Článek
A tváří se jako chlap, co se právě vrátil z války. Tedy Jirka, ne ten svetr.
Rok 2025 je sotva pár hodin starý, a Jirka už má pocit, že ho stihnul napálit.
„To vám povím, chlapi, dneska ráno mě takhle po včerejších večerních hrátkách budí moje drahá,“ začne, nalije si zbytek piva do krku, aby podtrhnul drama.
„Ještě jsem skoro spal, víte co, hlava mi třeští, jazyk jako šmirglpapír, a ona mi najednou foukne do ucha: ‚Miláčku, uvědomuješ si, že jsme měli sex naposledy vloni?‘“
Pavel B. se zakucká pivem a musíme mu mlátit do zad. Ing. Jožin se směje tak, že mu ze rtů steče pěna a z ucha mu vyletí naslouchátko.
„A co jsi řekl?“ ptáme se ho docela zvědavě.
„Co bych jí asi tak řekl?“ zavrčí Jirka a teatrálně rozhodí rukama. „Řekl jsem, že jestli to bude brát takhle, tak jí příští Vánoce pořídím diář z e-shopu DPMB. Protože jestli má v plánu si vést záznamy a jízdní řády, tak ať to dělá pořádně!“
Smích u stolu nabírá na intenzitě. Pavla znovu lovíme zpod lavice, kde se složil v záchvatu. Karel, ač jinak ateista, mlátí pěstí do stolu a do Jožina a zvesela prohlašuje, že Jirka je Bůh.
Hořkosladký konec na konec
„Ale to není všechno!“ pokračuje Jirka. „Ona pak začne mluvit o novoročních předsevzetích. Prý bych si měl dát nějaký taky. Co třeba zapracovat na postavě? Co třeba míň pít? Co třeba míň hulit? Povídám jí, hele, já mám skvělé předsevzetí – letos se nechat od tebe méně šikanovat!“
To už se směje i hospodský Honza za barem. Ing. Karel, který se mezitím uklidnil, mávne rukou:
„A teď Vám povím, úplně nejlepší vtip na závěr – chlapi, víte, že nám brněnská radnice zdražila poplatek za odpad pro rok 2025, o skoro 30 procent? Tedy na 900 korun… “
Smějeme se znovu, ale již nějak méně radostně. Uvědomujeme si, že na to pivo, za chvíli třeba už opravdu nebudeme mít…
PF 2025.
