Článek
Pravý poklad je právě ten, který je nalezen na místě, kde byste jej vůbec nečekali. Po smrti blízkých se občas stane, že najdete peníze zasunuté v hudební partituře, když ji chcete dát do sběru a náhodou z ní začnou padat tisícovky, nebo pod matrací, dokonce pod kobercem či v porcelánových hrnečcích. Takových schovek bývá v domácnostech nepřeberné množství.
Každým rokem se scházíme o prázdninách s partou kamarádek a semeleme páté přes deváté. Tentokrát jsme ale zažily veliké překvapení, když nám jedna kamarádka oznámila, že našla ve své garsonce zvící dvaceti metrů čtverečních sadu keramických mís. To vyvolalo takovou bouři smíchu, že jsme se za břicha popadaly. Když nám prozradila, že je našla v troubě od sporáku, už jsme se doslova válely smíchy. Cožpak jsi ji od smrti své tety nikdy nepoužila? Ptaly jsme se. Jak je možné, že v tak malém prostoru, garsonce, kterou zdědila po své tetě, našla něco po tolika letech? Prý před sporákem má po šumavsku tzv. šamrli, tedy malou židličku a vlastně nikdy v troubě nepekla, takže neměla důvod ji otevírat.
Sada mís z trouby
První, co mě napadlo, zeptat se, zda jsou mísy nějak signované. To nevěděla, ale prý se podívá.
Mísy jsou v perfektním stavu a jak jsme zjistily, jsou i signované docela známou signaturou Ditmar - Urbach.
Keramická továrna DITMARA byla založena Rudolfem Ditmarem ve Znojmě v roce 1878. Byla vůbec první svého druhu v Evropě a zahájila provoz v roce 1880. Její produkce byla zaměřena hlavně na nádobí a selskou majoliku.
Po roce 1884 se výroba soustředila na zdravotní a užitkovou keramiku, jako jsou například umyvadla, záchodové mísy, dřezy ze žárohlíny, umyvadla a vany. Jejich kvalita byla tak dobrá, že našly odbyt na trzích po celé Evropě.
V té době vedli továrnu bratři Richard a Oskar Lichtensternovi a měli pobočky v Praze, Miláně, Curychu, Hamburku, ale i v daleké Bombaji. Pracovalo pro ně až 600 lidí.
V roce 1920 se sloučila s teplickou společností Bratři Urbachové (Otta a Alfred Urbachovi), výrobci porcelánu a keramiky, kteří tehdy používali značku Sanvit Teplice (do roku 2005 společnost používala ochrannou známku DITURVIT). Továrna se nacházela v Teplicích - Trnovanech (Turn) a specializovala se především na produkci keramických figurek a později přibyla i užitná keramika, vázy, popelníky, žardiniéry a mísy, talíře, nebo dekorativní podstavce stolních lamp. Po roce 1901 byla výroba rozšířena rovněž o sanitární keramiku, jako jsou umyvadla, WC mísy, pisoiry apod. V jejich výrobě firma pokračuje doposud.
Po roce 1924 byla přejmenována na Ditmar - Urbach. V té době došlo k veliké modernizaci závodu a v roce 1925 byla zaregistrována ochranná známka s vyobrazením labutě.
Signatura Ditmar Urbach s logem labutě
Za okupace byla firma přejmenována na Ostmark - Keramik AG. Bratři Urbachové byli za svůj židovský původ odvlečeni do koncentračního tábora v Terezíně, kde zahynuli. Podnik poté přešel do vlastnictví říše a produkce byla zaměřena především na sanitární keramiku pro válečné potřeby. Původní logo s labutí nahradila říšská orlice s hákovým křížem.
Po roce 1945 došlo ke znárodnění s názvem Keramické závody Znojmo, ale stále i v době totality si továrna udržela zahraniční renomé.
Po roce 1989 byl podnik odloučen od Keramických závodů Znojmo a přejmenován na SANVIT Teplice a privatizován.
V roce 1992 společnost odkoupil americký výrobce zdravotní keramiky Ideal Standard Europe Brusel a od ní v roce 2007 závod koupila společnost Bain Capital Partners, která v Trnovanech u Teplic dosud vyrábí hlavně sanitární keramické výrobky, vodovodní baterie a další doplňky.
Na začátku byla senzační ženská párty, při které byl objeven poklad v troubě se sadou neznámých porcelánových mís, a nakonec jsme se dozvěděly, o jakou vzácnost se vlastně jedná. Ze signatury nalezených mís vyplývá, že se jednalo o výrobky již z doby Československa, tedy po sloučení se znojemskou firmou v roce 1920 a již s názvem Ditmar - Urbach (1924).
ZL
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ditmar§Urbach
https://www.sbazar.cz/ditmar urbach
https://artplus.cz/cs/autor/5873-ditmar-urbach/
