Specifický historický fenomén židovského osidlování Šumavy.

V knize Milana Pokorného: Co vyprávěla řeka Otava, jsem narazila na zajímavou pověst o začátcích židovského osídlení vesničky Podmokly na Šumavě.

Podle tohoto lidového vyprávění, našli obyvatelé na kraji vesnice ležícího, polomrtvého muže. Řekli si, že jej vezmou do vsi, aby se o něj ženy znalé různých léčivých bylin postaraly.

Opravdu, se jej do druhého dne povedlo léčivými lektvary a silným vývarem postavit na nohy.

Když byl schopen slova, velice jim děkoval za svoji záchranu a prozradil o sobě, že je rabín izraelitské obce, který jde až z Prachatic, kde nepřejí obyvatelé jejich víře a proto se vydal hledat místo, kde by se svou židovskou komunitou mohli v klidu žít a hospodařit. Zatím nepochodil ani v Sušici, ani v Hartmanicích, Kolinci ani ve Velharticích, až celý znaven klesl na pokraji jejich vsi.

Podmokelský starosta svolal všechny sousedy k poradě. Ti nakonec rozhodli, že u nich je místa dost a že rádi židovskou obec přivítají.

Rabín byl již starý a cítil, že se blíží jeho konec. Proto napsal v hebrejštině vzkaz své komunitě a poslal jej po poslovi do Prachatic. Zároveň požádal, aby jeho tělo pohřbili tam, co je ten krásný březový háj, kousek pod lesem nad vesnicí.

Podmokelští se mu ještě před smrtí svěřili s tím, že krajina kolem je sice dosti vodnatá, ale že v sušších obdobích jim studny vysychají a nebo se jim dostává pouze vody bahnité.

Po jeho smrti vykonali muži obřad po židovském zvyku, jak jim rabín předtím poradil.

Jaké bylo jejich překvapení, když se druhý den ze vsi začaly ozývat radostné výkřiky překvapení. Nejenom že na místě, kde rabín skonal vytryskl pramen čiré vody, ale naplnily se i všechny podmokelské studny.

Dodnes tento silný pramen nazývaný „dolížka“, vyvěrá do kameného koryta na úpatí kopce.

V roce 1724 byl nad vesnicí vybudován v březovém hájku židovský hřbitov.

Vypravila jsem se s manželem do Podmokel, abych si hřbitov vyfotografovala a abych zjistila, zda je pravda, že je patřičně udržovaný, jak se o něm v pramenech píše.

Místní obyvatelka nám poradila kudy se máme dát.

„Jeďte až ke kravínu a pak asi dva kilometry k lesu. Ale je to tam docela složité najít.“ Měla zcela pravdu. Od kravína jsme šli loukou k lesu, nikde žádný ukazatel, nikde žádná cesta. Rozdělili jsme se a každý jsme hledali na jedné straně louky. Manžel se mi ztratil v lese a já se vydala zklamaná na cestu zpět. V tom vidím, že v nedalekém křoví je jakási mezera. Jdu blíž a ejhle. Cedule a vchod, tedy spíš průlez křovím do nitra lesíku. Přede mnou se objevila původní kamená hradba, ohraničující hřbitovní pozemek a opravdu byl zde židovský hřbitov. Stély byly celkem očištěné, pozemek rovněž vyčištěný od klestí a nad náhroby se tyčil březový hájek, který z louky byl zakryt ostatními vzrostlými stromy.

Náhodný turista, nebo spíš poutník, toulající se šumavskou krajinou by toto místo sotva objevil. Pořídila jsem pár snímků a vydala se zpět. Manžel naštěstí dorazil chvilku po mně, ale bohužel hřbitov nenašel.

Tedy musím říci, že by se obec Podmokly mohla alespoň postarat o směrovky, keré by označovaly kudy se ke hřbitovu jde. O cestě se asi mluvit nedá, protože se zřejmě jedná o soukromé louky, kde se běžně pasou krávy.

Podle portálu „Historie, současnost, obec Podmokly“, se dozvídáme, že se dochovala zchátralá synagoga, ( o kterou se od roku 2018 stará soukromá osoba, ) která sloužila až do konce 19. století. V jejím sousedství stojí pár typických židovských domků.

Pověst o podmokelském pramenu z knihy Milana Pokorného otevírá tak okno do historie osídlení Šumavy židovským obyvatelstvem. A to nejenom v Podmoklech, ale i v mnoha dalších šumavských městech a obcích.

V českých zemích se Židé usazovali většinou v nížinách, podél řek a ve velkých městech, kudy vedly obchodní cesty. Husté židovské osídlení Šumavy je proto překvapivou výjimkou a specifickým fenoménem této horské oblasti.

Staré horní město Hartmanic zůstalo dle historických pramenů židovskému obyvatelstvu dlouho uzavřeno. Teprve po roce 1867, kdy byla novou ústavou uznána jejich plná rovnoprávnost, začali Židé ve větší míře osidlovat i Hartmanice a pronikat hlouběji na Šumavu. Po roce 1880 se Hartmanice rozrostly na tisícihlavé městečko, na jehož rozvoji se aktivně podílelo kolem 100 Židů.

Rovněž v nedalekých Kundraticích byla židovská obec, ale synagoga přestala dostačovat místní komunitě a tak roku 1881 bylo rozhodnuto o zřízení synagogy v Hartmanicích. V roce 1884 je již postavena a scházelo se v ní kolem 200 Židů z celého hartmanicka.

V Pošumaví a na Šumavě se Židé začali ve větším počtu usazovat na počátku 17. století. První Židé však do Pošumaví přišli již ve středověku. Jak již bylo řečeno, jejich usazování v horských a podhorských oblastech bylo tehdy v českých zemích velkou raritou.

Soužití většinového obyvatelstva (Čechů a Němců) s Židy bylo obvykle bezproblémové a přátelské.

Teprve po obsazení Sudet nacistickým Německem v roce 1939 museli Židé odejít do českého vnitrozemí, nebo prchali do ciziny v předtuše budoucích událostí. Ti Židé, kteří zůstali, byli po obsazení celého Československa Hitlerem v roce 1939 postupně izolováni, zbaveni všech práv, majetku a nakonec bylo téměř 80.000 našich židovských spoluobčanů zavražděno v koncentračních táborech. Židovské komunity se na Šumavě již nikdy neobnovily.

Židovské osídlení v Pošumaví připomínají dodnes hřbitovy, které za totality byly velmi poničeny, stély povaleny nebo rozbity. Mnohé synagogy byly zbořeny. Nevyhnula se tomu ani velká synagoga v Sušici.

Po revoluci v roce 1989, většina hřbitovů byla díky dobrým lidem, nebo Židovskou obcí Praha, či samotnými židovskými donátory obnovena. Mnohé hřbitovy byly zrekonstruovány, očištěny, stély znovu postaveny do původní polohy a zaevidovány.

Ve dnech 30.9. - 1.10. 2024 se konalo v Akadamickém konferenčním centru v Husově ulici v Praze odborné kolokvium s názvem Obnova, péče a dokumentace: Židovské hřbitovy v České republice. Podle dohody by neměl zůstat ani problém ohrazení židovských hřbitovů, jejich součsná ochrana či praktická správa.

ZL

Zdroj:

Milan Pokorný: Co vyprávěla řeka Otava, v.n. 2006

http://www.hartmanice.cz

https://www.podmokly.cz

https://www.sumavanet

http://theses.cz

https://www.propamatky.cz, zpravodajství/Obnova, péče a dokumentace:Židovské hřbitovy v České republice