Článek
Tentokrát jde o závažnou otázku týkající se zaměstnanců v náročných profesích, kteří se ocitají v tzv. třetí rizikové kategorii. Mnozí z nich doufali, že od 1. ledna 2025 získají nárok na dřívější odchod do plného důchodu, jak jim bylo opakovaně přislíbeno.
Citovaný slib se však stal další obětí politické arogance a nesplněných závazků.
Zrada těžce pracujících
Podle původních dohod s odbory a zaměstnavateli měla být situace těchto pracovníků vyřešena jasným legislativním návrhem. Nicméně vláda místo toho umožnila poslancům, jako jsou Marek Benda (ODS) a Jan Jakob (TOP 09), tuto skupinu občanů obrazně „hodit přes palubu“.
A co víc, namísto konkrétních opatření přichází návrh, který těmto lidem fakticky ukládá povinnost financovat si svůj předčasný důchod sami.
Navrhovaný systém předdůchodů, který by měl být financován z prostředků naspořených ve třetím důchodovém pilíři, se ukazuje jako prakticky nedostupný pro drtivou většinu dotčených zaměstnanců. Požadavky na minimální délku spoření a výši naspořených prostředků jsou zcela nereálné, zejména pro starší zaměstnance, kteří neměli možnost dlouhodobě spořit.
Například zaměstnanec, který by chtěl čerpat předdůchod pět let před dosažením řádného důchodového věku, by musel mít v roce 2025 naspořeno více než 763 000 korun. Taková suma je pro mnoho těžce pracujících lidí, kteří často žijí od výplaty k výplatě, zcela nedosažitelná.
Předstíraný zájem o občany
Přístup vlády lze vnímat jako další důkaz odtrženosti od reality. Jde o ignorování životních podmínek lidí, kteří celoživotně pracovali v náročných profesích a nyní se ocitají bez adekvátního řešení. Namísto toho, aby vláda chránila ty, kteří si to zaslouží, přenáší na ně další finanční zátěž.
Ergo kladívko, je načase, aby vláda přestala přehlížet skutečné potřeby svých občanů. Třetí riziková kategorie zaměstnanců není jen legislativní termín, ale realita, která znamená vysoké pracovní zatížení a zhoršené zdravotní vyhlídky. Tito lidé si zaslouží dřívější odchod do důchodu, který nebude závislý na jejich schopnosti spořit v soukromých fondech, ale bude garantován státem.
Je nezbytné, aby se odbory, občanská společnost a veřejnost postavily proti těmto praktikám a požadovaly spravedlivé řešení. Nesmíme dopustit, aby se státní politika stala nástrojem k okrádání těch nejzranitelnějších.
Vydávat tedy „nový fialový předdůchod“ (NFP) jako ekvivalent dřívějšího odchodu do plného nekráceného starobního důchodu je ze strany čtyřkoaliční (dříve pětikoaliční) vlády cynickým podvodem. Podrazem na ty zaměstnance v náročných profesích. Neslýchané.
Sečteno - vládní sliby by neměly být prázdnými slovy, ale závazky, které se skutečně naplní.
(autorský názorový text)