Článek
Úvodem
Pokud žijete v nesezdaném soužití, nenabýváte majetek do společného jmění manželů (SJM). De iure každý vlastní to, co si sám opatřil a zaplatil. Jestliže si v nesezdaném páru společně nějakou věc pořídíte, můžete se stát podílovými spoluvlastníky dané věci.
Pro neprávníky ještě podtrhněme, že institut „druh a družka“ je zcela odlišný od institutu registrovaných partnerů a nemožno jej zaměňovat.
Pokud zemřelý po sobě nezanechá platnou závěť nebo pokud se jeho závěť nevztahuje na veškerý majetek, nastupuje dědění podle zákona. Zákon definuje několik skupin dědiců, přičemž druh či družka dědí až ve třetí dědické skupině, pokud nejsou přítomni dědici z první či druhé skupiny. Níže si vysvětlíme, jak tento proces funguje a na co si dát pozor.
První dědická skupina
Podle aktuálního českého práva je dědění po zemřelém rozděleno do několika dědických skupin. Celkem je jich šest.
V první skupině dědiců se nacházejí manžel nebo registrovaný partner zůstavitele (zemřelého) a jeho děti. Všichni dědí rovným dílem. Pokud se jedná o manžele, je v dědickém řízení vždy nutné nejprve vypořádat společné jmění manželů. To znamená, že se rozdělí majetek, který manželé společně nabyli, aby bylo možné určit, jaká část připadne do dědického řízení. Společné jmění se ovšem netýká druhů a družek, což ovlivňuje jejich právní postavení při dědění.
Druhá a třetí dědická skupina
Druhá třída dědiců je vymezena tak, pakliže nedědí zůstavitelovi potomci (děti, vnuci atd.), dědí manžel nebo registrovaný partner, zůstavitelovi rodiče. A dále pak ti, již žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
Pozor, osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti, dědí ve druhé dědické třídě společně alespoň s některým z dalších dědiců. Nedědí-li žádný z těchto dalších dědiců, nemohou osoby žijící se zůstavitelem ve společné domácnosti dědit ve druhé třídě samy a bude se postupovat podle dědické posloupnosti ve třetí třídě dědiců.
Družka (či druh) dědí až ve třetí dědické skupině. To znamená, že k ní přichází na řadu pouze tehdy, pokud po zemřelém nedědí nikdo z první ani druhé skupiny. Aby mohla družka dědit, musí splnit další podmínku, a sice že se zemřelým žila alespoň po dobu jednoho roku ve společné domácnosti. Kromě družky dědí ve třetí skupině i zůstavitelovi sourozenci a osoby, které s ním žily ve společné domácnosti alespoň jeden rok před jeho smrtí.
Dědictví druha/družky na základě závěti
Pokud si zemřelý přál, aby jeho majetek přešel na jeho družku, má nejlepší možnost tuto vůli vyjádřit prostřednictvím závěti. V případě závěti má zemřelý právo určit, komu bude jeho majetek připadat, a tím může zahrnout i osoby, které by jinak podle zákona neměly na dědictví nárok, jako například právě druha či družku. Nicméně je třeba mít na paměti, že existují nepominutelní dědici, jako jsou potomci, kteří mají právo na určitý podíl z pozůstalosti, i když je zemřelý v závěti nezmínil.
K tématu nepominutelných dědiců jsme psali zde:
Závěr – doporučujeme testament nebo se vdát/oženit
Zatímco manželé či registrovaní partneři jsou v českém dědickém právu jasně zvýhodněni, druhové a družky mají komplikovanější postavení. Pokud po sobě zemřelý nezanechá závěť nebo pokud zůstanou dědici z první a druhé dědické skupiny, družka dědit nebude. Proto je důležité, aby si páry, které nejsou manžely, uvědomovaly právní důsledky tohoto postavení a zvážily možnost sepsání závěti, pokud si přejí, aby jejich partner po nich dědil.
Prameny a další informace:
Fiala R., Drápal L.: Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475-1720). Komentář. 2. vydání, C.H.Beck, 2022.
Občanský zákoník - (zák. č. 89/2012 Sb.).
