Článek
Rok 2025. V době, kdy umělá inteligence generuje poezii, chatboti zvládnou daňové přiznání a děti si tisknou maturitní otázky na 3D tiskárnách. Komerční banka v roce 2025 naopak slavnostně objevila digitalizaci. Ano, po letech přihlašování se přes dinosauří rozhraní přichází nová aplikace, která má klientům „zjednodušit život“. Jenže, jak už to u velkých revolucí bývá, tahle digitalizace si pro jistotu nejdřív vyzkoušela, jaké to je, svým klientům život hlavně zkomplikovat.
Zatímco jiné banky vesele spouštějí moderní aplikace, kde přepínání mezi účty zvládnete rychleji než si udělat kafe, Komerční banka se rozhodla pro klasiku. Každý klient, který chce novou aplikaci používat, musí nejprve osobně dorazit na pobočku. Ne na kafe, ne pro radu. Ale kvůli ověření identity. Digitální revoluce po Česku, a v režii KB, totiž začíná umělým úsměvem a občankou na přepážce.
A když už se člověk konečně na pobočku komerční banky dostane, protože není výjimkou, že některé pobočky jsou během dne i na hodinu zavřené(asi nějaký teambuilding, kdy všichni obědvají pohromadě, jinak si to neumím vysvětlit, že si banka dovolí na celou hodinu zavřít), ujme se ho zaměstnanec, který se ho začne ptát na jeho nejvyšší dosažené vzdělání, jestli bydlí v. nájmu, nebo ve vlastním a podobné otázky, při kterých jen horkotěžko skrýváte údiv. Nakonec se to povede, a jste ověřen, hurá! Jenže sotva dorazíte domů a s očekáváním otevře novou aplikaci, přivítá ho moderní rozhraní s vzkazem: Probíhá ověřování uživatele. Aha, takže nestačí potupné ověření na pobočce, teď ještě další ověřování v systému, které trvá několik dní a během té doby se člověk nedostane ke svému účtu.
Člověk sleduje načítací kolečko a přemýšlí, jestli se systém nesnaží ověřit jeho i geneticky. Možná provádí výzkum DNA, možná čeká na povolení z Marsu. Mezitím ale zůstane drobný detail. Klient nemá přístup k účtu. Žádné přihlášení, žádné ovládání plateb, žádná možnost zjistit, jestli už přišla výplata. Digitalizace v podání Komerční banky se tak stává jakýmsi exkluzivním offline klubem pro ty, kdo si rádi nostalgicky vzpomenou na dobu, kdy byla potřeba chodit k bankomatu a zjišťovat zůstatek.
Ironie je o to pikantnější, že zbytek českého bankovního světa už dávno funguje v komfortním online režimu. Zatímco Air Bank vám otevře účet na pár kliknutí a Revolut vás ověří během minut, Komerční banka vyžaduje osobní audienci. V roce 2025, kdy si i samoobslužné myčky řídí frontu pomocí mobilní aplikace, tu máme instituci, která „digitálně inovuje“ způsobem, že lidé tráví půl dne cestou na pobočku a druhou půlku odpovídáním na otázky, které by člověk čekal v aplikaci Tinder.
Kdyby šlo o test trpělivosti klientů, dalo by se to akceptovat. Jenže i ta má své limity. Zvlášť když vaše moderní banka nedokáže zajistit základní funkce, které zvládne i studentská aplikace „ajťáků“ z vysoké školy. Přesto má tahle situace jistý komický přesah. Digitalizace se povedla tak dokonale, že zmizel nejen kontakt s papírem, ale i kontakt s vlastním účtem.
A tak klienti sedí doma, přemýšlejí, zda se ověření někdy dokončí. Třeba je to nová filozofie. Čím méně víte o svém zůstatku, tím větší duševní klid. Komerční banka tak nechtěně přispěla k rozvoji mindfulness. Protože v okamžiku, kdy nic nefunguje, je člověk nucen přijmout přítomný moment.
Pokud tedy někdo hledá největší paradox roku 2025, nemusí chodit daleko. Stačí si představit banku, která se hrdě hlásí k digitalizaci, ale zároveň nutí klienty běhat po pobočkách jako v roce 1998. Komerční banka totiž právě objevila kouzlo moderního světa. Jen s minimálně desetiletým zpožděním a s offline duší, kterou digitální věk zatím marně přesvědčuje, že by už mohla přestat razítkovat QR kódy.
