Článek
Možná jste to zaznamenali.
Možná vám to ještě nestačilo dojít mezi těmi všemi každodenními starostmi o rodinu, účty a drahými potravinami a energiemi.
Ale zatímco většina lidí v Česku šetří, kde se dá, vláda Petra Fialy rozhodla bez jakékoli veřejné diskuse o masivním zvýšení výdajů na zbrojení.
Rozpočet armády má vyrůst ze současných 160 miliard korun (což už jsou 2 % HDP — tedy hranice, kterou po nás požaduje NATO) na neuvěřitelných 240 miliard korun ročně. To je navýšení o 80 miliard korun. Každý rok.
A kde na to vláda vezme?
Odpověď je jednoduchá: u vás.
Vyšší daně, nižší důchody, zpoplatněné zdravotnictví. To všechno už dnes zaznívá z úst vládních ekonomů a politických komentátorů.
Zatímco občanům se stále říká, že „je třeba šetřit“, pro zbrojařský průmysl se utrácí a bude utrácet bez rozpaků.
Místo bytů budou stíhačky
Jednou z nejabsurdnějších ukázek, kam tahle vláda směřuje své priority, je příklad amerických stíhaček F-35. Za cenu jedné takové stíhačky by stát mohl postavit zhruba 5 000 nových bytů. Bytů, které by pomohly mladým rodinám, samoživitelkám i seniorům, kteří se dnes často stěhují do menších bytů nebo rovnou na ubytovny, protože nájmy už jsou mimo realitu běžných příjmů.
Ne, nejde o to, že bychom chtěli obranu země oslabit. Naopak: podpora závazku 2 % HDP pro armádu má svou logiku. Ale každá země by měla mít tolik vojáků, kolik potřebuje a tolik zbraní, kolik unesou její veřejné finance — ne tolik, kolik si přejí lobbisté zbrojního průmyslu nebo američtí politici.
Ergo kladívko, bez lidí, kteří mají kde bydlet, mají na kvalitní jídlo, zdravotní péči a důchod, je každý stát slabý.
Bez ohledu na to, kolik má tanků nebo stíhaček.
Zbraně nejsou důležitější než lidé
Je smutné, že o tomto zásadním rozhodnutí vláda nevedla žádnou hlubší veřejnou debatu. Neptala se občanů, nevysvětlovala, jen suše oznámila, že si „musíme dovolit víc“ — bez ohledu na to, co si dovolit nemohou občané.
Stát je silný jen tehdy, když se dokáže postarat o své občany. A bezpečí neznamená jen kulomet v kasárnách, ale taky jistotu, že ve stáří neumřete hlady, že se dostanete k lékaři a že budete mít důstojnou střechu nad hlavou.
Proto říkám: Nechceme stát, kde jsou zbraně důležitější než lidé.
