Článek
Na příkaz krále Karla IV. byl postaven roku 1356 na severovýchodním výběžku kopce Ždánov na Šumavě. Měl sloužit nejen na obranu hranice s Bavorskem, ale také měl střežit obchodní trasu, tzv. Zlatou stezku.
Půdorys hradu sestává z jednoduchého obdélníkového paláce ke kterému jsou napojeny obytné věže. Toto uspořádání tvoří samotné hradní jádro, které je obehnáno hradbami. Uvnitř je klasické nádvoří s hospodářským zázemím.
Od druhé poloviny 14 století docházelo k různým přestavbám a dostavbám.
Hrad byl sice královský, ale nebyl spravován královskou komorou, nýbrž pronajímán různým šlechtickým rodům, tzv.zástavním držitelům, kteří však byli věrni koruně.
Mezi držitele hradu patřil od r. 1411 např. královský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína a Orlíka a jeho synové, kteří byli stoupenci kalicha, čímž se hrad vyhnul husitskému obléhání. Dalším zástavním držitelem byl Zdeněk ze Šternberka, který rozšířil hradní opevnění o předsunutou pevnůstku, tzv. Pustý hrádek, aby hrad ochránil před případným obléháním vojsky krále Jiřího z Poděbrad.
Jeden z posledních držitelů hradu byl místokancléř a tajemník krále Ferdinanda I., slezský rytíř Jiří z Lokšan, kterému Kašperk posloužil jako opěrný bod při potlačení prvního stavovského povstání v Prácheňském regionu.
Tato akce byla vlastně poslední, ve které hrál Kašperk obrannou roli a naplnila se tak jeho úloha v českých dějinách.
Hrad začal postupně chátrat. V 900 metrech n.m. těžko odolával extrémním podmínkám drsného šumavského podnebí.
Nakonec byl opuštěný a zchátralý hrad odprodán královskou komorou roku 1616 městu Kašperské hory, v jejichž majetku je doposud.
Město se po revoluci rozhodlo, že hrad zrekonstruuje. Od roku 2000 probíhaly záchranné práce severní palácové stěny, včetně okenních výklenků, severní části nízké hradby a nádvoří, zajištění dalších částí hradeb na hradním nádvoří a impregnace šindelové krytiny na střeše východní věže.
Od té doby každý rok probíhala další obnova hradu, restaurování, konzervování narušených prvků a statické zajišťování věží i hradeb, výroba i montáž nového můstku do hradního paláce, nových okenic do okenních a dveřních otvorů východní věže atd. atd.
V lednu roku 2007 bylo nutné demontovat torzo zničené střechy východní věže orkánem Kyrill a zcela znovu ji vyrobit. Dnes ji kryje střecha dřevěná.
Poškozenou západní věž, vlastně původní helmici ze 14 století, v současné době přikrývají řemeslníci novým, dřevěným krovem.
Navržený krov má tvar stanové střechy, který dle zaměření zachovaného torza měla i původní střešní konstrukce. Krytina bude stejně jako na střeše východní věže provedena z dvojitě kladeného štípaného šindele.
Předpokládané náklady na dostavbu věže jsou šest milionů korun, přičemž Plzeňský kraj dotoval stavbu dvěma miliony korun, další dva miliony byly dodány ze zisků návštěvního provozu hradu a zbývající třetinu se snažili kašperští získat pomocí veřejné sbírky.
Pokud drsné šumavské počasí dovolí, budou práce dokončeny v listopadu 2024.
Technické podrobnosti kolem dostavby věže se dočtete v článku Kláry Mrázové na Novinky.cz Seznam.cz
zdroj: https://www.kasperk.cz/o-kasperku/historie-a-rekonstrukce
