Článek
Paní senátorka Miroslava Němcová, reprezentantka politické kultury postavené na slušnosti, kontinuitě a mravní integritě, si zaslouží větší prostor v médiích – nejen z úcty k její práci, ale především kvůli kvalitě, kterou do veřejné debaty vnáší.
Vždy jsem věřil, že smyslem politiky není pouze spravovat věci veřejné, ale především nést odpovědnost za jejich smysl. V tomto ohledu je mi blízký způsob uvažování a působení paní senátorky Miroslavy Němcové.
A právě proto mě zaráží, jak málo prostoru v současné mediální krajině dostává.
Je to podivuhodné – v době, kdy jsme zahlceni výkřiky, bonmoty a sebevědomým prázdnem, zůstává hlas člověka, který dlouhodobě reprezentuje konzistentní názor, argumentační slušnost a mravní integritu, téměř neslyšen. Jako by se vytrácela citlivost pro věci neokázalé, a přesto nesmírně podstatné. Je-li demokracie diskuse, pak bez lidí, jako je paní Němcová, diskuse ztrácí svou hloubku i kontinuitu.
Paní senátorka Němcová patří k těm, kteří svou politickou dráhu nebudují na momentálním efektu, ale na tichém a vytrvalém úsilí o uchopení podstatného. Její projev není burcující ani bombastický – a právě proto je tak důležitý. Vědomě se vyhýbá laciné popularitě a nenabízí jednoduché recepty tam, kde věci vyžadují promýšlení a cit. Taková politika je v dnešní době téměř disidentským činem.
Známe ji jako bývalou předsedkyni Poslanecké sněmovny, ženu pevných zásad, která nikdy nepodřídila své postoje rychlému zisku. Její konzervativní étos je vždy prostoupen vědomím služby – služby pravdě, spravedlnosti a lidské důstojnosti. V tom se její přístup vzpírá současné dominanci mediální logiky, která zvýhodňuje hlasité, nikoliv hluboké.
Zaslouží si proto, aby jí byl poskytován větší prostor nejen z úcty k její dlouholeté práci, ale především proto, že její slovo přináší jinou kvalitu: připomíná nám, že svoboda není samozřejmost a že slušnost není slabost.
Závěrem
Veřejný prostor se nestará sám o sebe. Je to organismus, který buď vyživujeme, nebo zanedbáváme. Pokud dáme přednost křiku před tichou důsledností, povrchnosti před myšlenkou, pak se nemůžeme divit, že i naše demokracie začne ztrácet hloubku. A právě proto je tak důležité naslouchat lidem, jako je Miroslava Němcová.
Protože možná právě oni drží při životě to, co je na demokracii křehké, ale nejcennější.
