jednání s horskými průvodci a vůdci a delegoval další jednání na řadové úředníky, čímž se k nim fakticky otočil zády. Tak demonstroval svůj postoj: nezájem a snahu problém odsunout do ztracena.

Jeho nástupce Petr Kulhánek byl přístupnější a vstřícnější. Na příslušných výborech alespoň poskytl neutrální stanovisko, což bylo určité posunutí směrem k věcné debatě. I když byly všechny připomínky postupně vypořádány a návrh se průběžně upravoval podle doporučení jednotlivých resortů, úřední aparát MMR vždy přišel s novým důvodem k odmítnutí.

Autoři návrhu zpracovali test proporcionality podle směrnice EU 2018/958, dokládající nezbytnost úpravy. Test posouzení přiměřenosti, který zpracovalo z vlastní iniciativy MMR, aniž by mu to příslušelo, byl naopak účelový, metodicky vadný a plný faktických chyb.

Králíci z klobouku místo řešení

„Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“ Tato moudrost, připisovaná Janu Werichovi, dokonale vystihuje přístup MMR. Čtyři roky hledání důvodů, proč to nejde. Čtyři roky tahání králíků z klobouku. Na každém jednání nový problém, nová výmluva, nová překážka. Kdyby dali tolik energie do hledání způsobu, mohli jsme mít už dávno fungující a bezpečný systém horských profesí.

Úředníci MMR v průběhu čtyř let opakovaně přicházeli s novými a často rozpornými námitkami. Jednou tvrdili, že komory jsou zbytečné, protože existuje systém profesních kvalifikací - ačkoli sami přiznávají, že tento systém je rozvolněný, nekontroluje kvalitu praxe ani odborný výcvik ani udělení kvalifikací, natož pak i samotný výkon činnosti. Jindy argumentovali, že profesní samosprávy nezajistí postihování nelegální činnosti, přestože je z praxe samospráv jiných profesí známo, že právě samosprávy jsou schopny zajistit efektivní monitoring neoprávněného výkonu činnosti lépe než úředníci ministerstev. A to jak díky principu fungování samostné samosprávy, tak proto, že na rozdíl od úředníků jsou skutečnými odborníky na své profese a dokáží snáze odhalit nekvalifikované podvodníky.

Chaos, který stojí životy

Dnes se může za horského průvodce nebo horského vůdcevydávat prakticky kdokoli. Žádná jednotná evidence, žádné povinné pojištění, žádná průběžná kontrola kvalifikace. Ve Švýcarsku funguje profesní samospráva od roku 1898, v Rakousku, Itálii nebo na Slovensku desítky let. U nás mezitím umírají lidé kvůli nekompetenci a neexistenci systému.

Současný stav nahrává také vzdělávacímu byznysu, který je orientovaný na zisk a množství vydaných certifikátů, nikoli na kvalitu a skutečnou odbornost. Rychlokurzy produkují osoby s minimální kvalifikací. Systém fakticky generuje „průvodce smrti“ - stejně jako MŠMT svými 150 hodinami vytváří instruktory, kteří nepoznají lavinový vyhledávač od pomponů. Odpovědnost však nenese jen vzdělávací byznys, ale především stát, který tento systém umožňuje a toleruje. MMR na tomto poli zcela selhává.

Konkrétní tragédie ukazují selhání státu

Současný chaos už stál lidské životy: nehody na Mont Blancu (2017, 2019), lavina v Rakousku u Lizumer Hütte (2016), tragická smrt dvou mladých českých žen - Dagmar a Radky - v rakouských Alpách (2019, 2020), na které jsme reagovali dopisy vládě. Společným jmenovatelem je vedení akcí osobami bez dostatečné kvalifikace, bez metodické přípravy a bez odpovědnosti. Někteří byli dokonce ze spolku horských průvodců vyloučeni, ale dále podnikali, protože žádná úřední autorita jim činnost nezakázala.

Bude nutné nezbytnou úpravu stavět až na pomnících obětí?

Pozměňovací návrh - šance, která padla

Po letech obstrukcí jsme se rozhodli jít jinou cestou: náš návrh profesní samosprávy jsme přilepili jako pozměňovací návrh k vládní novele zákona č. 159/1999 Sb., obsahující tzv. e-turistu (sněmovní tisk 761). Jako první projevil odvahu jej načíst poslanec Josef Flek. Návrh podepsali poslanci napříč politickým spektrem (3 koaliční a 3 opoziční poslanci). Prošel příslušným věcným výborem (VVSRR) i garančním výborem se stanovisky doporučujícími jeho schválení. Druhé i třetí čtení však začala opakovaně odsouvat ODS, která si k předloze prosazovala vlastní změny a zároveň blokovala její schválení. Třetí čtení bylo nakonec zařazeno na program červnové schůze, jenže pouhé dva dny před plánovaným hlasováním vypukla kauza Bitcoin spojená s ODS a celý program se zhroutil. V září se už sněmovna věnovala jen vratkům ze Senátu. Téma spadlo pod stůl.

