Článek
Jsem si naprosto jistá tím, že nejsem jediná, koho neskutečně baví různé reality show, často s Výměnou manželek v čele. Vím to.
Vždyť kdo z nás by neznal Věru, která si nečistí zuby, protože jí potom bolí. Nebo Lucku, která dělá houskové knedlíky z droždí a neví, kdo kdy slyšel, že by do houskových knedlíků snad patřily housky. Alfasamec Jirka, který měl dům skoro až zasypaný keramickými trpaslíky, zvířaty a sbírkou nádobí. Nebo snad Jana, která si s sebou do náhradní rodiny odvezla svého hada, krajtu Marušku, kterou k její velké nelibosti její partner při setkání po deseti dnech, na jejím krku, během objetí, zmáčknul a vznikla tak legendární věta: „Mačkáš mi hada, de*bile!“.
Naprosto bez okolků přiznávám, že miluju reality show, je to zkrátka moje guilty pleasure. Proč nás je ale tolik takových a co nás na tom vlastně baví, zajímá?
Guilty pleasure - tento termín označuje situaci, kdy si lidé užívají něco, co považují za méně hodnotné nebo dokonce trapné, ale přesto je to neodolatelně přitahuje.
Je to snad škodolibost a srovnání? Kolikrát si při pohledu na protagonisty těchto show říkám, že jsem na tom ještě opravdu dobře, když vidím, jak žijí, nebo v čem jsou schopni žít. Vždycky si uvědomím, že mám vlastně skvělý život a nic mě, nebo snad mé rodině, nechybí. Absence chrupu, popelník v každé místnosti, ale na jídlo není. Není snad díl, kde by nebyl obsazen někdo, kdo nemá zuby, a před zajištěním svých dětí upřednostňuje svou potřebu kouřit a pít pivíčko.
Ať chceme nebo ne, sonda do cizí domácnosti nás zajímá. Z pohodlí svého domova můžeme nahlédnout do cizí domácnosti, kde máme možnost vidět něco, co by jinak zůstalo skryté. A protože člověk je od nepaměti tvor zvědavý, tak co? Tak to samozřejmě vidět chceme. Nějakým nevysvětlitelným způsobem nás to prostě přitahuje.
Drama a konflikty. Hoď kamenem ty, kdož se rád nepodíváš na nějakou hádku, nebo drama, které je ještě často naprosto zbytečný a vlastně nedává smysl. A nebudeme si lhát, to jsou zkrátka momenty, které jsou pro reality show klíčové, bez nich by to nikoho zase až tak moc nebavilo. Sledujeme hádky, střety různých kultur, nadávky, urážky. Všechno to máme jako na zlatém podnose, protože produkce samozřejmě není hloupá a tak z 99% vždycky vybere rodiny, které jsou naprostým opakem a soužití je potom opravdu výživné.
Pro mě jsou reality show zkrátka odpočinek. Ať to zní jakkoliv, dokážu u toho relaxovat, bavit se, zasmát se. Samozřejmě, našly se díly, které se nesledovaly lehce. Když jde o děti, o které se rodiče nestarají tak, jak by byla potřeba, je to vždy smutné. Často totiž k přihlášce konkrétní rodinu žene finanční odměna, a tak je jim vlastně v tu chvíli jedno, že velké množství lidí uvidí, jak pochybily ve výchově, či zaopatření dětí.
Až budete mít tedy někdy špatný den, budete mít pocit, že doma máte nepořádek, děti zlobí, a chlap vám nepomáhá, tak si pusťte nějaký díl Výměny manželek, a určitě vám po pár minutách dojde, že by mohlo být ještě mnohem, ale kolikrát opravdu mnohem, hůř.
