Článek
Článek publikovaný na Seznam Médium pod názvem „Kritici Šípa, omluvte se. Srovnal jsem dva díly Všechnopárty po 20 letech“ přináší až obdivně vstřícnou obhajobu Karla Šípa a jeho dlouholetého pořadu Všechnopárty.
Autor – vystupující pod pseudonymem Fondovník – srovnává epizodu z roku 2005 a jednu z novějších a na základě vlastního dojmu tvrdí, že Šíp nejen neztratil nic ze svého moderátorského umu, ale v některých ohledech je dokonce lepší. Tento závěr ovšem zdaleka není tak jednoznačný, jak se snaží autor sugerovat – a už vůbec ne natolik univerzální, aby na jeho základě mohl apelovat na veřejnost, aby se kritikům (byť asi jen obrazně) omlouvala.
V první řadě je třeba zdůraznit, že hodnocení televizní zábavy nemůže stát pouze na individuálním dojmu jednoho diváka. Autor článku výběrově srovnává dvě epizody s výraznými hosty, kteří by dokázali vytvořit zábavnou atmosféru i ve studiu bez moderátora. A i přesto zůstává otázkou, zda to, co kdysi působilo jako živá improvizace, dnes nepůsobí spíš jako recyklace dávno vyčerpaných vzorců.
Kritika současné Všechnopárty totiž není o jednom nebo dvou méně povedených dílech. Je to dlouhodobý trend, který si všímá ztráty spontaneity, přirozené jiskry a jisté pohodlnosti, do které se pořad za léta dostal.
Stále stejné vtipy pana Šípa
Všimla si toho nejen část odborné veřejnosti, ale hlavně sami diváci. Komentáře na sociálních sítích a diskuzních fórech často upozorňují na časté opakování stejných „vtipů“, na Šípovo povrchní vedení rozhovorů i na občasné přešlapy (jako například kontroverzní vystoupení s playbackovým zpěvem, které mělo vyznít jako legrace, ale skončilo spíš fiaskem).
Fondovník namísto věcné polemiky volí silná slova – „kritici, omluvte se“ – čímž zavírá dveře jakékoli smysluplné debatě o kvalitě veřejnoprávního pořadu. Nejde přece o osobní útok na Karla Šípa, jehož zásluhy o televizní zábavu jsou nesporné.
Jde o otevřenou debatu o tom, co si má veřejnost nárokovat od vysílání, které platí z koncesionářských poplatků.
Ergo kladívko, ať už je někdo fanoušek Všechnopárty nebo její kritik, měl by mít právo vyjádřit svůj názor – bez toho, aby mu bylo doporučováno se omlouvat.
Shrnuto
Pan Karel Šíp si zaslouží respekt za svou dlouhou kariéru. Ale právě proto si zaslouží i poctivou zpětnou vazbu.
Ne přehnané adorace (á la Fondovník), ale kritický pohled, který mu může pomoci rozhodnout, kdy je čas skončit důstojně. A nebýt donucen k odchodu až kvůli krajní nespokojeností českého publika.
