Článek
Trestný čin vraždy patří k nejzávažnějším skutkům, které naše trestní právo postihuje, a je definován především v ustanovení § 140 českého trestního zákoníku.
Zdůrazněme silným hlasem, že vražda je vždy úmyslným (!) činem, což znamená, že nelze vraždu spáchat z nedbalosti či omylem.
Existují tři hlavní typy vražd, které zákon rozlišuje, a to podle míry úmyslu a okolností, za kterých k vraždě došlo.
Typy vražd
Vražda prostá
Tento druh vraždy je typický tím, že pachatel jedná v afektu a bez předchozího uvážení. V praxi se jedná o situace, kdy pachatel bez dlouhodobějšího plánování usmrtí jinou osobu, například ve chvíli hádky nebo v okamžiku silného emočního napětí. Trestní sazba za tento druh vraždy se pohybuje mezi 10 až 18 lety odnětí svobody. Vražda prostá je upravena v § 140 odst. 1 trestního zákoníku
Vražda kvalifikovaná
Kvalifikovaná vražda se od prosté liší tím, že ji pachatel spáchal po předchozím uvážení. Toto uvážení nemusí nutně trvat dlouho; může jít o několik okamžiků, kdy se pachatel rozhodne vzít například zbraň a jít oběť napadnout. Zákon zde postihuje i samotnou přípravu na vraždu, a to i tehdy, pokud k činu nedošlo. Tento typ vraždy je přirozeně závažnější a společensky nebezpečnější než vražda prostá, a proto je trestní sazba vyšší, a to mezi 12 až 20 lety.
Vražda za zvlášť přitěžujících okolností
Zvlášť přitěžující okolnosti v koncepci třetího odstavce ust. § 140 trestního zákona představují seznam o taxativním výčtu jedinečných kvalifikačních okolností podmiňujících použití vyšší trestní sazby, když za naplnění této skutkové podstaty zákon ukládá pachateli ze všech vražd trest nejpřísnější. Je jím trest odnětí svobody v rozmezí od patnácti do dvaceti let či trest výjimečný.
Tato kategorie se týká situací, kdy je vražda spáchána na osobách zvláštního postavení, například na těhotné ženě, dítěti mladším 15 let, nebo na úřední osobě při výkonu její funkce. Může jít i o vraždu motivovanou nenávistí vůči určité skupině, například kvůli rase, náboženství, či politickému přesvědčení oběti. Trestní sazba je zde ještě vyšší a pohybuje se mezi 15 až 20 lety, přičemž je možné uložit i výjimečný trest.
Úmyslnost činu
Úmysl je v případě vraždy klíčový, neboť odlišuje vraždu od jiných trestných činů, jako je například zabití z nedbalosti. Rozdíl spočívá v tom, že pachatel vraždy jedná s vědomím a záměrem způsobit smrt jiné osoby. To zahrnuje i specifické případy, jako je vražda novorozeného dítěte matkou, u které však zákon bere v úvahu psychický stav matky a postihuje ji mírněji.
Trestní odpovědnost
Při posuzování vraždy je důležité zohlednit veškeré okolnosti, které čin provázejí. Trestní sazby se liší podle závažnosti a míry úmyslu, a tedy i celkového společenského nebezpečí činu. I když úmysl jednat trestně odpovědně činí vraždu zvláště závažnou, právní systém rozlišuje mezi úmyslem momentálním a plánovaným, což se promítá do výše trestu. Tím je zajištěno, že každý skutek je posuzován individuálně a s ohledem na všechny okolnosti.
Vražda nebo zabití?
Odlišnost mezi oběma trestnými činy spočívá především v motivaci pachatele k usmrcení oběti a rovněž škodlivosti činu pro naši societu.
Zatímco u vraždy se úmysl pachatele vztahuje přímo k usmrcení oběti z různých důvodů (mnohdy pomsta, peníze či jiný majetkový prospěch), u trestného činu zabití je pachatel vyprovokován zavrženíhodným jednáním poškozeného.
Eventuálně se jedná o tzv. afektdelikt (omluvitelné hnutí mysli).
Závěrem
České právo tak jasně definuje podmínky a trestní sazby pro jednotlivé druhy vražd, čímž umožňuje diferencovaný přístup při určování viny a trestu.
Tento systém bere v úvahu, že i vražda má různé formy, a spravedlivě zohledňuje míru zavinění i (celo)společenské škodlivosti činu.
Prameny a další informace:
zákon. č. 40/2009, trestní zákoník,
Jelínek, J. a kol.: Trestní právo hmotné – 8. aktualizované a doplněné vydání, Leges, 2022
Šámal, P.: Trestní právo hmotné, Wolters Kluwer, 2021
