Článek
O dárcích vhodných, nevhodných, drahých, levných, očekávaných a nečekaných už bylo napsáno mnoho. Dárek je pořád dárek a má být vybírán s radostí, a ne podle ceny. Nějaká soutěž typu, kdo dá víc a dražší je trapnost nad trapnost. Stejně tak kontrolovat cenu na internetu. Jakože, jak si mě vlastně ti dárci váží, kolik za mě utratili. Nebyl by tam v nabídce ještě nějaký dražší model? Opravdu, tohle někdo dokáže?
Kontrola ceny na internetu. Snad to není ten nejlevnější model.
Vyprávěla mi jedna známá, co by si tak přála, ale neví, jestli to má svým potencionálním dárcům říct. Ovšem, když nevysloví svá přání, nemůže přece čekat, že se alespoň nějaká splní. Zřejmě vyslovila a těšila se na Vánoce. Dárek rozbalila a měla radost, že se Ježíšek trefil do jejího stylu a splnil i její přání. Ale nezapomněla prověřit na internetu, za kolik ten dárek byl. Trapné. V tento okamžik má po radosti. Třeba tam zahlédla ještě dražší model a teď jí vrtá hlavou, proč dostala JENOM tenhle. Chtěli na ní ušetřit? Neměli dost peněz, tak jí koupili ten levnější? Naštěstí to nebyl ten nejlevnější, uf, ta úleva. Znovu opakuji trapné, velmi trapné.
Vymyslet dárky, to je vždy náročná záležitost.
Také chystám dárky pro kamarádky a kolegyně a samozřejmě pro rodinu. Každý rok se snažím vymyslet něco, co by obdarovaného mohlo potěšit a nebylo to nějaké klišé. Tedy, to, co se většinou dává jako dárek. Nikdy mě nenapadlo poměřovat cenu dárků. Ten dostane to a ta zas tohle. Udělám radost a doufám, že se trefím do přání. Také dárky dostávám. Sejdeme se s kamarádkou v kavárně před Vánoci a přinášíme dárkové taštičky a tašky. Nikdy by mě nenapadlo poměřovat velikost tašky a říkat si: „To je tedy letos jenom taštička, asi na mě chtěla ušetřit.“ Ne, dárek je dárek a na velikosti a ceně nezáleží.
Já už všechno mám, nic nechci.
Těžké je někoho obdarovat, když tak zvaně už všechno má. Tradičně rodiče, dospělí kamarádi a kamarádky. Přece, to, co chtějí si koupí samí během roku, tak co pak vymýšlet k Vánocům. Ale když chcete, zase vás napadne něco originálního nebo něco oblíbeného. Koncem roku chodím a hledám a nenápadně /teda, alespoň si myslím, že nenápadně/ vyzvídám, co by si dotyčný přál. Většinou se mi podaří i příjemně překvapit. Nikdy ovšem neřeším, jestli dostali všichni dárek přibližně stejné cenové hodnoty. To bych hned měla po radosti.
I tady v příbězích na Médiu se řešily ceny dárků pro děti a dospělé. Kdo dostane lepší a dražší verzi, větší a hodnotnější dárek. O tom žádné dárky nejsou. A nejen ty o Vánocích.
