Článek
V současné době se setkávám s bolestí spodní části zad u mnoha lidí. A nejedná se jenom o starší ročníky, ale naopak o lidi kolem čtyřicítky. Co to způsobuje? čím to asi tak může být?
Jedná se samozřejmě o civilizační chorobu, protože mladí lidé se postupně přestávájí, svým sedavým zamestnáním a trávením času u počítačů, hýbat.
Nepamatuji se , že by si moji předci, tetičky a strýčkové z venkova, stěžovali tolik na bolesti zad. Paradoxně to bylo tím, že byli neustále v pohybu. Pracovali sice ohnutí na poli při sběru brambor, pleli záhony zeleniny, takže buď seděli v podřepu nebo byli v tzv. polovičním předklonu, tedy s pokrčenými koleny. Tím si krásně rozevírali pánev a zapojovali kyčelní klouby. Dřepy navíc procvičovali nejenom pánev a kyčelní klouby, ale i pánevní dno.
Pohyblivost je většině lidí dnes odepřena. Proto se natáčejí videa na procvičení těchto částí těla. Chce to samozřejmě pravidelnost a cvičit často, nejlépe při ranním protahování.
Ortopedi a chirurgové mají v současnosti práce až nad hlavu, na operace se čeká i několik let. Rehabilitační zařízení praskají ve švech. Ale jsou nám něco platné? Nestačí jen chodit na rehabilitace, kde vlastně cvičí terapeut s vašimi nohami za vás. Ukáže vám pár důležitých cviků, ale ruku na srdce. Kdo z vás je doma cvičí každý den a alespoň třicetkrát za sebou?
Bolesti kyčelních kloubů a sakroiliakální oblasti (SI spojení) jsou často spojeny s problémy s konečníkem a tvorbou hemoroidů, se suchostí konečníku a zácpou. Stolice bývá objemná, tvrdá a po vyprázdnění máte pocit, že vám vyhřezl konečník. Oči vám z toho lezou z důlků a ženy by raději prodělaly porod, něž takovéto bolesti. Porod si jednou za čas odbydou, dá se to vydržet, ale každodenní „porod“ při vyprazdňování stolice je velmi obtěžující.
Nepohyblivostí těchto oblastí dochází k degenerativním změnám kyčlí, většinou nejprve jedné a posléze i druhé Rovněž vzniká artritida kyčelního kloubu. Jedinec pociťuje kruté bolesti jako po zhmoždění. Klíčovým příznakem je bolest hlavně při vstávání ze židle či křesla. Dotyční si musejí nechat pomáhat ostatními. Bolesti z oblasti sakroiliakální zase vystřelují do obou stehen, do jejich zadní části a do zad.
Rovněž může dojít při nepohybu k ankylozující spondylitidě, tedy tuhnutí páteře, vzniká tak bechtěrevova nemoc. Většinou páteř začíná tuhnout odspoda.
Většinou lidé, kteří sedí v kanceláři celý týden, sednou o víkendu na kolo. Vlastně nejprve sednou do auta a kolo vyndají na pár hodin, při kterých se zapotí a mají pocit, že něco pro svoje zdraví udělali. Ale na kole se jim kyčle neroztáhnou, konečník se naopak ještě pohmoždí a zapotí, takže si od bolestí zad ani hemoroidů nepomůžou. Jízda cyklistických amatérů, je jen hra na zdraví. Do práce naopak přijedou ještě více zničeni.
Doporučuji tedy raději práci na chalupě v podřepu u plení,či sázení, kdy kyčle stále roztahujeme podřepem. Také je dobré trhání plevele, při kterém jste právě v tom zdravém polopředklonu s pokrčenými koleny a zároveň procvičujete ramena, zádové svaly a krční páteř, jelikož plevel odolává a vy musíme vyvíjet silný protitah. Tento pohyb je velmi zdravý. Hlavu máte skoro mezi koleny, takže krční páteř se hezky prověsí.
Samozřejmě, že nás po celodenní práci na zahradě bolí celé tělo, ale tak nějak zdravěji. A protože jsem homeopatka, nenechám vás bez rady , jak na bolest těchto příznaků, o kterých jsem mluvila. Když už jste dočetli až sem, poradím, jaký homeopatický lék vám zabere skoro stejně jako brufen ne-li lépe, ale hlavně nemusíte mít obavy z vedlejších účinků, když ho budete brát pravidelně, nebo prostě častěji.
Tento lék se jmenuje Aesculus hippocastanum (kaštan koňský).
V lékárnách v Česku je běžně k dostání a dávkujte ho dle potřeby. Stačí jedna kulička několikrát denně, dokud bolest nepoleví. Není třeba brát pět kuliček najednou, jak doporučují lékárníci, něboť u homeopatik nezáleží na množství, ale pouze na potenci a intervalu podávání. A tento interval si každý z vás může určit sám, dle vlastních pocitů či intuice. Potenci si můžete vybrat taky podle intenzity bolestí. Jestliže již jsou bolesti chronické a hrozí dokonce operace, doporučovala bych potence vyšší, až 200CH. Četla jsem i o případech, kdy se lidé díky užívání Aescula hyppocastana vyhnuli operaci kyčle. Při bolestech menších,ą nebo u mladších jedinců je lepší podávat nižší potence a několikrát za den až do zlepšení. Tedy potence 9CH, 15CH, 30CH.
Homeopatika se prostě nedávkují stejně, jako alopatické léky. Řídí se jinými pravidly. O tom někdy příště.
Zuzana Landergottová
