Článek
Po shlédnutí filmu, jsem ulehla s pocitem velikého zklamání. Před 20 lety, kdy vyšla jednička, jsem byla nadšená. Nejenom hlavní postavou Meryl Streepovou, která měla znázorňovat šéfredaktorku amerického časopisu Vogue Annu Wintourovou, zároveň ikonu módního průmyslu, ale i postavou naivní, ale velmi ambiciózní novinářky Andy, kterou zahrála věrně Anne Hathaway.
Narážely zde na sebe dva odlišné sociální světy.
Mladičká začínající novinářka, absolutně neznalá módního prostředí s ambicí spisovatelskou, se ocitne docela náhodně ve světě krutého šoubyznysu.
Meryl Streepová jako šéfka časopisu Runway zcela nepokrytě odsoudí jednak oblečení mladičké novicky, jednak její novinářskou ambici a postaví ji do pozice svojí služky.
V jedničce jde především o to ukázat lesk, urputnost a konkurenční boj módních časopisů a návrhářů z celého světa.
Peníze v tomto příběhu hrály samozřejmě velkou roli, ale tvůrci filmu se pohybovali spíše v mezích, kde hrou peněz se ovlivňuje krása, styl a celkové tvoření módního průmyslu. Mecenáši byli v první řadě nadšenci módních mol a nablýskaného prostředí modelek a jejich návrhářských guruů.
Ve snu, který se mně zdál po shlédnutí Ďábel nosí Pradu 2, přišla Meryl ke mně do postele a něšťasně se schoulila pod peřinou. Plakala. Musela jsem ji nějak uklidnit, tak jsem ji začala přesvědčovat o tom, že to zase nebylo tak špatné. Začala křičet, že je v tomto dílu pasivní, nic neříkající chudinka, která sebou nechá vláčet, nemá žádnou moc, protože je už stará a zralá na důchod. Svět se jí mění před očima a ona s tím nemůže nic dělat. Módu ovládají průmysloví magnáti, kteří o módě namají ani potuchy, jde jim hlavně o zisk a o akcie na burze. Abych ji uklidnila, vžila jsem se do role Anny Hathaway, její první tajemnice a novinářky Andy a rázně jsem prohlásila, „ty, taková lvice, bojovnice a ikona módního světa se přeci nevzdáš! Vůbec tě nepoznávám.“.
Horečnatě jsem začala obvolávat všechny důležité lidi, kteří ještě mají smysl pro krásu a sílu módy, protože jenom jejich peníze a velkorysost mohou mojí milované šéfce pomoci.
Naštěstí jsem našla asijskou mecenášku, která vytřela zrak svým pochopením pro krásu a důležitost módy nebezpečnému mladému žraloku, kterému bylo úplně jedno, jak magazín Ranway a s ním i jeho celý tým zkončí.
„Ale jak to mám napsat do svojí rozdělané knihy“, ptala jsem se Maryl.
„Chtěla jsem psát o tvé zarputilosti, jaká jsi nesnesitelná, krutá karieristka, která svoje spolupracovníky pouze zneužívá, a ty mně tady najednou pláčeš? Na jednu stranu tvůj styl jednání nesnáším, na druhou stranu vidím, že jedině tak se dá udržet časopis, který je celým tvým životem, pomníkem pilné práce a lásky k ní. Vidím, že tvoje srdce bije jenom pro ni, a kdybys dala najevo slabost, okolí by tě sežralo. Proto tě mám ráda a udělám vše, co je v mých silách, aby tato módní loď plula stále dál. Jsem ráda, že jsi se ke mně přišla vyplakat. Chápu, že to nikdo nesmí vědět a slibuji, že budu tvá pilná pomocnice, která svým soucitem a porozumněním ke všem spolupracovníkům, vyváží tvoji krutost. I tu svoji asistentku, tu malou asiatku, povýším a půjdu ve tvých šlépějích. Na mě se můžeš spolehnout.“
„Klidně tu knihu napiš, hlavně ať je pravdivá,“ odpověděla Meryl.
Láskyplně jsme se objaly a ona uklidněná, prohlásila:
„Jdu zase mezi tu zvěř, která potřebuje tvrdě zkrotit.“
Ještě než jsem se probudila, zněla mně v uších píseň Lady Gaga, která se mi tedy zrovna moc nelíbila, kolem vířil rej baleťáků a po molu se pohybovaly rychlostí blesku modelky, takže jsem si nestihla pořádně prohlédnout ani jeden model. Uvědomila jsem si, že i to osvětlení je nějaké tlumené a hudby je zde minimálně. Musela jsem uznat, že Meryl měla pravdu. Celý druhý díl nestojí za nic, je pouze obtiskem dílu prvního. Ano, dvacet let je dvacet let, svět je již jiný, avšak u všech protagonistů z prvního dílu, včetně loajálního Stanleyho Tucci i ukřivděné Emily Bluntové jako by se zastavil čas.
Peníze, krutost a urputnost finančních magnátů musí přebít opět jenom krutost a urputnost uvědomnělých a loajálních milovníků krásy, módy a blýštivého byznisu.
Proto jsem se nedivila, že Meryl je zase ta stará, krutá a bezohledná lvice a rozhodla jsem se v boji za krásu postavit po jejím boku a povýšít časopisecké psaní na kvalitní žurnalistiku.
Od mého snu se pravý děj druhého dílu filmu moc nelišil. Pochybuji však, že jeho návštěvnost bude stejná jako na začátku.
Zuzana Landergottová
