Článek
Přichází nenápadně, jako milostivý odklad nevyhnutelného. Přesně ve chvíli, kdy už psychicky ladíme své myšlenky na nevlídno, plískanice a brzkou tmu, příroda na pár dní či týdnů zmáčkne pauzu. Slunce ještě hřeje s překvapivou intenzitou, ale chladný ranní vzduch už voní tlejícím listím.
Meteorologové pro tento fenomén mají poněkud suché označení „klimatická singularita“, tedy pravidelná odchylka od běžného průběhu počasí, způsobená rozsáhlou tlakovou výší nad střední Evropou. My ostatní v tom vidíme spíše čas, kdy léto odmítá odejít bez pořádného večírku. Ale proč vlastně tomuto přívětivému podzimnímu výkyvu říkáme „babí“ a jaká fascinující tajemství skrývají všudypřítomné poletující pavučiny?
Proč je babí léto babí ? Moudrost starých žen, hvězdy a stříbro ve vlasech.
Původ názvu leží hluboko v lidové slovesnosti. Naši předkové neměli k dispozici satelitní snímky ani podrobné předpovědi, a tak přírodu kolem sebe vnímali skrze metafory a pozorování:
Stříbrné vlasy starých žen: Jemná, lesklá pavoučí vlákna, která se v tomto období vznášejí ve vzduchu a zachytávají na oblečení či v obličeji, připomínala lidem šedivé vlasy starých žen.
Chladnoucí krása: Příroda v této části roku ztrácí svou mladistvou divokost. Vstupuje do zralé, moudré, avšak neúprosně chladnoucí fáze. V lidské řeči – dostává se do svého „babičkovského“ věku.
Plejády na noční obloze: S příchodem podzimu se na nočním nebi stává nepřehlédnutelnou hvězdokupa Plejády, které se v lidovém bájesloví přezdívalo „Babky“.
V okolních zemích má toto období neuvěřitelně pestrou paletu pojmenování. Zatímco v Německu (Altweibersommer) nebo v sousedních slovanských zemích (Babje leto) sáhli po stejné symbolice, v Severní Americe nedají dopustit na termín Indiánské léto. Ten pravděpodobně odkazuje na čas, kdy původní obyvatelé dokončovali sklizeň a využívali vlídného počasí k posledním lovům před zimou. Ve Francii či Velké Británii se pro změnu ve spojení s teplými podzimními dny obracejí ke světcům – mluví o Létu svatého Martina či Michala.
Vzduchoplavci bez křídel aneb když pavouci létají
Jedním z nejvýraznějších symbolů babího léta jsou již zmíněná poletující vlákna. Nejde o žádné mystické přírodní úkazy, ale o naprosto promyšlenou dopravní strategii, které biologové říkají ballooning (balónování).
Mladí pavoučci, především z čeledi plachtnatkovitých, se potřebují dostat pryč ze svého rodiště. Kdyby zůstali všichni na jednom místě, rychle by trpěli nedostatkem potravy a nejspíš by se sežrali navzájem. Lézt po svých je ale pomalé a nebezpečné. A tak využijí fyziku.
Pavouk vyleze na nejvyšší dostupné místo – stéblo trávy, vrcholek plotu nebo větev. Zvedne zadeček do výšky a do vzduchu vypustí tenké hedvábné vlákno. Jakmile se do něj opře teplý vzestupný proud vzduchu (termika), vlákno zafunguje jako padák a malého vzduchoplavce vynesou větrné proudy pryč.
Vědci navíc poměrně nedávno zmapovali další fascinující rozměr tohoto cestování: pavouci k létání nevyužívají jen vítr. Jejich hedvábí nese negativní elektrický náboj, který se odpuzuje s negativním nábojem povrchu Země. Pavoučci tak dovedou doslova levitovat v elektrickém poli atmosféry i ve dnech, kdy se nepohne ani lístek.
Poznatek z paluby HMS Beagle: Jak pavouci učili Darwina evoluci
S těmito malými členovci se pojí i jeden z klíčových okamžiků vědecké historie. Když se v listopadu roku 1832 mladý přírodovědec Charles Darwin plavil na lodi HMS Beagle podél jihoamerického pobřeží, zaznamenal v deníku pozoruhodnou věc. Loď se nacházela více než 100 mil (přes 160 kilometrů) od pevniny daleko na širém oceánu, když její palubu, stěžně i plachty náhle zaplavily tisíce drobných červenavých pavoučků.
Darwina tato událost hluboce zasáhla. S úžasem sledoval, jak bezkřídlí tvorové okamžitě po přistání zvedají zadečky, vypouštějí stříbrná vlákna a opět mizí v nekonečném prostoru nad oceánem.
Tento zdánlivě drobný zážitek posloužil jako zásadní dílek do mozaiky, ze které později vznikla revoluční evoluční teorie. Darwin díky nim pochopil zásadní princip: geografické bariéry jako širé oceány nejsou pro život nepřekonatelné.
Do té doby převládal názor, že každý živočišný druh byl stvořen výhradně pro místo, na kterém žije. Darwin si ale uvědomil, že právě pavoučí „balónování“ vysvětluje, jak dokáže život osídlit čerstvě vzniklé vulkanické ostrovy izolované hluboko v oceánu. Dalo to logickou odpověď na otázku, proč na odlehlých souostrovích, jako jsou Galapágy, potkáte ptáky, hmyz nebo pavouky, ale téměř žádné původní savce. Mamut na pavučině nepřiletí – malý pavoučí vzduchoplavec ano.
Poslední záblesk světla
Babí léto je zkrátka výjimečný čas. Propojuje v sobě tichou nostalgii přicházejícího podzimu s fascinující přírodní biomechanikou, která kdysi pomáhala měnit náš pohled na svět. Až vám tedy při procházce sluncem zalitým dnem přistane na tváři jemné stříbrné vlákno, nezlobte se na pavouky. Právě jste se stali součástí jednoho z nejstarších dopravních systémů na planetě Zemi.
Zdroje:
https://slovnikafrakce.cz/puk/babi-leto
