Článek
S blížícími se volbami se znovu rozhořela debata o důchodech. Jana Maláčová (SOCDEM) navrhuje zavedení tzv. 13. důchodu. Tedy jednorázové roční dávky pro všechny důchodce. Na první pohled to může znít jako milé gesto vůči seniorům, ale ve skutečnosti jde zas a znovu pouze o politický tah přilákat voliče. Důchodci jsou totiž tradičně vděčnou cílovou skupinou v každé předvolební kampani. Jsou početní a disciplinovaní co se týče volební účasti, a proto si politici jejich přízeň rádi kupují.
Jenže, kde zůstává spravedlnost vůči ostatním skupinám obyvatel? Pracující, kteří odvádějí daně, osoby pečující o své blízké, nebo lidé na rodičovské? Ti všichni jsou opakovaně opomíjeni. Přitom právě oni často nesou největší tíhu ekonomické krize a nejistot. Je totiž třeba si připomenout, že důchody v Česku nejsou zanedbávané. Každý rok dochází k valorizaci, která zohledňuje inflaci i růst mezd. Průměrný důchod v posledních letech rostl mnohem rychleji, než platy mnoha zaměstnanců, kteří naopak ještě v posledních letech čelí ztrátě různých daňových úlev, jako je školkovné, či sleva na manželku/manžela.
Zavedení 13. důchodu by znamenalo další miliardovou zátěž pro státní rozpočet. Tyto peníze se neobjeví zázrakem, ale zaplatí je daňoví poplatníci, tedy hlavně pracující lidé. Ti, kteří se denně potýkají s rostoucími náklady, zvýšením úrokových sazeb u hypoték, a nejistotou ohledně vlastní budoucnosti. Co rodiče na rodičovské, kdy rodičovská není téměř ani polovina minimálního platu? Nebo osoby pečující, kteří se 24/7 starají o své blízké, a i při nejvyšším stupni příspěvku na péči je jejich hodinová mzda cca 35 korun? Na ty se opět zapomíná. Zapomíná a předpokládá se, že tyto skupiny nepůjdou tak lehce „opít rohlíkem“ jako důchodci, kteří často, a velmi mylně žijí v tom, že na to mají přeci právo. A jakmile něco neprojde, tak to berou jako křivdu a cítí se okradeni systémem.
Návrh 13. důchodu je typickým příkladem krátkozraké politiky. Místo toho aby se zaměřilo na dlouhodobě udržitelnou důchodovou reformu, rozdávají před volbami dárky. Dárky, na které nemají. A důchodce používají jako snadnou kořist, která se lehce, slepě a naivně chytne jejich slibu.
Zaslouží si důchodci jednorázový bonus navíc, když jejich důchody pravidelně rostou? Je fér, že na to doplácejí ti, kteří dnes systém financují a sami mají třeba kolikrát co dělat? Opravdu je spravedlivé přehlížet rodiče a pečující osoby? Návrh 13. důchodu je spíše politické gesto, než projev solidarity. Místo jednorázových dárků bychom měli hledat cesty, jak nastavit nejen důchodový systém spravedlivě pro všechny. Nejen pro ty, kteří jsou právě v hledáčku politických stratégů.
