Článek
Typickým příkladem je Banka CREDITAS – instituce, která budí zájem zejména díky vyšším úrokům na spoření. Otázka ale zní: kdo za ní stojí a jaká jsou rizika?
Kdo je „majitelem“ Creditas
Za bankou stojí především český kapitál. Klíčovou osobou je podnikatel Pavel Hubáček, který banku vlastní spolu se svou rodinou. Banka CREDITAS je zároveň součástí investiční skupiny UNICAPITAL, působící v energetice, realitách či zemědělství.
To je důležitý rozdíl oproti většině českých bank, které jsou kontrolovány zahraničními finančními skupinami. Creditas je naopak „domácí projekt“, který vznikl z bývalé kampeličky založené v roce 1996. Bankovní licenci získala v roce 2016 a od roku 2017 funguje jako plnohodnotná banka.
Z kdysi malé záložny (a nakonec největší české záložny) se však stal rychle rostoucí hráč – bilanční suma dosáhla v posledních letech stovek miliard korun a počet klientů výrazně roste.
Proč malé banky lákají? Léčka na nováčky?
Menší banky, jako Banka CREDITAS, staví svůj obchodní model na několika pilířích:
- vyšší úročení spořicích účtů,
- jednodušší produktová nabídka,
- moderní digitální služby,
- individuálnější přístup ke klientovi.
Právě agresivnější úroková politika je důvod, proč klienti přesouvají úspory od velkých bank k menším hráčům. Ty si tímto způsobem „kupují“ klientskou základnu.
Je bezpečné mít peníze v malé bance?
Z právního hlediska je odpověď poměrně jednoznačná: ano, do určité míry je to stejně bezpečné jako u velké banky.
Vklady u Banka CREDITAS jsou pojištěny prostřednictvím Fond pojištění vkladů až do výše 100 000 eur (cca 2,5 mil. Kč). To znamená, že při krachu banky klient o tyto peníze nepřijde.
Rozdíly se ale objevují jinde.
Výhody menší banky
1. Lepší zhodnocení úspor
Menší banky často nabízejí nadprůměrné sazby, aby přilákaly klienty.
2. Flexibilita a rychlost
Nemají tak složité struktury jako velké banky, takže se rychleji přizpůsobují trhu.
3. Český kapitál
Pro některé klienty je důležitý faktor „domácí banky“.
Rizika, která nelze přehlížet
1. Menší stabilita v extrémních scénářích
Velké banky bývají „too big to fail“ – stát má tendenci je zachraňovat. U menších to není samozřejmé. Nicméně menší střadatele (do 100 000 Euro, což je asi většina mých čtenářů) tohle asi nemusí moc trápit.
2. Koncentrované vlastnictví
Závislost na jedné podnikatelské skupině (např. zde pan Pavel Hubáček a UNICAPITAL) znamená vyšší koncentraci rizika.
3. Obchodní model
Vyšší úroky nejsou „zadarmo“ – banka musí vydělávat jinde, typicky úvěrováním „divočejších“ firem, což může nést vyšší riziko.
Praktický medvědův závěr
Uložit peníze do menší banky, jako je Banka CREDITAS, dozajista není nerozumné – ale vyžaduje to elementární finanční disciplínu:
- držet se limitu pojištění (cca 2,5 mil. Kč na osobu),
- diverzifikovat (nemít vše v jedné bance),
- vnímat vyšší úrok jako „odměnu za mírně vyšší riziko“.
Jinými slovy: malá banka není problém. Problém je slepá víra, že vyšší úrok je bez rizika.
V bankovnictví – stejně jako v právu – totiž platí stará zásada: vyšší výnos téměř vždy znamená vyšší riziko. Takový už je život milé čtenářstvo.
