Článek
Dvě staré paní sedí v letenském parku a povídají si.
„Když přijde manžel domů v dobré náladě, říká mi broučku…”
„Minářová, co to plácáte, vždyť už vám je přes sedmdesát!”
„Však manžel měl dobrou náladu naposledy před čtyřiceti lety!“
-------------------------------------------
Vzala si takhle jedna skoro sedmdesátiletá vdova z Holešovic o pět let staršího pána. Asi po půl roce šla k doktorovi, protože se cítila nějak divně.
Doktor ji prohlédl, udělal různá vyšetření a druhý den jí v ordinaci říká: „Paní Kolářová, mám tady zprávu z laboratoře. Možná vás to překvapí, ale budete maminka.“
„Pane doktor, nedělaj si legraci. Vždyť mně je skoro sedmdesát.“
„Já vím, paní, ještě ráno bych přísahal, že něco takového je nemožné, ale jste lékařský zázrak.“
„No teda, to je pěknej problém…“ povzdechla si a vyrazila z ordinace.
V hale našla telefonní automat a volá domů manželovi. Ozve se jeho známý hlas: „Kolář, prosím. Petr Kolář, prosím”
Manželka zařvala: „Ty mizero! Přivedl jsi mne do jiného stavu!”
Chvilku bylo ticho a pak se z druhé strany ozvalo: „Kdo volá, prosím?“
Městská policie v ulici U letenské vodárny - Dědečku pardon pane, co tady tak sedíte venku a bez kalhot?”
„Chlapci, včera jsem tady seděl bez košile a ztuhla mi páteř. S těma kalhotama, to byl babiččin nápad.“
