Článek
Je důležité si uvědomit, že průměrná mzda bývá zkreslena vysokými příjmy nejbohatších jedinců a podnikatelů. Z tohoto důvodu průměrná mzda neodráží situaci běžného zaměstnance.
Dvě třetiny zaměstnanců v Česku totiž na tuto průměrnou mzdu nedosáhnou, a proto je otázkou, zda by mzdy politiků a soudců neměly být spíše navázány na medián mezd, který lépe reflektuje realitu příjmů většiny populace.
Medián je spravedlivější a objektivnější ukazatel
Mediánová mzda, na rozdíl od průměrné, představuje hodnotu, při které je přesně polovina zaměstnanců pod touto hranicí a polovina nad ní. Tato statistika není ovlivněna extrémně vysokými příjmy malého procenta obyvatel, což ji činí relevantnějším ukazatelem pro popis ekonomické situace obyčejných lidí. Navázání platů politiků a soudců na mediánovou mzdu by vedlo k lepší reflexi sociálních a ekonomických podmínek většiny zaměstnanců a zvýšilo by důvěru veřejnosti v to, že političtí a soudní představitelé mají blíže k realitě života běžných občanů.
Tento přístup by měl i širší společenský dopad. Když jsou platy vysokých ústavních činitelů vázány na průměrnou mzdu, vytváří se tím pocit, že politici a soudci jsou odtrženi od každodenního života většiny společnosti. Navázání na medián by mohlo přispět k posílení legitimity těchto institucí a vnímání spravedlnosti. Zároveň by se snížilo riziko demotivace veřejnosti, která může vnímat současný model jako nespravedlivý.
Z právního hlediska by implementace tohoto opatření mohla být provedena novelizací příslušných zákonů, které upravují způsob výpočtu platů politiků a soudců. Důležitým prvkem takové reformy by bylo nastavení jasných kritérií pro výpočet mediánové mzdy a její pravidelnou aktualizaci. Tento krok by nejen zajistil větší sociální spravedlnost, ale i přiblížil Česko praxi některých jiných evropských zemí, kde jsou platy veřejných činitelů navázány na medián nebo jiné ukazatele, které lépe odpovídají životním podmínkám většiny obyvatelstva.
Kritici tohoto návrhu by mohli namítat, že snížení platů politiků a soudců by mohlo vést k poklesu kvality osob vstupujících do politiky a soudnictví.
Tento argument však nebere v úvahu, že ústavní činitelé by i po této spravedlivé úpravě zůstali mezi nejlépe placenými zaměstnanci v zemi. Navíc by toto opatření mohlo zvýšit motivaci politiků ke zlepšení podmínek pro všechny občany, jelikož jejich vlastní odměny by byly závislé na ekonomické realitě většiny.
Závěrem
Navázání platů českých politiků a soudců na medián mezd by tedy nejen reflektovalo reálné ekonomické podmínky většiny obyvatelstva, ale také přispělo k větší důvěře v politický a soudní systém.
Jinak řečeno - spravedlivější nastavení platů by mohlo vést k lepšímu propojení mezi občany a jejich představiteli. Ergo kladívko, což by mělo dlouhodobý pozitivní dopad na politickou a sociální stabilitu v zemi.
Jsme na jedné lodi!
