Článek
Moje třináctiletá neteř. Ta malá bytost, která ještě před pár lety nosila růžové legíny a trička s jednorožcem, se rozhodla, že mě poučí o tom, co je právě in a co se momentálně nosí. A ne, nešlo o žádnou přátelskou radu, byla to přednáška. Důrazná, plná dramatických gest a pohledů, které se dají shrnout do jedné věty: „Teto, ty tomu prostě nerozumíš.“
Všechno začalo tím, že jsem na rodinnou oslavu přišla v džínách, obyčejném jednobarevném triku a svetru. Tedy v oblečení, které já osobně považuji za praktické, pohodlné a slušné. Neteř mě sjela pohledem od hlavy až k patě a v jejím výrazu jsem okamžitě viděla, že podle jejího gusta to tedy není. Okamžitě jsem byla informována, že teď už letí zvonáče a široké kalhoty, nejlépe s kapsami na boku. V tu chvíli jsem si vzpomněla na své mládí. Široké džíny do zvonu, kalhoty s kapsami na boku, které byly ve vojenském stylu, mohutný pásek a nejlépe crop top, tedy triko, které končilo nad pupíkem. A aby toho nebylo málo, tak platové černé řetízky na krku, u kterých platilo, že čím víc, tím líp.
Když sem jí řekla, že přesně takové oblečení jsem nosila v jejím věku taky, vysmála se mi. „To určitě, prosím tě. Nevím, co se nosilo za tebe, ale rozhodně ne to, co je moderní teď.“ Zvedla jsem pobaveně obočí a začala jsem jí vysvětlovat koncept módních cyklů. Víte, jak to chodí, to, co bylo populární před 20 lety, se teď vrací jako velká novinka. Jenže moje neteř se na mě podívala s výrazem „Teto, přestaň si vymýšlet“ a pokračovala s přednáškou o tom, jak by můj šatník potřeboval změnu.
O pár dní později jsme se sešli všichni na naší rodinné chalupě. Zatímco já jsem si užívala klidnou kávu na zahradě, neteř zmizela na půdě. Prý jde hledat věci, které by mohla použít do svých TikTok videí. Po chvíli přiběhla dolů, celá nadšená a v jiném oblečení.
„Koukejte, koukejte, co jsem našla nahoře! Ty kalhoty jsou naprosto peckovní, to se holky zblázní, až to uvidí! A ty tílka? Ty kráso, boží. Naprosto slay! To je přesně to, co se teď nosí, paráda.“ pokřikovala po nás nadšeně a nadnášela se ve svém novém modelu. Nemusela jsem pátrat v paměti dlouho, všechno, co měla na sobě byly věci, které jsem v jejím věku nosila já, a které jsem tehdy odložila na půdu.
„A víš vůbec, co to máš teď na sobě?“ zeptala jsem se jí s úsměvem. „To jsou věci, které jsem ve tvém věku nosila já a když vyšly z módy, tak jsem je schovala.“ Následovalo dlouhé ticho.
„Cože? To není možný, vždyť to je moderní přece!“ kulila na mě neteř oči. Já jen pokrčila rameny a řekla ji moderní to bylo i tehdy, a že se to jen vrátilo zpátky mezi trendy.
Moje neteř si nakonec z chalupy odvezla plnou tašku podle ní moderních kousků, které jsem kdysi nosila já a já si uvědomila, že čas letí a že se zkrátka móda vrací. A víte co? Možná bych si někdy jen tak pro zábavu zase mohla obléct ty široké kalhoty s kapsami. Ale crop topy? Ty přenechám mladším, protože kromě dobrého vkusu na oblečení jsem s věkem získala také notnou dávku soudnosti.
