Článek
Jen si své omyly umějí lépe schovat. Nebo zapít pivem.
Tady jsou tři legendy, kterým věří nejeden slovenský chlap.
Mýtus číslo jedna: Čím déle, tím lépe
Tohle je mezi některými muži skoro náboženství. Hodinky se zastaví, soused už dvakrát vyvenčil psa a hrdina večera si myslí, že právě kandiduje na olympijské zlato.
Jenže ženy zpravidla neudělují medaile za vytrvalost.
Kdyby tomu tak bylo, vítězi by byli spíš úředníci na stavebním úřadě.
Mýtus číslo dvě: Romantika začíná u koní
Slovenský muž je přesvědčen, že když přijede v naleštěném SUV, nejlépe s pořádným motorem, partnerka okamžitě ztratí hlavu.
Neztratí.
Spíš se zeptá, kolik to žere.
A když odpověď zní „jen dvanáct litrů“, ztratí chuť pokračovat v debatě.
Ženy totiž kupodivu mnohem víc ocení větu: „Rezervoval jsem večeři,“ než větu: „Podívej, kolik to má koní.“
Mýtus číslo tři: Chlap přece ví všechno
Průměrný slovenský chlap se neptá na cestu, nečte návody a samozřejmě přesně ví, co žena chce.
Neví.
Nikdy nevěděl.
A nikdy vědět nebude.
Proto vznikla věta: „Nic mi není.“
Každý muž ji přeloží jako „všechno je v pořádku“.
Každá žena jako „jestli na to nepřijdeš sám, máš problém.“
To není jazykový rozdíl mezi češtinou a slovenštinou. To je úplně jiný vesmír.
A co z toho plyne?
Slovenské ženy prý nejvíc oceňují chlapa, který je pozorný, má smysl pro humor a umí naslouchat.
Jenže mnoho mužů stále věří, že nejdůležitější je velikost motoru, objem bicepsu a sebevědomí větší než Nízké Tatry.
Přitom skutečný hrdina večera je ten, kdo po romantické večeři bez řečí odnese talíře do kuchyně.
To je výkon, který ocení téměř každá žena.
A pokud navíc druhý den nezapomene výročí, zaslouží si metál. Ne slovenský, ne český, ale mezinárodní.
Protože takový muž je vzácnější než volné parkovací místo v centru Bratislavy.
