Článek
Den matek je svátek, který v sobě skrývá víc, než se na první pohled může zdát. Pro někoho je to den plný radosti, úsměvů a vděčnosti - den, kdy děkujeme svým maminkám za jejich laskavost, péči, obětavost a nekonečnou trpělivost. Děti s nadšením vyrábějí přáníčka, dospělí shánějí květiny a rodiny se scházejí, aby tuto druhou květnovou neděli společně oslavily.
Ale Den matek nemusí být vždy jen o radosti. Pro mnoho lidí je to i den, který bolí. Je to den, kdy chybí objetí, které už nikdy nepřijde. Den, kdy v vzpomínky na maminku, která už tu není, bolí o něco víc, než obvykle. Pro ty, kteří svou mámu nikdy nepoznali je to připomínka prázdného místa v srdci. Ne všichni totiž mají možnost říct „Mami, děkuju“ osobně a právě pro ně může být tento den těžký.
Den matek je také dnem pro všechny ženy, které se staly maminkami. Ať už přirozeně, nebo adopcí. Je to den, kdy si připomínáme, jak krásné, ale i náročné je být mámou. Zároveň je to ale i den pro ty, které by se moc rády staly maminkou, ale osud jim to zatím nedopřál. Pro ženy, kterým bylo bohužel dopřáno být mámou jen na chvíli, může být tento den plný tichého smutku a bolesti, která nikdy neodejde.
Být mámou, nebo mít mámu není totiž samozřejmost. Je to dar, který si zaslouží úctu. a vděčnost, ale také citlivost a pochopení. Každý prožívá tento den jinak. Někdo s radostí, jiní se slzami v očích. Ať už patříte k těm šťastným, nebo k těm pro které je tento den spíše zkouškou, buďte si jistí, že v tom nejste sami. Tento den patří všem.
Zkusme si tedy v Den matek připomenout, že každá cesta k mateřství a každé pouto k mamince je jedinečné. Nechme svá srdce otevřené nejen radosti, ale i soucitu a pochopení pro ty, pro které je tento den náročný. Stačí někdy drobné gesto, vlídné slovo, nebo tichá vzpomínka, abychom ukázali, že na to nikdo nemusí být sám. Den matek je především o lásce. O té, kterou dáváme, přijímáme, a kterou v sobě máme napořád, ať už je naše máme kdekoliv a kdokoliv.