Co ve skutečnosti chceme - méně státu, více odbornosti

MMR straší „další regulací“. Ve skutečnosti jde o opak - o deregulaci. Profesní samospráva znamená, že spravovaní se spravují sami. Stát, který sám přiznává, že nedokáže nastavit odborné standardy ani jejich kontrolu, má dát kompetence těm, kdo jim rozumějí.

Takto funguje Švýcarsko už od roku 1898, Rakousko desítky let, Itálie či Slovensko podobně. Výsledek: jasná pravidla, kontrola kvality, bezpečnost pro občany. U nás? Čtyři roky destruktivního alibismu a prostor pro byznys s nekvalifikovanými „rychlokurzy“.

Víceúrovňový střet zájmů: Když úředník posuzuje sám sebe

Skandální kapitolou je působení bývalé odpovědné úřednice MMR, která nejprve aktivně a systematicky blokovala náš návrh, a poté jako poslankyně pokračovala v téže obstrukci. Úřednické zájmy se převlékly za politické. Místo nezávislého rozhodování prosazovala tutéž blokační linii - tentokrát z poslaneckých lavic. To vyvolává vážné otázky o nezávislosti zákonodárného procesu a oddělení výkonné a zákonodárné moci.

Zneužívala při tom zdání odbornosti. Vystupovala před ostatními poslanci jako „odbornice na cestovní ruch“, přestože její erudice v oblasti horského cestovního ruchu i problematiky profesních samospráv byla minimální až nulová. Opakovaně to dokazovala nepřesnými argumenty a dezinterpretacemi. Přesto její vystupování působilo na kolegy poslance dojmem autority a negativně ovlivňovalo jejich rozhodování.

Střet zájmů však nekončí u této bývalé úřednice. Naopak - pokračuje na nejvyšší úrovni MMR.

Vertikální střet: Když vrcholová úřednice MMR je zároveň místostarostkou

Současná státní tajemnice MMR je od dubna 2025 druhou nejvyšší úřednicí ministerstva. Podle § 15 zákona o státní službě řídí činnosti související se zajišťováním organizačních věcí služby a správy služebních vztahů státních zaměstnanců. Jako služební orgán rozhoduje o věcech služby všech státních zaměstnanců ministerstva. I když nemá přímou působnost v odborných agendách, má jako vysoká úřednice přímý přístup k ministrovi a významný vliv na chod celého ministerstva.

Současně je od roku 2022 1. místostarostkou městské části Praha-Ďáblice za koalici Ďáblice Spolu (podporovanou ODS). Je též členkou ODS.

Položme si otázku: Může být nestranná při rozhodování o záležitostech, které se dotýkají její městské části? MMR přitom spravuje finance určené pro regionální rozvoj, dotace obcím, rozhoduje o politice bydlení a územního rozvoje. Městská část Praha-Ďáblice je na těchto rozhodnutích MMR finančně i strategicky závislá.

I když státní tajemnice osobně nerozhoduje přímo o každé dotaci nebo projektu, její postavení jí umožňuje ovlivňovat procesy a komunikovat s ministrem o prioritách ministerstva. Kdo by věřil, že při konzultacích o směřování politiky ministerstva nedochází k přirozené preferenci zájmů „své“ městské části?

Horizontální střet: Když členka ODS posuzuje stížnost týkající se podezření z napojení úředníků na ODS

Nyní přicházíme k další, možná ještě závažnější úrovni střetu zájmů. Máme v úmyslu podat stížnost státní tajemnici na postup podřízených vysokých státních úřednic MMR (obě ředitelky příslušných odborů). V této stížnosti hodláme upozornit na indicie možné provázanosti těchto úřednic směrem k ODS a k lobbistickým zájmům spojeným s touto stranou.

Tyto indicie vedou k pracovní hypotéze, že úřednice mohly mít společný zájem na systematickém blokování celého legislativního procesu. Jde o indicie personálních a profesních vazeb na subjekty spolupracující s ODS a indicie koordinovaného postupu v Poslanecké sněmovně, kde došlo k blokování novely zákona ze strany ODS.

