Článek
Brněnské šaliny bývají zdrojem nespočtu vtipných i zamyšlení hodných situací. Nedávno jsem tam zaslechl rozhovor mezi mladým člověkem a jeho evidentně starší babičkou:
„Babičko, já jsem nebinární, už jsem to říkal/a…“
„Jasně, zlatíčko, ale jsi nebinár nebo nebinárka?“
A tak nějak bychom mohli shrnout celou tuhle genderovou revoluci. Mladí se snaží vymezit vůči tradičním kategoriím, zatímco jejich babičky a dědečkové se je snaží zařadit do těch, které znají – ač s laskavostí a upřímným zájmem.
A možná právě tady narážíme na jádro problému. Potřeba nových generací redefinovat svět versus potřeba těch starších se v něm alespoň trochu vyznat. A tak zatímco mladí bojují proti škatulkám, jejich prarodiče se je zoufale snaží někam zařadit – třeba i s lehce pomotaným názvoslovím.
Na závěr krátké glosy si říkám – jestliže babičky byly schopné přijmout „influencery“ a „youtubery“, možná jednou zvládnou i tu nebinárnost.
Jen tomu dejme čas.
Anebo aspoň vyrobme nějaký přehledný slovník pro seniory. Například na Ministerstvu školství, vždyť vzdělávat se máme v každém věku.
-------------------------
(autorská glosa)
