Článek
Každý z nás, kdo má dítě ve škole nebo ve školce, moc dobře zná ty malé lístečky, které mu nosí jeho děti ze školy. Obvykle se oznamuje, že třída pojede na výlet, školu v přírodě, exkurzi, lyžařský výcvik, jazykový zájezd a tak dále. Říkám si, že škola má děti hlavně vzdělávat. Dobře, některé aktivity napomohou vzdělávání rozvíjet, ale ty nejsou tak finančně náročné. Myslím tím třeba návštěvu historického centra města, muzea nebo galerie. Ale takové tzv. jazykové výjezdy, které dokážou stát na týden i 16 tisíc korun a vaše dítě tam stejně mluví česky se svými spolužáky, protože než se rozkouká a odhodlá k mluvení v cizím jazyce, už se zase vrací zpátky. Podobně je to s lyžařskými zájezdy. Třída vyrazí do Alp, protože naše hory už neposkytují jistotu sněhu na lyžování. Takový zájezd také nestojí málo. Když má rodina více dětí, je to pro ni významný zásah do rozpočtu. Přece nepošle jen jedno ze svých dětí a druhé ne. Rodiče nesmí škola stavět před takovou volbu a ani víceméně zasahovat do rodinného rozpočtu a priorit rodiny.
A tady je ten kámen úrazu.
Školy tak nějak počítají s tím, že to přece svému dítěti dopřejete, aby jelo na školní zájezd nebo akci. Škola ovšem není cestovní kancelář.Hlavní starost školy by měla být, aby zvládla naučit vaše děti všemu podle vzdělávacího plánu. Také všechno pořádně procvičila, aby v dalším ročníku nebyl problém s látkou z ročníku minulého. A teprve potom má škola přemýšlet, že by se mohlo s žáky vyjet na nějaký výlet. Taky je potřeba trochu relaxace po náročném školním vyučovacím roce. A protože je škola hlavně vzdělávací instituce, musí tam pracovat vzdělaní lidé, kteří mají přehled o ekonomické situaci ve státě. Pokud se jen trochu orientují, nenabízejí plošně celým třídám zájezd na pár dní za několik tisíc. A je těmto vzdělaným lidem zcela určitě jasné, že ne každý rodič disponuje vysokým platem a nemůže, i kdyby chtěl, takové částky vynaložit za školní výjezd, zájezd, akci. Rodiče se nesmějí dostávat pod tlak, ve smyslu: „Všichni pojedou, jenom ten náš, ta naše ne, je to moc drahé.“
A děti nesmí být vystaveny posměchu: „Ty nejedeš, no jo, vy jste socky.“ Rodina nemusí být vůbec tzv. „socka“, může to být úplně normální rodina, která si řekne, že za peníze, které by poslala škole na nějaký drahý zájezd, si může celá rodina užít kratší výlet a zažít krásné chvíle společně. A po výletě mít společné příjemné zážitky, místo špatného pocitu …že jsme to tomu našemu dítěti nakonec zaplatili, abychom nevypadali.
Školy vzdělávejte a nesuplujte cestovní kanceláře.
A tak my rodiče věříme, že školy začnou přemýšlet ekonomicky a rodiče si budou moci oddechnout. Nikdo pak už rodiče nebude postrkovat do akcí typu:
„Třída jede na jazykový zájezd, na lyžařský kurs, na vícedenní exkurzi… pošlete xxxxx Kč za ubytování, cestovné a stravu. Pozor pojištění se platí zvlášť, nezapomeňte na kapesné a v případě nemoci se peníze vracejí, jen když máte pojištění proti stornu nebo si najdete náhradníka za své dítě.“