A kdo má tuto stížnost projednat? Státní tajemnice, která je sama členkou ODS.

Ptáme se: Může členka politické strany nestranně posoudit stížnost, která poukazuje na možnou provázanost úřednic směrem k této straně a jejímu lobbistickému okolí? Může objektivně vyhodnotit, zda úřednice jednaly v souladu s povinností nestrannosti, když sama patří do stejné politické struktury, která zjevně měla zájem na zablokování novely zákona ve Sněmovně?

Formálně v souladu se zákonem, fakticky neudržitelné

Ověřili jsme právní stav: Kombinace funkcí státní tajemnice a místostarostky je v souladu s § 80 zákona o státní službě. Tento paragraf zakazuje představeným (včetně státních tajemníků) pouze výkon funkcí v orgánech politické strany - ne samo členství. A § 82, který dříve zakazoval státním zaměstnancům být členy zastupitelstev, byl zrušen. zde je na místě otázka Cui bono? aneb komu to asi prospívá a vyhovuje?

Formálně je tedy vše v pořádku. Ale jen formálně.

Fakticky jsme svědky absurdní situace:

Občané, domyslete si sami

Zákon o státní službě měl přinést odpolitizování státní správy. Měl zajistit, aby úředníci rozhodovali nestranně a v zájmu občanů, ne v zájmu politických struktur nebo spřátelených obcí.

Realita? Státní tajemnice - členka ODS, místostarostka obce závislé na MMR - má posoudit stížnost poukazující na indicie provázanosti vysokých úřednic směrem k ODS a jejímu lobbistickému okolí, které vedly k dlouhodobému blokování návrhu, jenž ODS také zjevně blokovala ve Sněmovně.

Jak asi takové projednání stížnosti může dopadnout?

Nechť si to čtenáři domyslí sami.

Závěr: Bezpečnost na horách nesmí čekat

Marcus Tullius Cicero: „Salus populi suprema lex esto“ - Blaho lidu (které zahrnuje i bezpečnost) budiž nejvyšším zákonem. MMR toto ignoruje.

Postup MMR byl zcela nestandardní - v žádném jiném legislativním procesu jsme nebyli svědky takových obstrukcí. Místo odborné debaty využívali úředníci administrativu jako zbraň proti potřebné legislativě. To je důvodem k zamýšlenému podání stížnosti státní tajemnici.

Nelze však zřejmě očekávat objektivní a nezaujaté šetření v situaci, kdy existují indicie o personální provázanosti vysokých úřednic i samotné státní tajemnice směrem k ODS a navázané zájmové lobby. Všechny tyto okolnosti vedou k důvodné hypotéze, že tento politický subjekt a jeho lobbistické okolí neměly zájem na přijetí návrhu a proces dlouhodobě blokovaly - jak na úrovni ministerstva, tak ve Sněmovně.

Přesto nelze k tomuto obstrukčnímu jednání nadále jen nečinně přihlížet. Proto je třeba tento problém veřejně pojmenovat a apelovat na demokratickou kontrolu - ať už prostřednictvím médií, občanské společnosti nebo nově zvolených poslanců všech demokratických stran.

Poznámka po volbách: Tento text byl původně připraven jako předvolební článek. Hnutí Přísaha ve volbách 2025 neuspělo, ale obsah a naléhavost problému zůstávají plně aktuální. Nyní je třeba apelovat na nově zvolené poslance všech demokratických stran, aby se tohoto zásadního tématu bezpečnosti na horách konečně chopili a návrh profesní samosprávy horských povolání realizovali. Životy českých občanů nesmí být rukojmím politických her ani úřednické obstrukce.

„Nejlepší vláda je ta, která vládne nejméně.“- Thomas Jefferson.

„Méně státu, více občanské společnosti.“ - Petr Pithart.

Jsem sportovec. Hraju fair play. A totéž očekávám i od státu. Bezpečnost na horách musí být prioritou. Životy našich občanů nejsou statistika.

První filipika mířila na MŠMT. Druhá na MSp. Třetí na MMR. Vládní hydra má mnoho hlav. Je čas je useknout.

Ladislav Jack Janků (lídr Přísahy v Královéhradeckém kraji pro volby 2025). Sportovní právník a soudní znalec pro bezpečnost sportu.

#JackJanku #BezpečnéHory #ObčanskáSpolečnost #VládníHydra

Zdroje:

Ilustrační obrázek byl vytvořen pomocí AI Canva.