Článek
V poslední době jsem přečetla několik článků na téma kvality různých škol. Jak jsou děti připraveny skvěle, nebo naopak vůbec. A když dítě nic neumí, kdo je vinen ? Hlavně za to může škola, protože nemá ten správný přístup k tomu mému drahouškovi, určitě také škola nemá kvalitní učitele a není dokonale vybavená. Tak to se pak nemůžeme divit, že ty děti nic neumí.
Není chyba taky náhodou jinde?
Ve své učitelské praxi jsem mnohokrát zažila situaci, kdy mi nějaký rodič přišel vysvětlit, že jsem hrozná a co to pořád chci. Ať jeho dítě nepřetěžuji a všechno je vlastně moje vina.
Jak je to ve skutečnosti?
Uvedu vám jeden příklad z mnoha.
Jeden žák si třeba myslel, že do školy tedy jenom přijde a v hodinách nic nemusí dělat, jenom se tak povalovat po lavici a všechno pro něj bylo příliš a těžké a on tomu nerozumí. No, celé dopoledne ho strašně otravovali ti lidé před tabulí, kteří učili svůj předmět. Také jsem ho učila a nenechala ho válet se. Chtěla jsem po něm úplně stejné úkoly, jako po ostatních. Chtěla jsem, aby se zapojil a pracoval v hodině. On ne. A bude si stěžovat, jaká jsem hrozná a přísná a chci toho moc.
Další den přišla jeho maminka, aby mi také osvětlila, že jsem hrozná a co pořád chci. Tak jsem jí vysvětlila, že nechci nic extra, jenom chci, aby její synek spolupracoval v hodinách, aby se taky něco naučil. Když přišla opakovaně a stále si na něco stěžovala, zeptala jsem se jí, jak si představuje budoucnost pro svého syna. Vylíčila mi ji v růžových barvách, jenže to by bylo možné pouze tehdy, když se syn začne učit a všichni pro něj přestanou být hrozní a otravní a obtěžující.
My učitelé si říkáme, že takový žák u nás na základní škole bude do 9. ročníku. Pak nás opustí s nějakým vysvědčením, někdy ne zrovna nejskvělejším. Také si říkáme, že vydrží v učení nebo na střední škole maximálně do října a bude na pracovním úřadě. Často totiž ani žákovi a ani jeho rodičům nedojde, že z učiliště a ze střední školy takového žáka jednoduše vyhodí a pošlou ho na již zmíněný pracovní úřad.
A tam už se ho nebudou ptát, jestli se mu chce nebo nechce. Navíc se základním vzděláním nabídka práce nebude nic moc. A to si tedy pište, že tam prostě váš synek nebo dcera budou muset chodit, tam už si asi těžko budete stěžovat. Jedině snad sami na sebe, že jste to nechali dojít tak daleko.
Procvičovat naučené znalosti je nutné.
Tak rodičové a žáci, než si začnete stěžovat, jak jsme my učitelé hrozní a nároční, a dokonce jsme si na vás zasedli, zamyslete se. Svůj život si můžete zařídit podle sebe, ale to se prostě budete muset snažit.
Nakonec jako všichni, kteří něčeho v životě dosáhli.
