Článek
Když se řekne důchodci, mnoha lidem se vybaví představa lidí, kteří žijí z ruky do úst, počítají každou korunu a často si nemohou dovolit ani drobné radosti. Můj příběh je ale úplně jiný a rád bych se o něj podělil, protože ukazuje, že všechno může být i jinak. Moji prarodiče patří mezi lidi, kteří celý život poctivě pracovali, rozumně hospodařili a nikdy neutráceli za zbytečnosti. Výsledek? Dnes mají solidní důchody, každý měsíc si dokážou něco ušetřit a navíc mají radost z toho, že mohou finančně podpořit svou rodinu.
Nedávno mě doslova šokovali, když mi oznámili, že mi chtějí dát půl milionu korun na nové auto. A tím to neskončilo. Stejnou částku, tedy dalších 500 000 Kč, věnovali i mým dětem, svým vnoučatům, aby měly do začátku něco naspořeno. Tento příběh není výjimka jen v naší rodině. Znám i další seniory, kteří si na důchod nestěžují. Samozřejmě, ne každý má stejné možnosti, ale často je to opravdu o tom, jak člověk pracoval, jaké měl příjmy a jak uměl hospodařit.
Moji prarodiče nikdy neměli vysoké platy, ale byli zodpovědní, šetřili, investovali a mysleli na budoucnost. Dnes si díky tomu užívají klidného stáří a mohou si dovolit být štědří ke svým blízkým. Je to tedy opravdu jen o tom, jak kdo žil a jak s penězi zacházel. Pokud někdo celý život utrácel víc, než vydělal, těžko může čekat, že v důchodu bude mít dostatek. Naopak ti, kteří byli rozumní a mysleli na zadní vrátka, mohou dnes pomáhat nejen sobě, ale i svým dětem a vnoučatům.
Můj příběh není o chlubení, ale o inspiraci. Je důležité si uvědomit, že finanční jistota ve stáří není samozřejmost, ale výsledek celoživotního přístupu k práci a penězům. A že i v dnešní době mohou být důchodci těmi, kdo dávají, ne jen těmi, kdo potřebují pomoc. Pokud máte kolem sebe podobně zodpovědné seniory, važte si jich a berte si z nich příklad. A pokud jste teprve na začátku své pracovní kariéry, myslete na to, že každý měsíc něco ušetřit se opravdu vyplatí. A to nejen pro vás, ale i pro vaše děti a vnoučata.
Zdroj: osobní zkušenost a zážitek
