Článek
Najít dobrého zubaře, který se o vás bude pečlivě starat, to je složitější úkol. Je to náročné hledání, člověk by tomu nevěřil. Vyprávěli jsme si se známými příběhy od zubařů a někdy jsme se nestačili divit, co si někteří dovolí. Jak si vlastně tu zubařskou praxi představují?
Ordinace skončila, pacient musí hledat náhradu
Jedna zubařská praxe skončila, když šel lékař do důchodu, a pacienti museli hledat nového. Jindy se pacient nebo zubař odstěhovali. Je třeba najít nového dentistu. Nejlépe co nejblíže svému bydlišti. V případě potřeby nemusíte jet nebo jít daleko. Někdy se to podaří a někdy ne, ale našel se.
Nový dentista otevřel ordinaci
Byl to nový lékař, který se svojí praxí teprve začínal. To si taky člověk říká, jestli se mu má svěřit, když začíná. Ale dobře, každý jsme někdy začínali. Tak tedy jdeme poprvé do nové ordinace. Dnes už je standardem, že chodíte na zubní hygienu pravidelně každého půl roku. Zubům to prospívá a zubaři toto důkladné čištění jenom doporučují. Dokonce některé pojišťovny proplácejí nebo částečně proplácejí zubní hygienu. Dobře, jste tedy v nové ordinaci a zubař vám udělá i rentgen, aby se co nejpřesněji seznámil s vaším chrupem. Tady pořád ještě souhlasíte s veškerými postupy. Ale pak, jak mi vyprávěla moje známá, začala detailní prohlídka. Najednou slyšela, že ten amalgám je třeba předělat na bílou plombu. Za tu zaplatíte u jednoho zubu cca 2000 – 3000 Kč. Se všemi procedurami kolem. Samozřejmě, záleží na ceníku zubaře. Při dotazu, jestli je to nutné, sdělil mojí známé zubař, že on amalgám neuznává a musí se tedy všechno předělat. Pokud máte chuť jít do takového zážitku a vynaložit peníze, nikdo vám nebrání. Ale pokud máte více zubů s amalgámovou plombou, pak už je tady otázka, jestli je nutné měnit, co už mnoho let dobře slouží. A je to i otázka peněz samozřejmě. Je nám všem jasné, že zařízení a provoz zubařské ordinace není nic levného. Ale přispívat na ni výměnou tmavých plomb za bílé jen proto, že s těmi starými vás zubař nesouhlasí? Tak to mi tedy promiňte, to nechci. A co si budeme povídat, ony slavné bílé plomby nejsou nějaký zázrak. Velmi rády vypadávají a vy pak chodíte na opravu, opravy, opravy. A zase platíte. Kde je vlastně nějaká záruka za dílo?
Představte si podobnou situaci. Myslím s tím nesouhlasením. Půjdete u vás po ulici, prohlédnete si zaparkovaná auta. A hele, tady stojí různé značky. Ale vy nesouhlasíte s tím, aby tady byly různé značky aut zrovna ve vaší ulici. Souhlasíte jenom s dražšími auty ve vaší ulici. Obejdete snad všechny sousedy a vyzvete je, aby si okamžitě koupili dražší značku auta, protože s tím jejich levnějším vy tedy rozhodně nesouhlasíte? Asi by na vás sousedé koukali divně. Stejně tak se moje známá podivila u svého nového zubaře, rozloučila se s ním a našla si jiného.
Co byste řekli, že se dozvěděla u svého dalšího vybraného zubaře, který ještě naštěstí přibíral pacienty a nebylo to k němu daleko?
Ano, uhádli jste, při pohledu do úst mé známé prohlédl, poklepal a pravil: „V pořádku, všechno drží, nic nebolí, tak zase za půl roku na zubní hygienu.“
Jak se to říká? Když se chce, všechno jde.
