Článek
Dalo by se říci, že ekologie s malými vodními elektrárnami (dále jen MVE) není v žádném rozporu. Z ekologického hlediska se jedná o udržitelný zdroj, který pomáhá vyrobit elektřinu, která jde jednak do místní elektrické sítě, jednak do centrální elektické sítě polostátní firmy ČEZu. Samozřejmě, že na tom ten, kdo si postaví takovou elekrárničku profituje.
Otázkou však je, zda jsou například na řece Otavě tyto malé elektárny žádoucí?
Na horním toku Otavy se jedná o deset MVE. Jsou to Klášterský mlýn 282 kW, Radešov 330 kW, Annín 130 kW, Dlouhá ves 344 kW, Páteček 85 kW, Mlýn Kotrch v Sušici 48 kW, Mlýn Sušice 60 kW, Panský jez Sušice 230 kW, Podrábský mlýn 100 kW a Rosenauerův mlýn 4 kW. Dále pak jsou ještě 4 MVE v úseku od Rabí po Katovice.
Velký občanský odpor se zvednul kolem stavby MVE, kterou chtěl postavit v Novém Městečku u Annína Miroslav Dvořák, bývalý šéf Letiště Praha, který ovládal většinově společnost RenoEnergie. Podle dokumentace RenoEnegie měly být v elektrárně umístěny dvě Kaplanovy turbíny o celkovém výkonu 742 kilowattů, což by z ní činilo největší malou vodní elektrárnu na horním toku řeky Otavy. Investor chtěl využít bývalého náhonu nedaleko Hartmanic, který původně sloužil k pohonu pily a mlýna. Výstavbu plánoval po získání potřebných povolení na rok 2020, jak se dozvídáme z článku Davida Tramba: Bývalý šéf Aeroholdingu Dvořák, postaví další vodní elektrárnu. ( Euro.cz, 2017 ).
Naštěstí k této stavbě zatím nedošlo a asi již nedojde.
Proč se vlastně obyvatelé a chataři v Novém Městečku postavili proti této stavbě? Jistě nešlo pouze o to, že se jedná o soukromníka, který na vodě bude vydělávat.
Hlavní příčinou bylo především to, že množství vody v jednom úseku řeky, kolem které jsou chaty a slouží jednak rybářům jednak k rekreačním účelům, by se výrazně snížila hladina vody.
Majitelé MVE argumentují většinou tím, že vodu neodebírají, pouze ji svedou do kanálu na turbínu. Tím sice voda opravdu nezmizí, pouze proteče přes turbínu a na druhém konci zase vyteče a hladina řeky opět stoupne.
Ovšem snížením hladiny řeky před kanálem se zásadně mění vzhled krajiny a zároveň se mění i její hlavní účel, totiž využití vody pro všechny ostatní obyvatele.
Zajímavé na tom také je, že jestliže platí argument, že voda patří všem, neměli by se pokutovat občané rekreačních chalup na břehu řeky, kteří používají tuto vodu k zalévání záhonků a trávníků například tím, že si dají do řeky hadici s čerpadlem přivádějícím vodu na svůj pozemek. Tato voda taky nikam nemizí, pouze vteče do půdy a časem se opět vrátí zpět do řeky. Je to přeci přírodní koloběh. Nesnížují tím nijak hladinu řeky, ale hlavně nedochází k zásadní krajinné proměně.
Majitelé MVE ale mění, podle časopisu Domov.cz, říční morfologii a poříční stanoviště, překážejí jimi migraci a šíření chráněných druhů a narušují dynamiku transportu sedimentů. Dále dochází ke změnám v režimu ekologických průtoků, změnám v průtokovém režimu u elektráren a změnám v sezónních povodňových cyklech. Rovněž stavbami MVE se mění chemické složení a teplota vody, zraňují a usmrcují se tím vodní živočichové, dokonce dochází k vyrušování a vypuzování z jejich vlastních stanovišť a zároveň tato díla působí i na suchozemské druhy a jejich stanoviště. To je, řekla bych, v chráněné krajinné oblasti nepřípustné.
Zde tedy dochází k rozporu mezi ekologií, která prosazuje MVE jako udržitelné zdroje energie, a ekology chránícími flóru a faunu vodních toků jako takových.
Je pravdou, že před sedmdesáti lety bylo v řece Otavě daleko více vody, bylo i hodně mlýnů a pil, které používaly vodu jako energetický zdroj, ale nikdy jsem nezaznamenala změnu výšky hladiny vody v řece.
Jsou opravdu malé vodní elektrárny na Otavě tak potřebné? Spíš jsou dle mého názoru dobrým zdrojem peněz lidí, kterým o ekologii jde až v té poslední řadě.
ZL
Zdroj: https://www.euro.cz
https://vodnitoky.ochranaprirody.cz/migracni-bariery-a-mve-male-vodni-elektrarny/
