Článek
Její zakládající členové pocházeli z bývalé kapely Defekt. S.P.S. na sebe na počátku 90. let výrazně upozornila především svými střety s hnutím skinheads, což odráželo celkově napjatou politickou a sociální atmosféru po pádu komunistického režimu. Texty S.P.S. jsou silně ovlivněny aktuálními společenskými problémy a často reagují na politické dění. Z tohoto důvodu jsou některé starší skladby dnes již neaktuální, ale během svého vzniku výrazně rezonovaly se situací v zemi.
Kapela se proslavila svou angažovaností a často tvrdou kritikou poměrů, které následovaly po sametové revoluci.
Její texty vyjadřují frustraci z politického vývoje v postkomunistické éře, což je zřetelné v písních jako „Svoboda 89“ nebo „Podivný dědictví“.
Tento pesimismus a zklamání z vývoje české společnosti od revoluce až do dnešních dnů jsou jedním z ústředních motivů jejich tvorby.
První desku „Jsme v hajzlu“ nahráli v prosinci 1991 v děčínském studiu.
Najdete na ní songy z předrevoluční éry a hlavně památnou „Mámu“ a „Ruskou“.
Jsme v hajzlu u Globusu vychází ve stejný měsíc jako licenční Nirvana. Obě alba spolu trhnou rekordy v prodeji, za jeden kalendářní rok se prodá okolo 25 000 vinylů a kazet, později je samozřejmě vydáno i CD.
Hudebně vycházejí S.P.S. z klasického punku a jsou ovlivněni takovými kapelami jako Sex Pistols, The Clash, Dead Kennedys, G.B.H. nebo The Exploited. Postupem času kapela přidala i některé prvky z metalové scény, což bylo znát především v období kolem roku 1993, kdy prošla personální krizí a změnila část svého obsazení. Kapela je známá i pro svou odhodlanost vzdorovat mainstreamu a udržet si svou nekompromisní punkovou tvář.
Mezi nejznámější skladby S.P.S. patří „Ruská“, což je cover sovětské lidové písně „Po dolina a po vzgorjam“. Tato píseň byla v původní verzi o sovětských partyzánech, avšak v podání S.P.S. naráží na sovětskou okupaci Československa v roce 1968. Tento kritický postoj vůči okupantům a k politickému režimu té doby je symbolický pro celé působení kapely.
Složení S.P.S. se v průběhu let měnilo, ale základní jména jako Zdeněk Růžička (Krkavec), Jan Sklenář (Skleník) a Petr Čepelák se udržela jako hlavní pilíře kapely. Kapela je stále aktivní a pravidelně vystupuje na punkových koncertech a festivalech, čímž si udržuje svůj status jedné z nejvýznamnějších kapel české punkové scény. Mezi jejich nejnovější alba patří například „Adios, kamarádi pankáči“ z roku 2020, které reflektuje jejich dlouhou hudební kariéru a stálý odpor vůči společenským konvencím.
SPSečteno - S.P.S. zůstává ikonou českého punku, a to nejen díky své hudbě, ale i pro svůj postoj k politickým a sociálním tématům, které jejich písně často reflektují.
Prameny a další informace :
https://www.youtube.com/watch?v=8qIpa0bqnPA
https://sps.litvinoff.cz/
https://bandzone.cz/sps
https://www.youtube.com/watch?v=a8DCWRSFlOA
