Článek
Již prapraprababičky vyprávěly příběh, který se stal na hradu Kašperk. Traduje se zde, že neradno je chodit v noci přespávat na hradní nádvoří. Zjevuje se tam krásná sklepnice Magdaléna, která ve své době měla spoustu nápadníků z hor kašperských a okolí, ale žádný jí nebyl dost dobrý. Bohužel se o ni neucházel žádný kníže nebo hrabě. Její pýcha způsobila, že jednou neprozřetelně otec vyřkl slova, že „to dříve on zkamení, než se ona provdá.“
Bohužel tak promluvil právě, když klečel s manželkou před oltářem v hradní kapli. Oni oba zkameněli a dívčina od té doby zakletá bloudí každou noc v hradních v prostorách.
Nemá se tam však vůbec špatně až na to, že je bez manžela. Stoly se prohýbají pod lahodným jídlem a aby se nenudila, hraje na harfu.
O krásné hudbě vyprávěl jeden mládenec, který únavou usnul na nádvoří hradu a zdálo se mu, jak zní lahodná hudba harfy a že k němu najednou přišla líbezná dívka a pozvala ho na hostinu. Když pojedli, nabídla mu, že ho hradem provede. Vedla ho i do sklepení, kde všude, kam se podíval, bylo zlato, šperky, drahé kamení, a krásné cizokrajné látky. Najednou však dívka zmizela a před hochem se rázem rozestoupila zeď. Ocitl se v hradní kapli, kde před oltářem uviděl klečící postavy celé z kamene. Byl z toho divu dost vyděšený a ještě víc, když vedle sebe uviděl dívku celou v bílém, ve svatebních šatech. Prosila ho, aby si ji v ten moment vzal před zkamenělými rodiči za ženu a kouzlo pomine. Budou spolu pak žít v bohatství až do smrti.
Hoch se tak polekal, že vzal nohy na ramena, jenom se ještě stačil pokřižovat.
Vzbudil se ze sna, nebo se to doopravdy stalo?
Raději upaloval, co mu nohy stačily do Kašperských Hor a v šenku svou příhodu vyprávěl místnímu pamětníkovi starých časů. Ten mu potvrdil, že se ve městě o té krásce vypráví, i o těch pokladech, ale kapli ani ji nikdy nikdo nespatřil.
Hoch, když zjistil, že to nebyl sen, ale pravda pravdoucí, rozhodl se, že dívku vysvobodí z jejího prokletí a na druhý den se na hrad vrátil. Bohužel již neslyšel ani hudbu harfy, ani k němu dívka nepřišla. Vydržel tam ještě pár nocí, ale již se kouzlo nekonalo.
Nakonec se vrátil za starcem, který se smál a řekl mu, že mu v tom jeho spěchu nestačil příběh dopovědět. Nevěsta se svému vybranému nápadníkovi zjeví pouze jednou a když je odmítnuta, musí trpět v zakletí dál.
Kdo ví, jaká čertovina se skrývala za těmi hradními poklady v podzemí a možná unikl jen o vlásek peklu, ať by se jednalo o opravdové peklo, nebo peklo v manželství. Spolustolovníky to náramně pobavilo, protože každý z nich věděl, jak to bývá v manželství občas těžké.
Magdaléna se prý zjevuje stále svobodným chlapcům, kteří se rozhodnou na hradě přespat, ale buď jsou hluší jako polena, nebo spí jako dřeva.
Tak pánové pozor! Jestli však máte tu odvahu a touhu po bohaté manželce, nakonec proč to nezkusit, že? Alespoň bychom zjistili, zda je pověst pravdivá, nebo je to zase jenom lákadlo pro turisty.
ZL
Zdroj:
Milan Pokorný: Co vyprávěla řeka Otava, v.n., Tisk TYPO a.s., závod Klatovy, 2006
